Vyplývá to z nově zveřejněné zprávy o vývoji životní úrovně, kterou vydalo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Statistická sonda do života seniorů je zajímavá z několika pohledů. Například v roce 1993 byli důchodci na státu závislí „jen" z 92 procent. Lidé – pokud chtěli a zdraví jim to dovolilo – měli více příležitostí si přivydělat. Od té doby pomalu, ale stále závislost na státu roste. Mění se i spotřební koš seniorů. Zatímco v roce 1993 byla pro seniora největší darda jídlo (spolklo 36,5 procenta příjmu) a teprve poté náklady na bydlení
(18,4 procenta příjmu), dnes se to otočilo. Za bydlení a energie vydá 26,8 procenta svého důchodu a za potraviny „jen" 21 procent.
Vydrží to rozpočet?
Suchá statistika dostane jiný rozměr, pokud se k ní přiřadí čísla o rostoucím počtu seniorů a především údaj o tom, v jakém minusu teď končí důchodový účet státního rozpočtu.
Letos bude potřeba si na penze vypůjčit téměř 40 miliard korun. V roce příštím to bude asi 69 miliard a v roce 2014 to bude téměř 75 miliard korun. Sečteno a podtrženo: do konce roku 2015 je potřeba sehnat astronomickou sumu téměř čtvrt bilionu korun.
Jak dlouho se dá takový stav vydržet? Podle odstupujícího ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) zatím zpomalená valorizace penzí (na tři roky) a oddálení věku odchodu do penze postačí. Dlouhodobě ale trvá na penzijní reformě a převedení spoření do soukromých fondů. Odmítá také to, aby stát napumpoval do systému více peněz tím, že lidem v aktivním věku zvýší odvody pojistného.
„Už dnes máme poměrně vysoké zatížení mezd na straně odvodů, neumím si představit, jak bychom mohli snižovat schodek důchodového účtu zvýšením odvodů na sociálním pojištění," reagoval ve čtvrtek pro Deník ministr. „Taková situace by podle mne vedla ke zvýšení nezaměstnanosti, ztrátě konkurenceschopnosti a reálné zvýšení příjmu rozpočtu by se tak ve finále ani nekonalo," tvrdí Jaromír Drábek.
Kruté časy nastanou i Portugalcům
Složitá situace s financováním důchodů ovšem nyní panuje i jinde v Evropě. Naposledy v minulém týdnu oznámilo snížení penzí Portugalsko. Senioři tam přijdou o tři až 40 procent svého důchodu. Nejvyšší, 40procentní škrt čeká penzisty, kteří teď pobírají přes 7546 eur, tedy skoro 190 tisíc korun.
Tuto středu šláplo na brzdu i Slovinsko, které věk odchodu posunulo z 58 na 65 let. O pět let posunula důchodový věk také Itálie.
Chystaná reforma penzí v ČR ale budí i ostře odmítavé reakce. Proti je opozice i někteří odborníci. Například ekonomka Markéta Šichtařová nedávno v Deníku připomněla, že téměř všechny okolní vlády reformu penzí nejdříve s velkou pompou schválily, aby ji vzápětí potichounku osekaly.
Rozhovor s ekonomkou Markétou Šichtařovou najdete už v sobotním Deníku.