VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Penzijní připojištění se mění. Vyplatí se od 600 měsíčně

Praha - Letos je poslední šance uzavřít spoření postaru. Od roku 2013 budou jiné fondy i příspěvky.

20.2.2012 3
SDÍLEJ:

ilustrační fotoFoto: archiv

Na první pohled to vypadá jako jasný trhák, ze kterého musí mít stát i banky radost. Opak je pravdou. Smlouvu na penzijní připojištění již uzavřelo přes 4,5 milionu klientů a celkově naspořili skoro 230 miliard korun.

Jenže lidé nejčastěji měsíčně ukládají kolem 400 korun. V kombinaci s nízkým zhodnocením, které je od jednoho do tří procent a po odečtení inflace, to žádné bohatství není.

„Třeba za posledních 16 let mají klienti v průměru naspořeno jen kolem 60 tisíc korun,“ potvrzuje Tomáš Machanec, poradce ministra práce a sociálních věcí pro důchodovou reformu. Taková částka budoucí důchod rozhodně nevylepší, nadto velká část lidí použije uspořené peníze na zcela jiné věci. Stát proto od příštího roku přitvrdí podmínky. Těm, kteří spoří méně než 500 Kč měsíčně, omezí nebo škrtne příspěvek, od úložky 600 Kč měsíčně příspěvek roste. Deník vám přináší některé základní odpovědi.

Oč vlastně jde?

Stát dá lidem vybrat, zda chtějí i nadále opatrně spořit ve stávajících fondech, nebo přejdou do nových, ale rizikovějších fondů. Říkat se jim bude účastnické a vzniknou od ledna. Stát nařídí penzijním společnostem, aby povinně vytvořily aspoň jeden konzervativní fond.

„Ten bude povinně investovat jen do krátkodobých a většinou státních dluhopisů. Jejich splatnost není delší než pět let, a jsou tudíž nejbezpečnější,“ vysvětluje Tomáš Machanec.

Ovšem vedle toho penzijní společnosti mohou vytvořit i libovolný počet dalších typů fondů s různým zhodnocením a různým rizikem. Obecně se čeká, že fondy lidem nabídnou celkem čtyři až šest fondů.

Pokud si nyní spoříte na penzijním spoření a do důchodu vám zbývá jen pár let, žádná změna se vám už v podstatě nevyplatí. Jde spíše o to ukládat si měsíčně aspoň zmiňovaných šest set korun, abyste na příspěvku od státu vydělali více než dosud.

Mám riskovat?

„Lidé, kteří před sebou mají více než deset let spoření, by ale už o nových fondech uvažovat měli,“ říká poradce ministra. Záležet samozřejmě bude na zhodnocení, které penzijní fondy nabídnou.

„Za první rok čekáme, že do nových fondů přejde kolem deseti až 15 procent střadatelů. Důležité ale je, aby hlavně rostla částka, kterou si lidé budou na důchod spořit,“ dodává Tomáš Machanec.

Kolik bude fondů?

Teď je penzijních fondů deset, zatím se zdá, že všechny požádají o licenci na provozování nových fondů. Mimo jiné musejí oddělit svůj majetek od majetku klientů, aby v případě jakýchkoliv problémů byly vklady střadatelů chráněny.

Kdo je kontroluje?

Dohled nad všemi penzijními fondy bude zajišťovat Česká národní banka a částečně také ministerstvo financí. Zákon mimo jiné nařizuje, že každý penzijní fond bude muset mít takzvanou banku depozitáře.

To znamená, že penzijní fond například nebude smět přímo kupovat akcie, ale musí nejdříve požádat banku, aby za něj takový nákup provedla. Má to zabránit tomu, aby někdo z fondu provedl nějakou nevýhodnou transakci. Jakýkoliv podezřelý obchod totiž banka nahlásí do ČNB a ta případně zasáhne.

Platí se poplatky?

Zákon umožňuje penzijním společnostem vybírat jednotný poplatek za správu peněz v nových fondech. Pokud budete investovat do konzervativního fondu (ten jediný budou mít povinně všichni), zaplatíte ročně 0,4 procenta z hodnoty nastřádaných peněz. U rizikovějších fondů bude odměna až 0,8 procenta z hodnoty nastřádaných peněz. Poplatek se ale platí i v případě, že fond v daný rok skončil v minusu.

Co zprostředkování?

Nejspíše vás budou nahánět různí pojišťovací agenti, a poněkud v rozpacích jsou z toho i penzijní fondy.

Stát totiž zprostředkovatelům penzijního připojištění příští rok omezí jejich odměny na maximálně 3,5 procenta průměrné mzdy.

Za jeden smluvený kontrakt si tak agenti napřesrok vydělají jen kolem 800 až 900 korun. Dosud si přitom přišli na částku až 1800 korun, takže letos budou patrně hodně aktivní.

Hlavní výhoda: možnost volby vhodné investiční strategie

Při vyšším měsíčním vkladu zároveň roste i státní příspěvek jak účastníkům fondů nových, tak nynějších

Na změnu fondu penzijního připojištění mají zájemci čas již jen do konce února. Uzavřít novou smlouvu o penzijním připojištění za stávajících podmínek pak mohou do 30. listopadu.

O tom, co přinese důchodová reforma a jak bude vypadat penzijní připojištění v roce 2013, jsme si povídali s Jiřím Rusnokem, předsedou představenstva ING Penzijního fondu.

Přípravy na důchodovou reformu vrcholí. Co nás čeká po jejím spuštění?

Důchodová reforma počítá se třemi pilíři pro zajištění a spoření na důchod; dosud jsme měli jen dva. Vedle stávajícího státního průběžného systému důchodového zabezpečení (I. pilíř) a změn v penzijním připojištění (III. pilíř) bude nově zaveden i takzvaný II. pilíř. Ten bude ryze dobrovolný a bude založen na tom, že pracující člověk si každý měsíc vyvede z I. státního pilíře tři procenta ze svého důchodového pojištění a přidá k nim další dvě procenta z vlastní hrubé mzdy. Stávající penzijní připojištění projde transformací a nynější penzijní fondy se přemění na penzijní společnosti.

Ty budou místo penzijního připojištění nově nabízet takzvané doplňkové penzijní spoření. Můžeme říct, že to je nástupce penzijního připojištění.

Co se stane s klasickým penzijním připojištěním?
První termín je 28. února. Do té doby je fond možné ještě změnit. Pak se systém uzavře a přestup již nebude možný. Druhým významným datem je 30. listopad. Pokud občan stihne uzavřít smlouvu o penzijním připojištění do této doby, zůstanou mu zachovány stávající podmínky, to jest především garance nezáporného zhodnocení a výsluhová penze. V novém systému od ledna 2013 bude možno vstoupit už pouze do doplňkového penzijního spoření.

Penzijní připojištění bude fungovat se všemi výhodami rovněž po reformě, ale uzavřít nové smlouvy již nebude možné. Zároveň se od roku 2013 zvyšují státní příspěvky na oba produkty III. pilíře, tedy na penzijní připojištění i na nové doplňkové penzijní spoření. Podle nových pravidel stát přidá střadatelům 230 korun na 1000 korun měsíčního příspěvku účastníka.

V čem se bude doplňkové penzijní spoření lišit od nynější formy spoření na stáří?
Jeho hlavní výhodou oproti stávajícímu penzijnímu připojištění bude možnost zvolit si požadovanou investiční strategii, s cílem umožnit klientům dosahovat vyšších výnosů než ve stávajícím penzijním připojištění.

Na druhou stranu však krátkodobě může dojít i k zápornému zhodnocení.

Je váš fond v něčem specifický?

Na trhu penzijních fondů patříme ke špičce. Od počátku naší existence přinášíme druhé nejvyšší zhodnocení na trhu, v průměru tedy 5,22 procenta.

Zhodnocení za předminulý rok jsme měli 2,14 procenta, tedy šlo o nadprůměrnou hodnotu, když tento údaj porovnáme s konkurencí. Výsledek přesahující dvě procenta čekáme stejně tak i za rok 2011. Nabízíme také věrnostní kartu. Z každého nákupu zaplaceného jejím prostřednictvím pak připisujeme zákazníkům jedno procento na účet penzijního připojištění.

Zprovoznili jsme penzijní portál ING s on-line přístupem na účet a přinášíme sedm unikátních výplatních schémat. Při sjednání penze on-line klienti od nás dostanou také dárek, počítačovou paměť USB s kapacitou 16 GB. A další služby a benefity plánujeme.

Zachovají se daňové benefity i po reformě?

Daňové úlevy zůstanou v nezměněné výši. Mění se pouze pásmo, od kterého si lze daňový odpočet nárokovat.

Doposud si mohl zaměstnanec odečíst vše z měsíčního příspěvku vyššího než 500 korun.

Podle nové úpravy nárok na odečet získá až při měsíčním příspěvku vyšším než tisíc korun (až do výše 12 000 korun). (pj)

Autor: Jan Klička

20.2.2012 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Pokus o puč ve Venezuele
1 10

Venezuelská krize: policista ve vrtulníku zaútočil na Nejvyšší soud

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů Kč) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje. Albánské úřady mají podezření, že mohlo jít o peníze použité na úplatky pro tamní politiky a úředníky v době krátce poté, co ČEZ ovládl albánského distributora energie. Píše to dnešní Mladá fronta Dnes (MfD).

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies