VYBERTE SI REGION

Podnikatel: Stavebnictví se dotkne dna letos

Domažlicko /ROZHOVOR/ - Největší bolest v oblasti stavebnictví vidí horšovskotýnský podnikatel Josef Škopek v rozkladu učňovského školství.

9.3.2011 1
SDÍLEJ:

Horšovskotýnský podnikatel Josef Škopek.Foto: Deník/ Josef Babor

Dvacet let úspěšné podnikatelské dráhy rekapituluje v našem rozhovoru Josef Škopek, majitel čtyř firem – KLEMPOSTAV HORŠOVSKÝ TÝN s.r.o., Josef ŠKOPEK, Eko – adit s.r.o. a HT STAVBY s.r.o., který podniká prostřednictvím dvou firem i na Ukrajině. Jeho firmy se zabývají prodejem klempířských plechů a výrobků, střešních krytin, provozováním čerpací stanice a založil první bioplynovou stanici na Domažlicku.

Máte možnost zblízka sledovat vývoj ve stavebnictví, které významně zasáhla ekonomická krize. Jaký očekáváte vývoj v nejbližším období?
Nejtěžší krize dopadne na náš obor až letos. V uplynulém roce, dvou se dodělávaly rozpracované projekty. Na současných výběrových řízeních je vidět obava firem o zachování pracovních míst pro jejich lidi. Velké firmy jdou pod reálné náklady, aby zachovaly kapacity a zaměstnanost svých pracovníků. Řídí se heslem „Malá ztráta je lepší než žádná zakázka“. Mohou to udělat díky tomu, že mají marži z větších zakázek třeba na stavbách dálnic. Ve městech se dostanou pod nákladové ceny místních firem, které by mohly být ve výhodě díky tomu, že mají nižší náklady na dopravu na místo stavby. Odhaduji, že stavebnictví se bude ze dna odrážet asi pět let a přežije tak 70 procent stavebních firem.

Jak jste vybudoval skupinu svých firem? Co bylo základem, z kterého se vyvinula?
Jsem vyučený tesař, v roce 1989 jsem ještě pracoval na sebe na základě tehdejšího povolení národního výboru. Nebyla to moje hlavní činnost, to přišlo až o rok později. Začal jsem dělat zakázky pro bytové družstvo a další podniky. První živnostenský list jsem získal v roce 1991. Tehdy byla ohromná poptávka po řemeslnících.

Z vydělaných peněz za provedené řemeslnické práce jste začal budovat svoji firmu?
Částečně z nich a také jsem se nebál prodat dům, přestěhovat se do bytu a získané peníze vložit do začátků své obchodní činnosti. S bratrem jsme pracovali v Německu, kde jsme bourali výškové budovy a komíny. Byla to nebezpečná práce, málokdo to uměl. Vydělávali jsme tam slušné peníze. Nikdy jsem tolik peněz nespotřeboval, tvořily tak základ pro podnikání doma.

Získával jste peníze i z dalších zdrojů?
Mnohokrát i z drobností, když jsme třeba ve dvou šli vyložit vagon plný pytlů cementu, které nebyly naskládány na paletách, ale jen volně loženy. Vyšly v nákupních cenách o 10 korun na 100 kg levněji, což byl při ceně 60 korun za pytel významný rozdíl. Za dvě hodiny práce jsme tak vydělali dva tisíce a mohli nabídnout nižší cenu zákazníkům.

Vaše tehdy vzniklá prodejna stavebnin narušila doznívající monopol stavebnin Jednoty.
Ano, byli jsme jedni z prvních na okrese. Nebyl problém s tímto podnikáním začít. Šlo to velmi rychle, Jednota byla tehdy nepružná, zboží jsme zaváželi přímo k lidem a dostali jsme se na nižší ceny. Práce bylo hodně, tak jsem přibral další lidi, kteří pro mě pracovali na živnostenský list.

Bylo na počátku devadesátých let snadnější začít s podnikáním, než by tomu bylo v pozdějších letech?
Určitě. Tehdy byl jednoznačně snadnější start pro široký okruh lidí, kteří něco uměli a byli ochotní pracovat od rána do večera. Nebyly problémy s neplatiči, kteří by brzdili obrat firemních peněz a takových jednotlivostí by se dala nalézt celá řada.

Jak to bylo s právním prostředím pro podnikání v porovnání se současným stavem?
Nebylo tolik svázané spoustou administrativních nařízení a úkolů. Pro začínající podnikatele byla velká úleva v možnosti využít první či druhý rok podnikání daňové prázdniny, kdy bylo možné odepsat až 1,8 milionu korun. Nastavené podmínky pomohly rozvoji mojí firmy, která se pohybovala v obchodu a stavebnictví.

Vy jste v průběhu 90. let své obchodní aktivity zaměřil i do zahraničí. Kam přesně?
Začali jsme se specializovat na obchod s barevnými kovy. Svého času jsme byli jedničkou na domácím trhu s mědí. Pro další rozvoj jsme se orientovali na Slovensko, Rusko a Ukrajinu.

Které roky z vašeho dvacetiletého podnikatelského období považujete za nejpřívětivější pro rozvoj podnikání v Česku?
Nevěřil bych tehdy, že to jako pravicový volič řeknu, ale bylo to za vlády Miloše Zemana z ČSSD. Dokázal asanovat bankovní sektor, sice za ohromných nákladů, ale podařilo se tím podnikatelské prostředí částečně zkultivovat. Také se nebál pomoci na vládní úrovni českým podnikatelům, kteří měli zájem obchodovat na východních trzích. Tato podpora díky určité setrvačnosti doznívala ještě za Špidlovy vlády.

Jak si tedy nyní na východních trzích středně velká česká firma stojí?
Máme dvě firmy na Ukrajině. Vidím zde obrovský potenciál v obchodu s mědí. Problémem je chybějící podpora na vládní úrovni, tamní státní úředníci jsou nedůvěřiví, ostražití a nesnaží se nám výrazně pomoci.

Před mnoha lety jsme uzavřeli velké kontrakty na měď v Charkově. Jiné české podniky i firmy třeba z Maďarska nebo Polska se do toho bály jít. Operují tam jen ruské společnosti. Ve městě jezdí metro, tramvaje, lokomotivy, všude jsou tam stovky kilometrů měděných drátů, potenciál je obrovský. Po ztrátě těchto trhů se obtížně navazuje, po nás tam přišli Finové a rozjeli velký byznys.

Když se vrátíme zpět domů a do současnosti, v čem vidíte největší bolest v oblasti stavebnictví?
V totálním rozkladu učňovského školství. Není přeci možné, aby stát diskriminoval lidi s výučním listem. Nemohou třeba získat práci policisty, hasiče či v armádě. Toto vede k tomu, že žáci učilišť si dodělávají nástavby s maturitou. Z chlapců, kteří by byli manuálně zručnými řemeslníky, se stávají ´podnikatelé´ a ´obchodníci´, kteří řemeslo pořádně neumějí, a tak skončí u rozvážení žvýkaček.

V čem by se podle vás výuka na učilištích měla změnit?
Dnes se ve škole neučí proto, aby děti uměly řemeslo, ale učí se proto, aby měly školy žáky. Měli by se o mnoho více dostat do praxe. Povětšinou si ji školy zajišťují sami, takže se učni nedostanou do reálného prostředí. V řemesle trvá roky, než se u člověka projeví dostatečný fortel. Postupnou praxí je řemeslník ´hotový´ tak zhruba v pětadvaceti. Po několika dalších letech už má na to, aby předával své zkušenosti zase mladším.

My teď zaměstnáváme řemeslníky hlavně ve věku mezi 50 a 60 lety. Ti nemají komu své zkušenosti předat. Učni některých oborů prostě nejsou. Nabízeli jsme praxi pro klempíře, kteří by se od těch našich mohli naučit jemnou ruční práci na opravách kostelů a památek, které jsme zajišťovali, ale v celém kraji je otevřená pouze jediná třída klempířů.

Navíc jsou to právě mladí, kteří by do řemesla přinesli práci s novými technologiemi, do kterých se těm zkušeným už tolik nechce. Můžeme sice koupit stroj za půl milionu, který by nám usnadnil práci, ale bohužel není nikdo, kdo by ho obsluhoval.

Další problém je v kvalifikovaných dělnících, kteří mezi vycházejícími učni nejsou. Chybí skupina těch bystřejších, kteří mohou řídit partu řemeslníků, kteří jsou schopni při práci vést své kolegy.

Čtěte také: V Čechách se loni méně stavělo

Autor: Josef Babor

9.3.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Postrach Vysočiny: Žena zničila desítky aut a zapálila volejbalové kabiny

Havlíčkův Brod – Bývalou řidičku kamionu a uklízečku Bohumilu Šustrovou ze Ždírce nad Doubravou poslal v úterý Okresní soud v Havlíčkově Brodě na devět měsíců do vězení, a to za podpálení kabin havlíčkobrodským sportovcům.

Mikuláše, anděla a čerta na Slovensku zadržela policie

Bratislava - Tři sourozence převlečené za Mikuláše, anděla a čerta zadržela v západoslovenské Skalici policie. Bratr a jeho dvě sestry v kostýmech měli neobvykle rozdělené role: zatímco Mikuláš koledoval, anděl kradl, informovala slovenská média.

Šedesátiletá řidička smetla před semafory dítě, je těžce zraněné

Česká Třebová - Vážná nehoda se stala ještě za bílého dne uprostřed České Třebové. Auto zde srazilo dítě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies