Nyní by poslanci organizacím chtěli přiklepnout další peníze. Změnit by se měl systém, jímž se vybírají poplatky z kopírovacích strojů ve veřejných budovách, a to bez ohledu na to, co se kopíruje. Navýšení paušálních poplatků by se týkalo mimo jiného knihoven, škol, archívů, muzeí, ale i samosprávy a státních organizací, tedy institucí, v nichž má veřejnost možnost kopírovacích služeb využít. Těm se tento krok nelíbí a většina s ním nesouhlasí.

Nehorázný požadavek

„V našem státě, jak vidno, každý zkouší, kam až může tlačit své nehorázné požadavky. Když je nikdo nezastaví nebo nechce zastavit, tak to takhle dopadá. Co se týká kopírování ve školách, kopírujeme pro vlastní potřeby, nekopírujeme knihy a jiné tiskoviny pro komerční potřebu. Kopírovací stroje jsme si pořídili z peněz za vedlejší hospodářskou činnost nebo z grantů. Vybírání daní a různých poplatků za něco je věc bohulibá. Již starý Titus Flavius Vespasianus, který mimo jiné také proslul vybíráním různých daní, zavedl i daň z moče. Když byl dotazován proč, dal jim přičichnout k mincím pocházejících z této daně. Výsledek - mince po moči nepáchnou," kroutí hlavou nad další finanční zátěží Kamil Vávra, ředitel Základní školy Hořice Komenského.

I starosta Mlázovic Tomáš Komárek tento krok odsuzuje. „Pár vykutálených hlaviček ve dvou zájmových (pardon profesních) svazech si usmyslilo, že již nebudou pracovat. Jenom tak sedět, klikat na počítači a počítat penízky," pozastavuje se nad tímto návrhem Komárek, který zároveň nerozumí tomu, proč poslanci tyto dvě organizace podporují.

Starosta městyse Mlázovice Tomáš Komárek považuje zvyšování poplatků za neprostý nesmysl, který jen zatíží obyčejné lidi. A tak přes několik spřízněných poslanců (odpovězme si každý sám, proč to ti zástupci lidu dělají), posílají do Sněmovny neuvěřitelné návrhy na zvýšení a rozšíření autorských poplatků. I dosavadní poplatkový zákon je značně problematický. Platit poměrně velké peníze za něco, co již bylo při pořízení uhrazeno, je divné. To by mohli chtít architekti poplatky za otevírání oken a dveří v jimi navržených stavbách nebo řemeslníci hradit používání jimi vyrobených výrobků. To vše je užívání duševního vlastnictví. Podobných případů najdeme nekonečně mnoho. Ale jenom jedna skupina si prosadila odměny.

Poplatky za užívání hudby a nosičů jsou značná anomálie. A přesto to někomu nestačí a chce vybírat více. Další peníze za užívání kopírek, datových nosičů, půjčování knih? Je to naprosto nemravný útok na veřejné finance i peněženky normálních lidí. Poslanci podobné nesmysly navrhují a schvalují a pak po volbách stojí ve svých štábech a nechápou ztráty mandátů. Budou-li přijímány podobné zákony, které poškozují ekonomiku, brzdí podnikání a obtěžují lid, pak jednoho dne přijde nějaký „český Trump" a budeme se všichni jen divit.

Žádná novinka?


Zvyšování nebo jakékoliv zavádění dalších poplatků se nelíbí ani řediteli Základní školy Lázně Bělohrad Jaroslavu Jiráskovi. Podle něj ale o žádnou novinku nejde. „Předně bych chtěl uvést, že poplatek organizaci DILIA platíme už nyní nezávisle na tom, co se kopíruje. Uvedeme počet kopií a za ně platíme autorský poplatek. Vůbec se nerozlišuje, o jakou kopii se jedná, takže v tomto se žádná změna nechystá," upozorňuje ředitel a dodává, že je potřeba změna někde jinde.

„Výrazné zvýšení tak, jak je plánováno, povede jen k dalšímu obcházení, podvádění, zapírání, takto vysoké skokové zvýšením může být pro mnohé likvidační (například pro knihovny, kluby, neziskovky)," zamýšlí se Jirásko nad následky, jenž zdražení může mít, a pokračuje: „Veřejně by se mělo sdělit, jak organizace DILIA a OSA hospodaří, kolik je jejich provozní „spotřeba" a jak dalece se z vybíraných poplatků platí jejich aparát. Hledal bych v první řadě vnitřní úspory u těchto organizací."