Obvyklý korek (pravý přírodní či umělé náhražky) nadále dominuje, je jím uzavřeno 80 procent vín. Statisticky nevýznamné (do jednoho dvou procent) je zatím uzavírání vín skleněnými uzávěry.

Svatomartinské víno - ilustrační fotografie.
Je libo vůni zázvoru či lékořice? Čeští výrobci lákají na netradiční mladá vína

„Zájem o šroubovací uzávěr dlouhodobě roste, avšak u tuzemských vinařů ne tak rychle, jak by si to zasloužili. Důvodem je to, že český zákazník je velmi konzervativní a preferuje tradiční korkový uzávěr,“ řekl Deníku prezident Vinařské unie ČR Ondřej Beránek.

Pro srovnání: v Evropě je podle dat agentury IWSR (poslední údaj za rok 2016) pod šroubem 30 procent vín. V sousedním Rakousku a Německu je to až 70 procent. Šroubovací uzávěr má hlavně praktický rozměr. Kromě snadného otevírání brání i nežádoucím vadám.

„Vada korku se statisticky objevuje přibližně u 3-7 procent takto uzavřených vín, tedy v průměru u každé dvacáté lahve,“ popisuje Beránek. Ne každé víno se však hodí pro šroubovací závěr. „Osobně bych u střední a vyšší třídy vín pod šroub nedoporučoval Ryzlink rýnský a většinu červených vín. Tam patří korek,“ říká šéf Znovínu Pavel Vajčner. Naopak růžová vína a klarety a také svěží odrůdy jako Sauvignon, jsou podle Vajčnera pro šroub či sklo ideální.

Zrající hovězí maso
Problémy s jídlem se zveličují, řekl polský ministr. Navrhl kontroly českých piv