VYBERTE SI REGION

Patentová ochrana zatím není silnou stránkou firem

Praha /ROZHOVOR/ - Bude tento vynález trhák, přinese firmě miliony, má smysl jej nechat patentovat a neudělal to už někdo před námi? Michal Jordán ze společnosti Linet, odborník na problematiku průmyslového vlastnictví, se takovými otázkami zabývá dnes a denně.

26.7.2011
SDÍLEJ:

Michal Jordán vystudoval elektroniku na VUT a biomedicínské inženýrství na ČVUT. Po začátcích ve vývoji elektroniky nemocničních lůžek se ve firmě Linet zabývá právní ochranou nových produktů, v čemž se specializoval na Úřadě průmyslového vlastnictví.Foto: archiv Linetu

Jak probíhá praxe v oblasti přiznávání ochranných známek a proč mají české firmy tendenci podceňovat patentovou ochranu, prozradil v následujícím rozhovoru.

Co máte přesně v náplni práce?

Úkolem našeho oddělení je především podpora vývoje nových technických řešení a jejich průmyslově právní ochrana, například zápis patentů a vymáhání těchto práv. Na začátku tedy provádíme rozsáhlé rešerše ke zmapování nových trendů ve výrobě nemocničních lůžek a příslušenství. Cíl je poskytnout oddělení vývoje informace, na základě kterých jsou schopni identifikovat nové příležitosti, ale naopak i řešení, do jejichž vývoje nemá smysl investovat.

Jaké zdroje při tom používáte?

Vyhledáváme hlavně v nejrůznějších patentových databázích, kterých je k dispozici celá řada – placených i s volným přístupem. Jednou z těch, které se u nás využívají nejčastěji, je databáze Evropského patentového úřadu ESPACENET, která je zdarma. Kromě volného přístupu má velkou výhodu i v tom, že obsahuje informace z celého světa, včetně anglických abstrakt z čínských či japonských patentových dokumentů. Je to velmi dobrý zdroj kvalitních rešerší i pro menší podnikatele, kteří nemohou nebo nechtějí investovat do placených databází.

Lze takové rešerše využít i k monitoringu konkurence, zda nekopíruje vaše řešení?

Rešerše v databázích slouží primárně k získání informací o stavu techniky a o tom, co konkurence chrání, nikoli o tom, zda a co kopíruje. Přesto nalezení porušovatele práv v patentových databázích nelze vyloučit. Ale tento účel efektivněji splní spíše důkladné sledování konkurenčních přihlášek do veřejných soutěží, prezentace na výstavách a webových stránek.

Vaše společnost vyváží výrobky do celého světa, včetně Evropy. Funguje na unijní úrovni nějaká jednotná legislativa na ochranu patentů, průmyslových vzorů a podobně?

Ano, ochrana designu, tedy průmyslových vzorů a ochranných známek probíhá u Úřadu pro harmonizaci vnitřního trhu ve španělském městě Alicante a poskytuje jednotnou ochranu pro všechny státy unie. U patentů je situace složitější. Existuje sice centrální Evropský patentový úřad, kde lze patenty přihlašovat, ale ochranu v zemích Evropské patentové organizace tím automaticky nezískáte. Hlavní problém je v tom, že platnost jakéhokoli právně závazného dokumentu v určitém státě je podmíněna jeho sepsáním v úředním jazyce tohoto státu. Chcete-li pak získat ochranu vlastního patentu ve všech státech organizace, musíte předložit přihlášky ve více než 23 jazycích, které musí projít ověřením. To je velmi nákladné – nás například jen ochrana jednoho řešení pro patnáct států přišla asi na milion korun. Pro představu – v rámci celých USA to bylo 150 tisíc korun. Pro členské státy unie, jejichž ekonomika je z větší míry závislá na exportu, je tento stav velmi diskriminační a většina firem potenciál institutu evropského patentu ani nevyužívá naplno.

Existuje v tomto ohledu nějaká naděje na změnu?

Velmi reálná. V současnosti existuje návrh, který by tento proces omezil na angličtinu, francouzštinu a němčinu. Společné úsilí však bylo zablokováno ze strany Španělska a Itálie – a v minulých dnech dokonce tyto země podaly kvůli nezahrnutí svých jazyků soudní žalobu na ostatní členské státy. Nicméně v tomto případě dojde k využití takzvané posílené spolupráce, kdy se minimálně devět zemí může domluvit na určitém postupu. V případě tohoto návrhu našlo shodu 25 států, což dokazuje, že brzké vyřešení neefektivní evropské patentové legislativy je naléhavé. Osobně považuji současný návrh jednotného evropského patentu za rozumný kompromis, který mimo jiné počítá i se systémem slev pro státy, jejichž jazyky nejsou v dohodě zahrnuty. Zároveň počítá i se strojovými překlady ve spolupráci s firmou Google.

Kdy lze očekávat, že tato dohoda vejde v platnost?

Těžké odhadnout… V minulosti se tvrdilo již několikrát, že to bude do dvou let. Věřím však, že díky současnému intenzivnímu jednání se v horizontu několika let dočkáme úspěchu. Omezení nároků na překlady by přineslo až osmdesát procent úspor nákladů na ochranu duševního vlastnictví, což je pro mnohé podniky velmi důležité. Jenže celá věc má i jednu méně pozitivní stránku – odhaduje se, že zjednodušení validačního procesu přinese také dvacetinásobný růst patentů platných u nás. Dokumentace přitom nebude v češtině, takže firmy, byť by podnikaly pouze na českém území, budou muset dávat mnohem větší pozor, zda neporušují něčí patent. Největší problém to bude asi pro podniky, jejichž podnikání stojí na využívání patentů, které zde nejsou chráněny.

Jak se české firmy vůbec staví k ochraně vlastních nápadů?

Řekl bych, že především u výrobních firem, které nepřicházejí s nějakými zásadními inovacemi, převládá tendence tuto oblast podceňovat, především kvůli vysokým investicím. Ale to je způsobeno hlavně neznalostí. I s rozumnými náklady si lze zajistit možnost účinné ochrany. Nejjednodušší postup je podat patentovou přihlášku ve vlastní zemi – v Česku to stojí méně než šest tisíc korun. Tím získáte dvanáct měsíců na rozhodnutí, zda chcete daný patent chránit i na mezinárodní úrovni. To můžete udělat prostřednictvím mezinárodní patentové přihlášky, kde se celkové náklady pohybují podle složitosti na úrovni okolo sto tisíc korun. Tak získáte dalších osmnáct měsíců, což je dostatečně dlouhá doba na vyhodnocení, zda se vyplatí investovat do ochrany v jednotlivých státech či oblastech. Už i jedno chytré a chráněné řešení může vytvářet milionové zisky.

Jaké možnosti jsou k dispozici, když podnikatel zjistí porušení patentu v zemi, kde ochranu neuplatnil?

Pokud jde přímo o danou zemi, nemůže zde zakázat výrobu, prodej ani jiné užití řešení. Stačí však, aby konkurent nabízel, dodával či pouze transportoval toto zboží v zemích, kde je ochrana účinná, a pak se lze domáhat náhrady škody, ušlého zisku, poškození dobrého jména a podobně. Rovněž je možné požádat o vydání celního opatření, což je poměrně rychlý proces, na jehož základě může celní úřad toto zboží zabavit.

Jak vypadá dobře napsaný patent?

Klíčovou součástí patentové přihlášky jsou takzvané patentové nároky. Těmi se přesně definuje technické řešení, které má být chráněno. V podstatě platí, že při tvorbě patentových nároků méně znamená více, protože tím širší ochranu dosáhnete, a konkurenci tak znemožníte obejít ochranu změnou nějaké maličkosti, například výměnou šroubku za nýtek. Zároveň však musí návrh splňovat podmínky novosti a průmyslové využitelnosti, takže je třeba hledat správnou rovnováhu.

Michal Jordán (1984) vystudoval elektroniku na VUT a biomedicínské inženýrství na ČVUT. Po začátcích ve vývoji elektroniky nemocničních lůžek se ve společnosti Linet zabývá právní ochranou nových produktů, v čemž se specializoval na Úřadě průmyslového vlastnictví.

Čtěte také: Vědci chtějí patent na čištění vody vzduchem

Autor: Jozef Gáfrik

26.7.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Rakušané volí v opakovaných volbách nového prezidenta

Vídeň - V Rakousku začalo opakované druhé kolo prezidentských voleb. Voliči si vybírají mezi nezávislým kandidátem podporovaným stranou Zelených Alexanderem Van der Bellenem a členem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbertem Hoferem. Květnové hlasování, v němž zvítězil Van der Bellen, kvůli formálním chybám při sčítání hlasů zrušil ústavní soud.

Duka slouží mši k otevření německy mluvící farnosti v Praze

Praha - V souvislosti s otevřením farnosti německého jazyka v Praze na Novém Městě bude dnes pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka sloužit od 11:00 mši v kostele sv. Jana Nepomuckého Na Skalce. Německou farnost zřídil Duka k 1. říjnu, důvodem byl růst německy hovořící komunity a snaha o obrození staleté přítomnosti německého kulturního živlu v hlavním městě, uvedlo na webu pražské arcibiskupství.

Soud nařídil francouzskému meštu Publier odstranit sochu Panny Marie

Paříž - Město Publier na východě Francie dostalo od soudu nařízeno, aby odstranilo z parku sochu Panny Marie. Důvodem je celostátní zákaz vystavování náboženských symbolů na veřejných prostranstvích. Informoval o tom zpravodajský server BBC News s odvoláním na starostu města.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies