VYBERTE SI REGION

Pěstitelé si jablečného moštu příliš neužijí. Sklizeň je slabá

Mělnicko - Loni bylo na Mělnicku jablek dost. Letos se jim ale nedařilo, někde je navíc otloukly kroupy.

13.9.2013 1
SDÍLEJ:

Nový lis moštárny na mělnické Pšovce byl podle jejího majitele Ladislava Prajze v provozu zatím jednou.Foto: Deník/Jiří Říha

Letošní úroda jablek na Mělnicku bude zřejmě nejslabší za poslední roky. Alespoň si to myslí provozovatelé moštáren, které zahrádkářům i sadařům proměňují sklizeň v nápoj plný vitamínů.

Podle provozovatele moštárny na mělnické Pšovce Ladislava Prajze může jít opravdu o velký rozdíl oproti sklizni v loňském roce. A to prý i o více než polovinu.

„Loni byla sezona velice dobrá, museli jsme občas zajít i na noční směnu. Už od června jsem ale přesvědčen, že v letošním roce bude ve Středočeském kraji jablek málo," konstatoval Ladislav Prajz 
a dodal, že to ovšem neplatí pro Moravu, kde si ovocnáři na úrodu nestěžují.

Na stromech některých pěstitelů je jen pár jablek, jiní mají naopak stromy obalené, ale jablka jsou doslova zakrnělá. A někde není na stromech skoro nic. Potvrzuje to Václav Kalina, vedoucí libišské moštárny, kterou provozuje tamní základní organizace Českého svazu zahrádkářů.

Kroupy lámaly větve i s malými plody

„Postihly nás na jaře kroupy, především právě Libiš, 
a připravily nás téměř 
o všechnu úrodu. Odneslo to ovoce, zelenina a u někoho dokonce i skleníky," popisoval pohromu, která Libiš postihla na konci letošního května 
s tím, že kroupy o průměru až čtyři centimetry ze stromů ulamovaly celé větvičky s malými plody. „Nepřidalo tomu ani počasí, které letos panovalo. Velká vedra a sucha střídaly silné deště," doplnil Václav Kalina.

Slabší rok, co se týče sklizně ovoce, je patrný už na prvním moštování. „Loni jsme provoz zahájili hned na začátku září a letos se to možná rozjede až od druhé poloviny měsíce," přiblížil provozovatel mělnické moštárny, kde se stroje po roční odstávce rozeběhly právě včera. Ladislav Prajz odhaduje, že letos by zahrádkáři mohli do moštárny přivézt zhruba o padesát procent jablek méně než v minulém roce. A to je prý ještě pozitivní odhad.

Pračka ovoce, drtič, lis i sterilizační kotle by se ovšem nevyplatilo uvést do provozu na pár kilogramů jablek. „Když lidé navážejí jablka, musíme čekat, až budeme mít přichystánu alespoň tunu nebo dvě, pak začneme moštovat," uvedl Ladislav Prajz a připomněl, že menší množství dovezených jablek od různých pěstitelů lisují dohromady, ale při množství nad sto kilogramů pak pěstitel dostane opravdu výhradně mošt z vlastního ovoce. „To lidé ocení, protože každý pěstitel přece považuje své ovoce za to nejlepší," řekl 
s úsměvem Prajz.

Libiští zahrádkáři, jichž 
v moštárně pracuje deset, letos rozjeli provoz ve druhém zářijovém pondělí. „První příjem jsme měli tři čtvrtě tuny jablek od asi šesti pěstitelů," uvedl vedoucí moštárny, která zahrádkářům a sadařům slouží už třicet let.

Šest až sedm litrů moštu z deseti kilogramů jablek

Z deseti kilogramů jablek se při moštování běžně dostane šest až sedm litrů moštu. „Záleží ovšem na tom, za jakých podmínek jablka rostou. Někdy z jablek mošt doslova teče, ale z jiných je naopak moštu o dost méně. Například odrůda spartan je dost suchá, tam je pak výtěžnost kolem padesáti procent," vysvětlil majitel mělnické moštárny.

Nové lisy ale prý dokážou z kilogramu jablek vymačkat až 0,8 litru moštu. „Letos jsme starý lis, s nímž jsme pracovali od devadesátého roku, nahradili novým, očekáváme větší výtěžnost a také téměř dvojnásobný výkon moštárny," poznamenal Ladislav Prajz. Nejlepší sezona, kterou pamatuje, byla prý před třinácti lety. „Chodili jsme tenkrát často na noční, moštárna byla v provozu celé dva měsíce."

Pěstitelé si mohou svá jablka nechat vylisovat běžně od září do konce října. Pak ale provoz moštáren ustává. Jablka prý totiž ztrácejí postupně vláhu a přibývají v nich cukry, které způsobují takzvané klouzání při lisování. „Lidé by často chtěli moštovat i v lednu z jablek, která mají ve sklepě. Neuvědomují si ale, že do té doby jablka ztratí mnoho vláhy. Výlisnost by pak byla třeba jen třicet procent, což by se jim jistě nelíbilo," zdůraznil Ladislav Prajz. Cena litru moštu z vlastních jablek se pohybuje od deseti do sedmnácti korun.

Autor: Jiří Říha

13.9.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies