VYBERTE SI REGION

Podprsenka před 100 lety osvobodila ženy od nepohodlného korzetu

Washington/Praha – Podprsenka dnes často bývá módním doplňkem skýtajícím estetický zážitek, který zrychluje tep mužů po celém světě. K jejímu vzniku ovšem vedly důvody ryze praktické a zdravotní. Když si před sto lety, 3. listopadu 1914, nechala Američanka Mary Phelpsová Jacobová patentovat svůj jednoduchý vynález vyrobený ze dvou kapesníčků a stuhy, navždy osvobodila ženy od nevyhovujícího korzetu.

2.11.2014 5
SDÍLEJ:

Podprsenka dnes často bývá módním doplňkem skýtajícím estetický zážitek, který zrychluje tep mužů po celém světě. K jejímu vzniku ovšem vedly důvody ryze praktické a zdravotní. Ilustrační foto.Foto: ČTK/PICTURE ALLIANCE

Historie zahalování ženských ňader je velmi stará. Podle jeskynních maleb nalezených v Anglii používaly ženy již v pravěku zvířecí kůže omotané kolem hrudníku. Ve starověkém Řecku ženy nosily takzvaný mastodeton, což byl pruh látky, který zabraňoval nechtěnému pohybu prsou. Cesta k podprsence dnešního typu byla ale dlouhá. Ještě téměř dvě desítky století poté si ženy a dívky nemohly vychutnat pohodlí perfektně padnoucí podprsenky.

Ženské tělo na dlouhou dobu spoutal korzet, který kombinoval funkci podprsenky a podvazkového pásu. První zmínka o něm pochází údajně ze záznamů anglické královské domácnosti z roku 1299. V té době se ale o žádný pohodlný doplněk ženského šatníku nejednalo, korzet měl spíše podobu brnění a díky tlaku, kterým obepínal tělo, mohl poškozovat plíce a další vnitřní orgány.

Jako výztuž korzetu byly použity kosti z velryb – kostice. Postupem času se korzety, které byly rozšířené zejména ve Francii a Anglii, zdokonalovaly a lépe vyhovovaly křivkám ženského těla. Používaly se pro různé účely, dámy nosily korzety těhotenské, jezdecké i koupací.

Patentování prototypů

První prototyp podprsenky si nechal patentovat Američan Luman L. Chapman v roce 1863. Tehdejší náhrada korzetu měla podobu oděvu s vydutými částmi v oblasti poprsí. Ramínka se zavazovala za krkem. Reálněji napodobovala tvar dnešní podprsenky prsní podpěra nazvaná „breast supporter", kterou si v roce 1893 patentovala Američanka Marie Tucekova.

Když se jednoho večera roku 1910 tehdy devatenáctiletá Američanka Mary Phelpsová Jacobová chystala na ples, nechtěla si na sebe vzít staromódní korzet, ale něco pohodlnějšího. S pomocí služebné si pod šaty zhotovila horní díl spodního prádla ze dvou hedvábných kapesníků a stuhy. Protože vzbudila velký ohlas mezi svými kamarádkami, rozhodla se tento nápad zpeněžit a 3. listopadu 1914 si nechala podprsenku patentovat a pod jménem Caresse Crosbyová začala s její výrobou. Svou podprsenku Jacobová přihlásila pod názvem „brassiere" (původně francouzské slovo), které se v anglicky mluvícím světě ujalo (zkráceně „bra"). Nedlouho poté patent prodala za 1500 dolarů firmě Warner Brothers Corset Company z amerického Bridgeportu. Bratři Warnerové začali podprsenky vyrábět ve velkém a za třicet let vydělali přes patnáct milionů dolarů.

Různé velikosti košíčků

Podprsenka se tak stala důležitou součástí šatníku každé ženy a přehlídková mola zaplnily štíhlé modelky předvádějící nejnovější trendy ve spodním prádle. Teprve v roce 1928 uvedly na trh manželé Rosenthalovy podprsenky s různými velikostmi košíčků a o sedm let později byla zavedena výroba košíčků s velikostmi A až D. Konec padesátých let znamenal převrat v materiálu, ze kterého byly podprsenky vyrobeny. Do té doby používaný nepružný materiál vystřídalo elastického vlákno Lycra, díky kterému horní díl spodního prádla dokonale přiléhal k tělu.

Umění zaujmout dokonale padnoucím spodním prádlem ovládaly i filmové krásky. Mužům po celém světě se tajil dech při pohledu na více či méně zakryté vnady Marilyn Monroeové, Sophie Lorenové nebo Ursully Andressové.

Revoluci ve světě podprsenek způsobila i takzvaná push-upka. Tu vynalezl v roce 1943 americký letecký konstruktér, pilot, filmový producent a režisér Howard Huges, když chtěl vylepšit dekolt hollywoodské hvězdě Jane Russellové ve svém snímku Psanec. Proslulost tomuto střihu podprsenek, který je určen pro ženy s malými ňadry, dodala v šedesátých letech firma Wonderbra.

Celosvětově se především díky billboardové kampani na podprsenku Wonderbra proslavila v roce 1994 i Češka Eva Herzigová. Dokonalý dekolt a ideální míry vyzývavé blondýnky jí zaručily vítězství v konkurzu i příměr k Marilyn Monroeové. Oděna jen v krajkové podprsence se pak svůdně usmívala z billboardů a vyváděla z rovnováhy muže na celém světě svými vnadami a výzvami typu: Dívej se mi do očí! Počet automobilových nehod a dopravních zácp se sice poblíž výše uvedených reklam mnohonásobně zvýšil, zvedl se však i prodej podprsenek Wonderbra – během dvou let o více než 40 procent.

Autor: ČTK

2.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Americký velvyslanec Andrew Schapiro
19 6

Schapiro v pátek skončí ve funkci, jeho rodina zůstane v Praze

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
29 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

Orkán Kyrill před deseti lety ničil i zabíjel

Vichr, který se v lednu 2007 prohnal celou Evropou, po sobě zanechal spoušť.

Sobotka je nakloněn pomoci krajům při zvyšování mezd řidičů

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je nakloněn tomu, aby vláda pomohla krajům při financování růstu mezd řidičů linkových autobusů. Sobotka to dnes řekl po jednání s hejtmany. Místopředseda Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (STAN) premiérovu garanci vítá a věří, že se výsledky dnešního jednání projeví již v únorových mzdách řidičů. Příští týden Sobotka předloží problém koaliční radě. Nařízení o zvýšení mezd řidičů od letošního ledna schválila vláda.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies