VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Paštika šla do světa. A dobyla unii

Praha /PŘÍKLAD ÚSPĚCHU/ - Třikrát týdně vyjíždějí kamiony z Dobřejovic u Prahy do Belgie. Vezou české paštiky do země, která je tradičním výrobcem i konzumentem těchto lahůdek. Zpátky se vracejí se surovinami a kořením.

20.9.2011 1
SDÍLEJ:

MODERNÍ TECHNOLOGIE. Bez ní se dnes neobejde ani výroba paštiky. Na snímku Vladislav Puk při mísení surovin a ingrediencí. Foto: autor

Dobýt paštikářskou baštu opravdu není snadné, ale české firmě Alimpex Maso se to podařilo. Jejich značka Pâté du Chef již od roku 2007 obohacuje český i zahraniční trh o prémiové paštiky, které jsou mezi spotřebiteli populární především díky nevšední kombinaci chutí. A to ve 24 zemích Evropské unie.

Ještě před patnácti lety se u nás i v zahraničí paštiky prodávaly buď v nechlazených konzervách nebo chlazené za lahůdkovým pultem, zabalené do papíru. Svět však mířil jiným směrem.

„Toho si byl vědom můj otec a spolu s několika dalšími lidmi v roce 1999 založil společnost Alimpex Maso. Pomáhal mu i Petr Egrt, dnes technický ředitel podniku, který měl s paštikami dlouholetou zkušenost,“ řekl k tomu Martin Kincl, ředitel marketingu a prodeje. Tehdy se pod značkou Krajanka rozběhla v Praze výroba pasterovaných paštik v praktických plastových obalech.

Když se spolu smísí poctivost, intuice, rozvaha i odvaha riskovat (a snad i kapičkatoho štěstíčka), úspěch se dostaví. „V roce 2004 jsme koupili v Dobřejovicích u Prahy starý kravín a přestavěli ho na moderní výrobnu s kapacitou 6000 tun výrobků ročně. V roce 2006 jsme pak začali s exportem, který nyní tvoří více než polovinu produkce,“ říká Martin Kincl.

Průnik do Belgie

Dalším mezníkem v rozvoji české firmy byla koupě společnosti Sanpareil, belgického výrobce paštik. Tím se nejen rozšířila výrobní kapacita a paleta sortimentu, ale především se vytvořil odrazový můstek k další expanzi do západní Evropy.

Nejen do samotné Belgie, ale také do Velké Británie a Španělska.

A proč v Dobřejovicích nepoužívají české suroviny? Na tuto otázku Martin Kincl odpovídá: „Jen v Čechách máme roční produkci téměř 3000 tun paštik a tolik suroviny nám čeští zpracovatelé masa nejsou schopni dodat. Denně zpracujeme tři čtyři tuny jater! Proto většinu této suroviny dovážíme ze západní Evropy. Navíc každá dodávka má požadovanou kvalitu.“

Nejoblíbenější a nejprodávanější paštikou na českém trhu je bruselská s brusinkami, která kombinuje plnou masovou chuť se sladkým ovocem. Mezi populární paštiky patří také jemná kachní se šampaňským nebo také husí pěna s rozinkami. Rozmanité ingredience jim dodávají nezaměnitelnou a zajímavou chuť.

Mandle a portské

Jsou to například pomeranče, portské, různé druhy barevného pepře, vanilka nebo ořechy. Českou specialitou je mandlová paštika.

Slovo „paštika“ ostatně pochází z italského slova „pasta“, což je pojmenování těsta. V němčině se nazývá pastete, ve francouzštině pâté.

Pro společnost Alimpex Maso se toto slovo stalo přímo podnikatelským osudem. V Čechách i Belgii zaměstnává při výrobě této lahůdky asi 200 lidí, kteří ročně vyrobí 5500 tun paštiky podle nejrůznějších receptů.

co možná nevíte

Původ tohoto jídla spadá již do dob starého Egypta, Řecka a Říma.
K dokonalosti je dovedli v zemi té nejvyšší gastronomie – ve Francii.
Pozadu však nejsou ani Belgičané, kteří rovněž patří k velkým milovníkům této lahůdky.
V České republice jsou první doklady o úpravě pokrmů do podoby paštik z raného feudalismu. Pro přípravu pokrmů se používaly vejce, mléko, lesní plody, ořechy, obiloviny a samozřejmě maso.
Paštiky byly vždy součástí slavnostních tabulí královského dvora. Vyráběly se z masa tetřevů, holubů, kachen a jiného drobného ptactva, ale také z masa vodních živočichů – tresek, úhořů a raků.
Později byla výroba paštiky rozšířena hlavně na vesnicích při tradičních zabijačkách. Základem byla plec a játra.

KAREL SEDLÁČEK

20.9.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čistírna odpadních vod na Císařském ostrově v Praze.

Dejvice i Letnou trápí zápach. Může za to čistírna odpadních vod

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Pohledem Stanislava Šulce: Kouzelný bankomat

Bankomat slaví abrahámoviny. Podle různých anket jde o jeden z nejdůležitějších vynálezů minulého století a dodejme, že také jeden z nejkouzelnějších. Krom toho, že definitivně odtrhnul člověka od nutnosti mít peníze doma ve štrozoku, kouzelný je také proto, že se za těch pět desítek let takřka nezměnil.

Záhadná smrt bezdomovce Indiána: viděl jsem, jak ho surově mlátí, tvrdí svědek

Smrt ústeckého bezdomovce Jaroslava Dvořáka začala šetřit krajská kriminálka. Přihlásil se jí mladík, který viděl, jakým způsobem bývalý hokejista zemřel. Redaktor Deníku mluvil se svědkem, ještě než se přihlásil na policii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies