Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Platební karty slouží bezmála sto let, v ČR se používají krátce

Praha - Prvními vlastníky platebních karet v někdejším Československu byli majitelé tuzexových kont. První karta byla u nás vydána až v roce 1988; přitom historie platebních karet je bezmála stoletá.

1.5.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

"Princip platební karty, tedy kartičky jako průkazky, která zajišťovala nárok neplatit službu a zboží tady a teď, ale stačilo podepsat se na stvrzenku, se zrodil v roce 1914," řekl bankovní ekonom Pavel Juřík, autor publikace s názvem Platební karty: Ilustrovaná historie placení, která vychází v těchto dnech v nakladatelství Libri.

První na světě zavedla platební karty americká telegrafní a telefonní společnost Western Union. "Svým vybraným zákazníkům nabídla, že nemusí platit za přepravní služby v hotovosti, ale můžou platit pohodlně kartami. Což znamenalo pohodlí - platit se mohlo i na zaoceánských parnících - a větší možnost útraty," popsal počátky bezhotovostního styku Juřík.

První platební karty se ve 20. letech minulého století začaly rozvíjet v různých formách - papírových, kovových či plastových kartičkách nebo žetonech. Každá společnost vydávala vlastní karty, zákazníci pak mívali peněženky nadité kartami místo penězi. Ke skutečnému rozvoji platebních karet došlo až po druhé světové válce, zejména v 50. a 60. letech.

První platební kartu pro československé občany vydala v roce 1988 Živnostenská banka. Šlo o tak zvanou dispoziční kartu k tuzexovým účtům, která sloužila k výběru tehdejších odběrných poukazů podniku zahraničního obchodu Tuzex - lidově zvaných "bony". Později se jimi dalo platit i v obchodech Tuzex.´

"Běžní občané se s platební kartou mohli setkat až v roce 1989, kdy Česká a Slovenská státní spořitelna začaly zkoušet první bankomaty v Praze a Bratislavě. O rok později, to už bylo po revoluci, vydala Živnobanka první mezinárodní platební kartu VISA pro podnikatele a majitele devizových účtů," připomněl Juřík.

Přitom v zemích tzv. sovětského bloku se první karty začaly vydával v roce 1980 v souvislosti s olympijskými hrami v Moskvě. VISA, jako jeden ze sponzorů olympiády, se dohodla se sovětskou cestovní kanceláří Intourist na vydání platebních karet pro sovětské sportovce a funkcionáře.

"Různé formy platidel ale provázejí lidstvo už asi osm tisíc let. Přes směnný obchod, kdy se vyměňovala kravka za slepice, což ale nemuselo být každému pohodlné, se hledalo univerzálnější zboží. Tím se staly peníze ve formě zlatých a stříbrných hroudek nebo korálky či rýže. Následně mince a někdy kolem roku 800 první tištěné papírové peníze v Číně," uvedl autor řady odborných i populárních ekonomických článků a publikací o historii placení. Později byly vynalezeny směnky, šeky a poštovní poukázky, které slouží dodnes.

Juříkova poslední obsáhlá publikace poutavě přibližuje historii peněz a placení. Největší část je ale věnována platebním kartám, kterým se autor věnoval už jako student v 80. letech minulého století. Kromě minulosti je v knize nastíněna i budoucnost platebních nástrojů - Juřík věří bezkontaktním platbám, například platbám kartou nebo mobilním telefonem. Knihu doprovází několik stovek barevných fotografií, v řadě případů dosud nepublikovaných.

Autor: ČTK

1.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
4 9

Další napětí mezi Íránem a USA? Írán úspěšně otestoval novou balistickou střelu

Sklizeň švestek. Ilustrační foto.
14

Švestky z městské zahrádky. Ze stromů lze ovoce česat zdarma

Petr Fiala: Vyčistíme právní džungli, ve které se už nikdo nevyzná

Převzal finančně rozvrácenou stranu s mizernou pověstí, na níž se podepsali jak regionální kmotři, tak expremiérova milenka Jana Nagyová. ODS před posledními volbami nebyla v dobré kondici, a pokud je nyní opět nejsilnějším hráčem v pravicové části kolbiště, má na tom velkou zásluhu emeritní rektor Masarykovy univerzity v Brně Petr Fiala, který v roli předsedy vrátil občanským demokratům serióznost a hlavně ideovou náplň.

Komentář Tomáše Procházky: Klíčové volby. Německo hot, Česko čehý

Poledne co poledne otevřel modrou krabičku a vyndal z ní housku. Vždy se dvěma plátky stejného salámu a okurkou. Banální historka o spolužákovi z mých středoškolských let v Německu jako by do jisté míry symbolizovala nedělní volby. Proč ochutnávat něco jiného, když osvědčené šmakuje?

Když nemáte máslo, tak tam dejte sádlo. Deník srovnal ceny alternativ k máslu

/INFOGRAFIKA/ Při pohledu na titulní strany deníků či strkanice v obchodech by se mohlo zdát, že Česko zasáhla máslová apokalypsa. Čtvrtkilová kostka se prodává v průměru za 52 korun, za poslední dva roky cena narostla skoro o 15 korun. Výrazně prý proto zdraží i vánoční cukroví.

Prohraná sázka fotbalového fanouška: Z Žižkova pěšky až do Pardubic

Na fotbalový zápas na hřišti soupeře fanoušci většinou cestují auty, vlaky nebo autobusy. Může se ale stát, že se jeden z fanoušků vsadí s hráčem svého klubu… A prohraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení