VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Odliv pracovníků do zahraničí oborníci nečekají

ČR - V Německu a Rakousku jako posledních státech „staré“ Evropské unie končí 1. května všechna omezení pro přístup Čechů, Slováků, Poláků, Maďarů, Litevců, Lotyšů, Estonců a Slovinců na tamní pracovní trh. Odborníci odliv pracovní síly z Čech neočekávají.

26.4.2011 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Bartovský Ota

Po otevření pracovního trhu v Německu a Rakousku letos od 1. května odejde z Plzeňského kraje pracovat do Bavorska jen zlomek zaměstnanců. Češi se zatím na úřadech práce jen informují a čekají na první schůzky s poradci a zástupci německých firem i úřadů práce. V českém regionálním tisku se od března objevují inzeráty, které nabízejí práci hlavně ve strojních a elektro firmách, nemocnicích, rehabilitačních klinikách, sociálních ústavech a v pohostinství.

Bavorsku bude podle Asociace bavorského hospodářství do čtyř let chybět přes půl milionu pracovníků, do roku 2030 dvojnásobek.

"Ve Schwandorfu a Chamu se ptají první firmy a jejich úřady práce nás kontaktují," řekl šéf Úřadu práce v Domažlicích Zdeněk Písařík. Zájem Čechů je zatím nárazový. První poptávky tam má masokombinát Wolf ze Schwandorfu, který chce 30 řezníků, kuchařů a zámečníků. Personální agentura hledá v ČR sekretářky, techniky, pečovatele, pomocné dělníky, obráběče kovů a tesaře, tedy profese, které jsou hodně poptávané i u nás. Domažličtí si chtějí u německých kolegů nabídku ověřit. Pro firmu Wolf udělají průzkum reakcí na směnnost a dojíždění. Do Domažlic každý měsíc dojíždí pracovnice z úřadu práce z Chamu, která Čechům radí.

Masivní odliv pracovní síly z Čech odborníci nečekají

Z Domažlicka jezdí od roku 1990 do Bavorska mnoho pendlerů, poslední roky se jejich počty ustálily na desítkách. Podle Písaříka už v Německu aktivnější Češi, co měli co nabídnout, dávno jsou. V Bavorsku nyní pracuje asi 8000 Čechů, z toho 3700 pendlerů.

"Nepůjde o žádný masivní odliv. Z kraje půjde nejvíce o stovky lidí. Němci budou vyzobávat jen nedostatkové profese," řekl předseda krajské hospodářské komory Zdeněk Mužík. Podle něj německá strana velmi tvrdě nařídila minimální mzdy, aby ochránila pracovní trh.
Nejvíce chtějí Němci střední zdravotní personál. Sociální služby by zaměstnaly 46 procent českých lidí. Velký zájem je také o strojírenská a elektro řemesla a vysokoškoláky-techniky. Podle Mužíka vyžadují Němci absolutní loajalitu, iniciativu a velkou produktivitu. Předpovídá proto, že řada lidí se po čase vrátí zpět do ČR, i když si v Německu vydělají třikrát tolik.

Otevírání trhu vůbec nevyvolává zvyšování zájmu lidí, řekla ředitelka úřadu práce v Rokycanech Věra Strnadová. O práci v Německu se dlouhodobě hlásí pouze jednotlivci. Poptávku tam má jen personální agentura WK z Pasova a Řezna, jež hledá pracovníky deseti profesí od kancelářských sil po pomocné dělníky. Jen pro některé požadují znalost němčiny.

Nedostatkové profese

"Němci chtějí stejné pozice, které jsou u nás také nedostatkové. Budeme se muset více věnovat plánování povolání, aby díra na našem trhu nebyla ještě větší," řekl ředitel plzeňského úřadu práce Zdeněk Novotný. Největší zájem je o tesaře, truhláře, zedníky, řezníky, číšníky, svářeče a obráběče, ale i o kadeřnice a kosmetičky; musí se alespoň domluvit, upřesnila krajská poradkyně EURES Lenka Kastnerová.

Evropský portál pracovní mobility nabízí 1,136 milionu prověřených míst, z toho v Bavorsku 62.817. Na seznam www.eures.europa.eu mohou lidé zavěsit životopisy. "K jednání o práci je potřeba mít životopis v němčině, diplom nebo výuční list, vše soudně ověřené," řekla Kastnerová. Zájem Čechů je nyní až dvakrát vyšší. Nechtějí se ale stěhovat, požadují místo za hranicí. Poradkyně varuje před českými i německými personálními agenturami a inzeráty. "Minimální mzda není oficiálně stanovena, je orientační. Záleží na tom, co odbory vyjednají v kolektivní smlouvě," dodala. Češi by měli pracovat za stejný plat.

Novinové inzeráty v regionálních médiích hledají elektrikáře, lékaře a sestry do rehabilitačních klinik v Kellbergu, Bad Wildbadu a Bad Emsu, fyzioterapeuty do Tiefenbachu, lékárníka do Furthu, sestry do kliniky v Asbachu, veterináře do Chamu, mechaniky do Schwandorfu, švadleny do Stamsriedu, obsluhu pizzerie ve Zwieselu. Agentura Proengine hledá lékaře, sestry a ošetřovatelky pro 49 zařízení pro seniory, firma Sysob ze Schorndorfu IT specialisty, Gebhardt z Chamu chce svářeče a pomocníky do výroby, chamská agentura RP hledá kovo a elektrodělníky, Fritz Voith elektromontéry a elektroniky. Německé konsorcium bbw poptávalo na nedávném veletrhu práce na univerzitě až 2000 odborníků.

Zájem Jihočechů o práci v Rakousku a Německu se moc nezvýšil

Zájem Jihočechů o práci v zahraničí se v souvislosti s otevřením pracovního trhu v Rakousku a Německu výrazně nezvýšil. Dosud si museli obstarat pracovní povolení, od května nebude potřeba. Jeho vyřízení ale nebylo příliš administrativně náročné, a tak kdo v Rakousku či Německu pracovat chtěl, už tam zaměstnán je. Shodli se na tom oslovení odborníci na trh práce.

Pracoviště EURES, Evropské služby zaměstnanosti, při českobudějovickém úřadu práce neeviduje výrazně větší zájem o práci v Německu a Rakousku, než jaký byl dříve. V podstatě platí, že kdo v těchto zemích pracovat chtěl, už tam je, i když si musel vyřídit pracovní povolení, uvedl analytik úřadu Jiří Beran.

Pro mnohé zájemce o práci v Německu nebo Rakousku je překážkou neznalost němčiny. Na EURES se obracelo v minulosti více lidí, ale po zjištění, že by museli umět aspoň trochu německy, jejich zájem opadl, uvedl Beran.

Kontaktní pracoviště úřadu práce v Kaplici na Českokrumlovsku od února zaznamenalo nárůst počtu lidí, kteří odešli pracovat do Rakouska. Těžko říci, nakolik to souvisí s otevřením pracovního trhu, uvedla ředitelka pracoviště Jitka Sládková. Lidé se také více zajímají o možnosti práce v Rakousku a Německu. Kaplice je od hranic s Rakouskem vzdálena zhruba 12 kilometrů a přeshraniční zaměstnávání tam už funguje. Češi tam jezdí zejména na sezonní práce v lesnictví, zemědělství, hotelnictví a gastronomii, doplnila Sládková.

Vyšší zájem Jihočechů o práci v Rakousku či v Německu nezaznamenali v personální agentuře Hofmann Wizard v Českých Velenicích, které jsou na hranicích s Rakouskem. Neobrátila se na ně zatím ani žádná německá nebo rakouská firma, která by poptávala české pracovníky, uvedla pracovnice firmy. Stejně situaci hodnotí i pracovnice českobudějovické pobočky agentury Adecco. Lidé prý mají větší zájem o práci v tuzemsku. Ani na ně se zatím neobrátila žádná německá nebo rakouská firma, která by jejich prostřednictvím chtěla oslovit české pracovníky.

Čtěte také:
Rakousko se otevírá Čechům

Práce v Rakousku? Papírování bude jednodušší

Nezaměstnanost opět klesla, na 9,2 procenta

Autor: ČTK

26.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pokus o puč ve Venezuele
1 10

Venezuelská krize: policista ve vrtulníku zaútočil na Nejvyšší soud

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů Kč) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje. Albánské úřady mají podezření, že mohlo jít o peníze použité na úplatky pro tamní politiky a úředníky v době krátce poté, co ČEZ ovládl albánského distributora energie. Píše to dnešní Mladá fronta Dnes (MfD).

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies