VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Podprsenka před 100 lety osvobodila ženy od nepohodlného korzetu

Washington/Praha – Podprsenka dnes často bývá módním doplňkem skýtajícím estetický zážitek, který zrychluje tep mužů po celém světě. K jejímu vzniku ovšem vedly důvody ryze praktické a zdravotní. Když si před sto lety, 3. listopadu 1914, nechala Američanka Mary Phelpsová Jacobová patentovat svůj jednoduchý vynález vyrobený ze dvou kapesníčků a stuhy, navždy osvobodila ženy od nevyhovujícího korzetu.

2.11.2014 5
SDÍLEJ:

Podprsenka dnes často bývá módním doplňkem skýtajícím estetický zážitek, který zrychluje tep mužů po celém světě. K jejímu vzniku ovšem vedly důvody ryze praktické a zdravotní. Ilustrační foto.Foto: ČTK/PICTURE ALLIANCE

Historie zahalování ženských ňader je velmi stará. Podle jeskynních maleb nalezených v Anglii používaly ženy již v pravěku zvířecí kůže omotané kolem hrudníku. Ve starověkém Řecku ženy nosily takzvaný mastodeton, což byl pruh látky, který zabraňoval nechtěnému pohybu prsou. Cesta k podprsence dnešního typu byla ale dlouhá. Ještě téměř dvě desítky století poté si ženy a dívky nemohly vychutnat pohodlí perfektně padnoucí podprsenky.

Ženské tělo na dlouhou dobu spoutal korzet, který kombinoval funkci podprsenky a podvazkového pásu. První zmínka o něm pochází údajně ze záznamů anglické královské domácnosti z roku 1299. V té době se ale o žádný pohodlný doplněk ženského šatníku nejednalo, korzet měl spíše podobu brnění a díky tlaku, kterým obepínal tělo, mohl poškozovat plíce a další vnitřní orgány.

Jako výztuž korzetu byly použity kosti z velryb – kostice. Postupem času se korzety, které byly rozšířené zejména ve Francii a Anglii, zdokonalovaly a lépe vyhovovaly křivkám ženského těla. Používaly se pro různé účely, dámy nosily korzety těhotenské, jezdecké i koupací.

Patentování prototypů

První prototyp podprsenky si nechal patentovat Američan Luman L. Chapman v roce 1863. Tehdejší náhrada korzetu měla podobu oděvu s vydutými částmi v oblasti poprsí. Ramínka se zavazovala za krkem. Reálněji napodobovala tvar dnešní podprsenky prsní podpěra nazvaná „breast supporter", kterou si v roce 1893 patentovala Američanka Marie Tucekova.

Když se jednoho večera roku 1910 tehdy devatenáctiletá Američanka Mary Phelpsová Jacobová chystala na ples, nechtěla si na sebe vzít staromódní korzet, ale něco pohodlnějšího. S pomocí služebné si pod šaty zhotovila horní díl spodního prádla ze dvou hedvábných kapesníků a stuhy. Protože vzbudila velký ohlas mezi svými kamarádkami, rozhodla se tento nápad zpeněžit a 3. listopadu 1914 si nechala podprsenku patentovat a pod jménem Caresse Crosbyová začala s její výrobou. Svou podprsenku Jacobová přihlásila pod názvem „brassiere" (původně francouzské slovo), které se v anglicky mluvícím světě ujalo (zkráceně „bra"). Nedlouho poté patent prodala za 1500 dolarů firmě Warner Brothers Corset Company z amerického Bridgeportu. Bratři Warnerové začali podprsenky vyrábět ve velkém a za třicet let vydělali přes patnáct milionů dolarů.

Různé velikosti košíčků

Podprsenka se tak stala důležitou součástí šatníku každé ženy a přehlídková mola zaplnily štíhlé modelky předvádějící nejnovější trendy ve spodním prádle. Teprve v roce 1928 uvedly na trh manželé Rosenthalovy podprsenky s různými velikostmi košíčků a o sedm let později byla zavedena výroba košíčků s velikostmi A až D. Konec padesátých let znamenal převrat v materiálu, ze kterého byly podprsenky vyrobeny. Do té doby používaný nepružný materiál vystřídalo elastického vlákno Lycra, díky kterému horní díl spodního prádla dokonale přiléhal k tělu.

Umění zaujmout dokonale padnoucím spodním prádlem ovládaly i filmové krásky. Mužům po celém světě se tajil dech při pohledu na více či méně zakryté vnady Marilyn Monroeové, Sophie Lorenové nebo Ursully Andressové.

Revoluci ve světě podprsenek způsobila i takzvaná push-upka. Tu vynalezl v roce 1943 americký letecký konstruktér, pilot, filmový producent a režisér Howard Huges, když chtěl vylepšit dekolt hollywoodské hvězdě Jane Russellové ve svém snímku Psanec. Proslulost tomuto střihu podprsenek, který je určen pro ženy s malými ňadry, dodala v šedesátých letech firma Wonderbra.

Celosvětově se především díky billboardové kampani na podprsenku Wonderbra proslavila v roce 1994 i Češka Eva Herzigová. Dokonalý dekolt a ideální míry vyzývavé blondýnky jí zaručily vítězství v konkurzu i příměr k Marilyn Monroeové. Oděna jen v krajkové podprsence se pak svůdně usmívala z billboardů a vyváděla z rovnováhy muže na celém světě svými vnadami a výzvami typu: Dívej se mi do očí! Počet automobilových nehod a dopravních zácp se sice poblíž výše uvedených reklam mnohonásobně zvýšil, zvedl se však i prodej podprsenek Wonderbra – během dvou let o více než 40 procent.

Autor: ČTK

2.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

eet
6

EET: obchodníci s obuví mají strach ze sankcí a kontrol

Výhled na České středohoří. Vzadu Milešovka
0 14

Obludné plány na zastavění vrcholu Milešovky šly k ledu

Co je nepřijatelné? Večerní emaily nebo zdrobněliny v doméně

Lidé často v elektronické komunikaci podceňují pravidla slušného chování. Ať se jedná o emaily, esemesky nebo internetové diskuse. Jak na úřední mail?

Lidl dramaticky zvyšuje nástupní mzdu a srovnává platy v regionech

Praha - Diskontní řetězec Lidl zvýší od 1. března nástupní mzdu zaměstnanců v obchodech o 25 procent, ta tak dosáhne 23 333 korun při čtyřicetihodinovém úvazku. Průměrná mzda prodavačů a pokladních bude při stejném úvazku 24 897 Kč.

AUTOMIX.CZ

PŘEHLEDNĚ: Proč se škodovky jmenují, jak se jmenují?

Od konce 80. let česká automobilka Škoda svoje modely označuje výhradně slovními názvy. Na začátku této éry byl samozřejmě Favorit.

DOTYK.CZ

Příjmy začínajících vědců jsou pod hranicí chudoby

V České republice je přibližně 25 tisíc doktorandů. Mnozí na začátku studia pomýšlí na vědeckou dráhu. Ve vědě je přitom čím dál víc důležitá mezinárodní spolupráce. Podle slov předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů Kateřiny Cidlinské však českým studentům současný systém nedovoluje být na této mezinárodní úrovni zcela konkurenceschopní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies