VYBERTE SI REGION

Peníze, které mají pomoct Řecku, se hned vrací k věřitelům

Paříž - Řecko dostává miliardy eur mimořádné pomoci od takzvané věřitelské trojky. Ale skoro žádné peníze nejdou řecké vládě na klíčové veřejné služby, nýbrž míří zpátky do kapes trojky, tedy Evropské centrální bance (ECB), Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) a vládám EU. Píše to americký list International Herald Tribune.

31.5.2012 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK

Evropský záchranný balík 130 miliard eur (3,3 bilionu Kč), který měl poskytnout Řecku čas, především splácí úroky z jeho dluhů, zatímco řecká ekonomika se nadále propadá. Jestli se to zdá dávat jen málo smyslu ekonomicky, má to určitou logiku v politice eurofinancí. Konec konců, peníze vydávané trojkou pocházejí od evropských daňových poplatníků, kteří jsou stále více znepokojeni vyhlídkami na budoucnost eurozóny.

Zatímco platí sobě, trojka také zadržuje další fondy určené k tomu, aby udržely řeckou vládu v chodu. Minulý týden úřad v Aténách sledující státní příjmy uvedl, že by Řecku mohly do července dojít peníze. Pokud by tomu tak bylo, přestalo by splácet dluhy - kromě dluhu ECB, MMF a EU. "Řecko nepřestane platit trojce, protože trojka platí sama sebe," řekl vysoký poradce Deutsche Bank Thomas Mayer.

V rámci složitého systému splátek, který byl spuštěn po volbách 6. května a který má zajistit, že Řekové nemají přístup k hotovosti, tři velcí věřitelé nyní posílají splátky ze záchranného balíku na účet třetí strany v Řecku. Tam peníze sedí dva tři dny, a pak se jich velká většina vrátí jako splátky úroků řeckých dluhopisů, které Evropa přijala v rámci únorové dohody o pomoci.

Asi tři čtvrtiny řeckého dluhu, tedy 182 miliard eur, nyní má některý z členů trojky, odhaduje investiční banka UBS. "Především ECB chce dostat zaplaceno zpět," řekl Mayer. Aby uklidnila napjaté finanční trhy, nakoupila za miliardy eur řecké dluhopisy s měsíční dobou splatnosti. "Proto chtějí nyní dostat zaplaceno každý měsíc. ECB nakoupila za vysokou cenu a teď trvá na tom, aby vše dostala zpět," uvedl Mayer, který sledoval tok peněz.

Někteří lidé, kteří mají k celé věci blízko, tvrdí, že trojka se také snaží vyvinout finanční tlak na Řecko, aby udělalo vše pro vybírání daní ze stále zdevastovanější řecké ekonomiky. Nejmenovaný poradce řecké vlády řekl o trojce: "Zajistili, aby suma na domácí výdaje byla natolik nízká, aby přiměla Řecko dramaticky zvýšit vlastní příjmy."

Absurdní situace

Na první pohled to vypadá jako absurdní situace. Evropské instituce vlastně půjčují Řecku peníze, aby mohlo splácet peníze, které si od nich vypůjčilo. "Pošlete jim peníze, které označíte za půjčku. Dostanete je zpátky a označíte je za splátku úroků," řekl Stephane Deo z londýnské UBS. Podle něj je takové uspořádání obvyklé, když hrozí, že vlády přestanou splácet své dluhy, protože vlády nebankrotují stejným způsobem jako soukromé společnosti.

Od května 2010 Řecko dostalo 141,7 miliardy eur z peněz evropských daňových poplatníků, které mají udržet zemi nad vodou. Z toho jdou plné dvě třetiny na splátky držitelům dluhopisů a trojce. Jen třetina byla určena na financování chodu vlády a jen nepatrná část na projekty stimulující anemickou ekonomiku.

V celé věci jde především o omezení rizika. Konec konců Řecko letos vyjednalo dohodu, podle níž banky držící jeho dluhopisu dostanou asi polovinu sjednané částky. A trojka chce zajistit, aby se to samé nestalo i jí a daňovým poplatníkům. Evropští představitelé také poukazují na finanční machinace řeckých úřadů v minulosti a korupci.

Největší věřitel

ECB se stala jedním z největších věřitelů Řecka, když začala v roce 2010 kupovat dluh od znepokojených zemí eurozóny, aby pomohla stabilizovat ceny. Banka neuvádí, kolik řeckého dluhu nakoupila, ale odhaduje se, že mezi 35 a 55 miliardami eur.

Řecké dluhopisy jsou pro banku výnosnou investicí, dokud Řecko splácí úroky. ECB se nepodílela na dohodě o restrukturalizaci řeckého dluhu. A dluhopisy se obchodovaly s velkou slevou už v době, kdy je ECB začala kupovat. V důsledku toho ECB vydělává prakticky úrok asi deseti procent, odhadl Deo.

Dodal ale, že jde o riskantní obchod. Kdyby Řecko zbankrotovalo, evropští poplatníci by museli nakonec nalít nové peníze do kapitálových rezerv ECB.

Záchranný fond EU, evropský stabilizační fond EFSF, se také stal velkým věřitelem Řecka v důsledku dohody o snížení dluhu, které Řecko dojednalo s věřiteli. EFSF přispěl celkem asi 70 miliardami eur. Evropské instituce mají velký zájem na tom, aby se vyhnuly ještě větším nákladům, které by plynuly z toho, že Řecko opustí eurozónu nebo zcela přestane splácet dluh.

Optimistické odhady

Podle optimistických odhadů by Řecko už příští rok mohlo dosáhnout bodu, kdy daňové příjmy překročí vládní výdaje. V té chvíli by nějaká populistická vláda mohla být náchylná k tomu, aby přestala splácet dluhy úplně. Pod jejím vedením by v takovém případě Řecko mohlo zkusit štěstí samo mimo eurozónu bez břemene splátky úroků.

Trojka se domnívá, že aby pomohla řeckým politikům odolat takovému pokušení, je lepší pomoci jim splácet dluh ihned, píše International Herald Tribune.

Autor: ČTK

31.5.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies