Penzijní připojištění se mění. Vyplatí se od 600 měsíčně

Na první pohled to vypadá jako jasný trhák, ze kterého musí mít stát i banky radost. Opak je pravdou. Smlouvu na penzijní připojištění již uzavřelo přes 4,5 milionu klientů a celkově naspořili skoro 230 miliard korun.

Jenže lidé nejčastěji měsíčně ukládají kolem 400 korun. V kombinaci s nízkým zhodnocením, které je od jednoho do tří procent a po odečtení inflace, to žádné bohatství není.

„Třeba za posledních 16 let mají klienti v průměru naspořeno jen kolem 60 tisíc korun,“ potvrzuje Tomáš Machanec, poradce ministra práce a sociálních věcí pro důchodovou reformu. Taková částka budoucí důchod rozhodně nevylepší, nadto velká část lidí použije uspořené peníze na zcela jiné věci. Stát proto od příštího roku přitvrdí podmínky. Těm, kteří spoří méně než 500 Kč měsíčně, omezí nebo škrtne příspěvek, od úložky 600 Kč měsíčně příspěvek roste. Deník vám přináší některé základní odpovědi.

Oč vlastně jde?

Stát dá lidem vybrat, zda chtějí i nadále opatrně spořit ve stávajících fondech, nebo přejdou do nových, ale rizikovějších fondů. Říkat se jim bude účastnické a vzniknou od ledna. Stát nařídí penzijním společnostem, aby povinně vytvořily aspoň jeden konzervativní fond.

„Ten bude povinně investovat jen do krátkodobých a většinou státních dluhopisů. Jejich splatnost není delší než pět let, a jsou tudíž nejbezpečnější,“ vysvětluje Tomáš Machanec.

Ovšem vedle toho penzijní společnosti mohou vytvořit i libovolný počet dalších typů fondů s různým zhodnocením a různým rizikem. Obecně se čeká, že fondy lidem nabídnou celkem čtyři až šest fondů.

Pokud si nyní spoříte na penzijním spoření a do důchodu vám zbývá jen pár let, žádná změna se vám už v podstatě nevyplatí. Jde spíše o to ukládat si měsíčně aspoň zmiňovaných šest set korun, abyste na příspěvku od státu vydělali více než dosud.

Mám riskovat?

„Lidé, kteří před sebou mají více než deset let spoření, by ale už o nových fondech uvažovat měli,“ říká poradce ministra. Záležet samozřejmě bude na zhodnocení, které penzijní fondy nabídnou.

„Za první rok čekáme, že do nových fondů přejde kolem deseti až 15 procent střadatelů. Důležité ale je, aby hlavně rostla částka, kterou si lidé budou na důchod spořit,“ dodává Tomáš Machanec.

Kolik bude fondů?

Teď je penzijních fondů deset, zatím se zdá, že všechny požádají o licenci na provozování nových fondů. Mimo jiné musejí oddělit svůj majetek od majetku klientů, aby v případě jakýchkoliv problémů byly vklady střadatelů chráněny.

Kdo je kontroluje?

Dohled nad všemi penzijními fondy bude zajišťovat Česká národní banka a částečně také ministerstvo financí. Zákon mimo jiné nařizuje, že každý penzijní fond bude muset mít takzvanou banku depozitáře.

To znamená, že penzijní fond například nebude smět přímo kupovat akcie, ale musí nejdříve požádat banku, aby za něj takový nákup provedla. Má to zabránit tomu, aby někdo z fondu provedl nějakou nevýhodnou transakci. Jakýkoliv podezřelý obchod totiž banka nahlásí do ČNB a ta případně zasáhne.

Platí se poplatky?

Zákon umožňuje penzijním společnostem vybírat jednotný poplatek za správu peněz v nových fondech. Pokud budete investovat do konzervativního fondu (ten jediný budou mít povinně všichni), zaplatíte ročně 0,4 procenta z hodnoty nastřádaných peněz. U rizikovějších fondů bude odměna až 0,8 procenta z hodnoty nastřádaných peněz. Poplatek se ale platí i v případě, že fond v daný rok skončil v minusu.

Co zprostředkování?

Nejspíše vás budou nahánět různí pojišťovací agenti, a poněkud v rozpacích jsou z toho i penzijní fondy.

Stát totiž zprostředkovatelům penzijního připojištění příští rok omezí jejich odměny na maximálně 3,5 procenta průměrné mzdy.

Za jeden smluvený kontrakt si tak agenti napřesrok vydělají jen kolem 800 až 900 korun. Dosud si přitom přišli na částku až 1800 korun, takže letos budou patrně hodně aktivní.