VYBERTE SI REGION

Pesticidů na polích ubývá. Ale jenom pomalu

Praha /INFOGRAFIKA/ – Pozor jed. Notoricky známou výstražnou značku s umrlčí lebkou a zkříženými hnáty by klidně mohly nést obaly některých potravin. Například u některých čajů, kořenové nebo listové zeleniny, ovoce a koření objevili při loňských kontrolách pracovníci Státní zemědělské a potravinářské inspekce zbytky pesticidů, které se používají proti škůdcům. Na druhou stranu netvoří podíl špatných vzorků žádné závratné číslo. Z 1533 kontrolovaných šarží potravin mělo nadlimitní množství zbytkových pesticidů jen 38.

26.8.2015 6
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Archiv VLP

I tak odborníci zdaleka nejásají. „Přestože zhruba 2,5procentní výskyt záchytu závadných šarží v této kategorii možná nevypadá nikterak hrozivě, jejich dlouhodobá konzumace může podle mnoha vědeckých studií způsobovat závažná onemocnění a poruchy," uvedl David Palán z Asociace pro bezpečné potraviny, která dlouhodobě usiluje o snížení obsahu zdraví škodlivých chemických látek v potravinách.

Před třemi roky vláda přijala akční plán na snižování používání pesticidů. Zemědělci navíc od loňska používají takzvané obecné zásady integrované ochrany rostlin, takže musejí dávat přednost biologickým a fyzikálním metodám ochrany rostlin před chemií, jestliže jim to zajistí dostatečnou ochranu rostlin.

Chemie postupně mizí

Z posledních čísel vyplývá, že chemie z polí opravdu mizí. Zatímco v roce 2013 sedláci na ochranu rostlin použili pět a půl milionu kilogramů pesticidů, loni už to bylo o půl milionu méně. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský dokonce nasadil citlivější přístroje, které pomáhají odhalit nesprávné používání pesticidů, a to i ze vzorků odebraných přímo na polích. Tyto přístroje dokážou odhalit více než 150 látek v jednom vzorku.

Přesto si odborníci myslí, že stávající metodologie kontrol je nedostatečná. V současné době se totiž kontrolují pouze jednotlivé látky samostatně, ale nikdo zatím neví, jak na lidský organismus působí ve vzájemné kombinaci. „Že by někdo snědl vysoce kontaminovanou potravinu a okamžitě se mu udělalo špatně, u nás nejspíš nehrozí. Problém je ale v takzvaném koktejlovém efektu. Pokud bude jídlo obsahovat řekněme čtyři druhy pesticidů a žádný z nich nepřekročí maximální povolené množství, je právně vše v pořádku. Ovšem stále je předmětem výzkumů, co by mohla způsobit jejich současná kombinace," vysvětlila profesorka Jana Hajšlová 
z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Nebezpečí pro včely

Přestože pesticidů na polích celkově ubývá, v některých kategoriích jejich spotřeba naopak vzrostla. Jedná se zejména o insekticidy, které se používají na ochranu rostlin proti hmyzu. Mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán pro ČTK vysvětlil, že za tím stojí zákaz používání mořidel na bázi neonikotinoidů v roce 2013. „Byly shledány jako příliš rizikové pro včely," doplnil Jordán.

V dubnu přišel Mezinárodní svaz ochrany přírody se zjištěním, že téměř desetina včel v Evropské unii je ohrožena vyhynutím. Včely přitom hrají klíčovou roli v opylování plodin, tedy i v produkci potravin. Vědci spočítali, že jenom v Evropě včely každoročně opylují plodiny 
v hodnotě 605 miliard korun.

Nakolik pesticidy ovlivňují i lidské zdraví, ukázala například před dvěma roky studie laboratoře v německých Brémách pro organizaci Přátelé Země. Analýzy prokázaly, že šest z deseti Čechů mělo 
v moči herbicid glyfosát, který patří mezi světově nejpoužívanější pesticidy. V roce 2011 byl vůbec nejpoužívanějším pesticidem v České republice, přičemž polovina celkové spotřeby připadala na obilniny a necelá třetina na olejniny. „Většina lidí se určitě po zjištění, že se v jejich těle vyskytuje herbicid na hubení plevele, upřímně zhrozí. Testovali jsme lidi žijící v 18 zemích a našli stopy této látky v každé z nich," řekla tehdy ekoložka Magdalena Klimovičová.

Bez nich to nejde

Když loni Česko uzákonilo povinnost zemědělců nahrazovat chemické prostředky biologickými tam, kde to jde, měla Česká republika před tím pět let na to, aby se tyto nechemické alternativy naučila používat. Během té doby se ale podle Davida Palána stal pravý opak. „Došlo naopak k nárůstu užívání chemických přípravků proti plísňovým chorobám o 39 procent. To je důkaz naprosto skandálního selhání ministerstva zemědělství a jím řízeného Ústředního kontrolního a zkušebního úřadu zemědělského," dodal.

Zemědělci ale upozorňují, že bez pesticidů to mnohdy nejde. I jim dávají za pravdu čísla. Experti odhadují, že pokud by se tyto prostředky na ochranu rostlin nepoužívaly, ztráty na úrodě by v průměru dosahovaly 40 procent. U ovoce by to dělalo 75 procent, u zeleniny 50 procent a u obilnin 30 procent.

Nicméně i přes omezené používání pesticidů dosáhli loni sedláci rekordní úrody. Ta letošní nebude podle Agrární komory ČR o moc horší. Sedláci mají pod střechou už téměř všechny obiloviny a chybí posekat už jen jedno procento ploch. Na sklizeň příliš nedolehlo ani sucho, které trápí úrodu u jiných plodin.

Pesticidy

VILÉM JANOUŠ
RICHARD MOUCHA

Autor: Redakce

26.8.2015 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies