VYBERTE SI REGION

Ředitel Čepra: Pohonné hmoty jsou u nás kvalitní. Navzdory podvodníkům

Praha /ROZHOVOR/ – Jejich původní název byl České produktovody a ropovody, ale známější je až jejich zkratka a nyní i oficiální značka – Čepro. Státní firma ropu zpracovává, přepravuje, skladuje a drží i naše státní hmotné rezervy. Vedle toho provozuje i síť „státních" benzinek EuroOil. Generální ředitel Jan Duspěva ale kromě řízení Čepra stíhá i jinou věc, už několik let vymýšlí, jak státu zachránit miliardy z úniků 
z neodvedené DPH.

28.11.2014 2
SDÍLEJ:

JAN DUSPĚVA. Vystudoval inženýrskou geologii na UK. V Čepru je od roku 2005. Foto: Deník/Martin Divíšek

Dokázal byste jako šéf Čepra odhadnout, kolik měsíčně utratíte za pohonné hmoty?

Určitě, protože z 99 procent řídím sám. Měsíčně v soukromém i služebním vozidle projezdím pravidelně kolem pěti stovek litrů nafty, z toho pak vychází i útrata.

Jezdíte doufám hlavně ke „svým" benzinkám.

Snažím se. (smích) Výhoda i nevýhoda naší sítě je v tom, že jsme rozloženi strategicky. Nekopírujeme třeba dálnice 
a největší silnice, ale snažíme se být rozvrstveni po celém území tak, abychom v každém regionu měli zastoupení, je to jeden z našich strategických úkolů.

Rozhovor spolu natáčíme v rozsáhlém areálu v Hněvicích nedaleko severočeského Štětí. 
I tady má stát své strategické zásoby ropy, historie těchto míst je přitom značná.

Máte pravdu. Areál v Hněvicích je nejstarším areálem, kde máme uskladněny své zásoby. Kdybyste si tím areálem prošli, uvidíte tu otisk každé dějinné epochy vývoje, který vyústil v dnešní Čepro. Historie se tu začala psát kolem roku 1944, kdy nacisté postavili první produktovod mezi Hněvicemi a tehdejší rafinerií v Litvínově. Hněvice byly strategické, byla tu velká vlečka na železnici 
a zároveň byl nedaleko přístav ve Štětí. Tehdy se areál stavěl z vojenských důvodů, Němci měli dokonce plán propojit zdejší produktovod až s Vídní, k čemuž ale nikdy nedošlo. Pak už přicházely jednotlivé etapy, až nakonec vznikla páteřní část produktovodů v ČR. Ta obsluhuje centrální část Čech a odbočky má na Moravu a podél dnešních východních hranic republiky nahoru do Ostravy.

Čepro vzniklo na základech někdejšího státního podniku Benzina v roce 1994. Jaký to byl přerod?

Byla to pro Čepro velmi složitá doba, dělila se tradiční ohromná organizace a z nás se stala spíše technická část tehdejší Benziny, což zpětně vzato byl určitý hendikep. I jinak ale období konce 90. let bylo pro nás pravděpodobně to nejhorší, čelili jsme takzvaným Krejčířovým atakům a Čepro se ocitlo velmi blízko finálnímu vytunelování. S vypětím všech sil a s pomocí policie se podařilo společnost ubránit. Ještě dneska doznívají soudní spory, ale každým rozsudkem a novým důkazem se cítíme lépe a lépe. Dokud to však definitivně neskončí, je to pro nás neuralgický bod.

Pro osvěžení paměti: o co v kauze, v níž figuruje jako obviněný Radovan Krejčíř, šlo?

Zjednodušeně řečeno: Byla vytvořena fiktivní pohledávka ve výši asi tří miliard korun. Na Čepro přišly obsílky 
k soudu, který měl tuto fiktivní pohledávku řešit. Jenže ty obsílky k soudu se ztratily 
a pozdější vyšetřování prokázalo, že je úmyslně zcizila naše tehdejší zaměstnankyně. Čepru byla tím pádem v podstatě odebrána možnost se bránit a soud nás k zaplacení třímiliardové pohledávky odsoudil v naší nepřítomnosti. Od té doby se táhne celá řada soudních sporů, odvolání a dokazování, k jaké trestné činnosti tehdy došlo. Dneska už víme, že ty obsílky byly zcizeny, jenže tehdy o tom nikdo nevěděl. ČEPRO tehdy bylo zataženo do temné doby tehdejšího „podnikání".

Současnost každopádně vypadá zase světle. Spravujete státní strategické zásoby pohonných hmot a produktovody, máte skoro 200 čerpacích stanic. Jak se řídí firma, která je ryze státní, ale zároveň se pohybuje na ostře konkurenčním a komerčním trhu benzinek?

To je vlastně nejtěžší na řízení celé společnosti. Ta dvojrole, kterou Čepro má, nás dělá velmi specifickými. Pokoušel jsem se najít v Evropě i ve světě nějakou podobnou společnost, jako jsme my, ale nepodařilo se mi to. Pohybujeme se v extrémně konkurenčním prostředí a v oboru, kde je nadto strukturální krize, existuje tu nadvýroba pohonných hmot a přebývají i rafinérské kapacity. Jsme z jedné strany čistě byznysová společnost, která provozuje velkoobchod, maloobchod u čerpacích stanic, zajišťujeme 
i přepravu. Zároveň jsme ale strategická firma státu, která ochraňuje nouzové zásoby pohonných hmot. Od toho se pak odvíjí složitost řízení společnosti Čepro.

Zvláštností českého trhu je to, že je tu největší množství benzinek ve střední Evropě, asi 3500. Jak se v takovém prostředí tvoří ceny pohonných hmot?

Náš trh pohonných hmot se za uplynulých 25 let zcela otevřel, v sektoru petrochemie proběhla masivní privatizace, přišlo sem mnoho zahraničních společností, a navíc neexistuje žádné zákonné opatření, které by stavbu čerpacích stanic omezovalo. Zatímco 
v Německu se na dálnici musíte koukat na ručičku nádrže, u nás je benzinka téměř všude. Mnoho benzinek se ale dnes potýká s ekonomickými problémy, které logicky musely přijít, trh je velmi rivalitní a platí to i pro velkoobchod. Co se týká tvorby cen, vycházíme hlavně z našich vlastních plánů a z momentální situace, máme nějakou cenu skladových zásob, nějaký předpoklad vývoje a do toho vstupuje i aktuální cena konkurence v daném regionu.

Co momentální marže?

Dá se říci, že hrubá marže na čerpacích stanicích, která musí pokrýt náklady a odpisy, se pohybuje pod deseti procenty z výsledné ceny, kterou vidíme jako řidiči. Všechno ostatní je přímá cena ropy, její zpracování a daně.

V uplynulých letech jste se zabýval možností, jak omezit daňové úniky při obchodu s benzinem a naftou. Nastrčené firmy pohonné hmoty přeprodávaly, DPH neodvedly a následně zmizely. Po zavedení 20milionové kauce, kterou jste podporoval, 
ze 1700 zbylo asi 200 společností. Teď ale soud řekl, že kauce je diskriminační a musí být odstupňována.

Za poslední dva tři roky kriminalita při neodvádění DPH dosáhla vrcholu, odhady jsou různé, ale mluvilo se nejčastěji o tom, že 20 procent trhu představují podvody s neplacením DPH a vedle toho jsou i podvody se spotřební daní. Pokud byste pětinu peněz měl nelegální v jakémkoliv prostředí, je jasné, že to dramaticky naruší celý trh. Malé poctivé benzinky, vedle nichž někdo začal konkurovat s prodejem nezdaněného benzinu či nafty, nemohly přežít. A dopad na státní rozpočet byl také dramatický, jen krácení DPH připravilo státní kasu až o deset miliard korun ročně.

Kauce ale funguje, ne?

Dneska po roce od zavedení kaucí můžeme říci, že zafungovala, na DPH se podařilo vybrat o tři miliardy více a na trhu nepoznáte problém, benzinek dramaticky neubylo. Nepopírám, že se zavedení vysoké kauce nějakých slušných malých firem mohlo negativně dotknout, ale to neznamená, že systém nefunguje. Musíme se bavit o tom, co jako občané jsme ochotni obětovat při řešení tak velkého celospolečenského problému, jakým úniky z DPH jsou. Máte pravdu, že problém kaucí skončil u Ústavního soudu, který řekl, že kauce jsou správné, ale musejí se spravedlivěji odstupňovat.

Nebude benzinová mafie znovu úřadovat?

Myslím, že rozdělení té původní 20milionové kauce na nějaké dvě nebo maximálně tři nižší úrovně ještě bude funkční. Kdyby to bylo na mně, nechám jen jednu kauci ve výši 20 milionů korun. Když k tomu nyní přidáme třeba limit deseti milionů, tak to podle mě pořád ještě bude fungovat. Ovšem nějaké další drobení a výjimky by nám mohly trh opět poškodit.

Když jsme u situace na benzinkách, co si myslíte o kvalitě benzinu a nafty u nás?

Obecně je kvalita paliv v ČR na velmi vysoké úrovni, a to 
i ve srovnání s okolními státy. Kde dochází k největším problémům s kvalitou, je především doprava. Až do okamžiku výdeje z rafinerie jsou benzin či nafta pečlivě hlídány a laboratorně kontrolovány, ovšem autocisterna je samozřejmě pohyblivá, střídá se v ní hmota a samotná cisterna nemá možnost překontrolovat ten proces na konci. U autodopravy musíte dramaticky dodržovat technologické postupy, pokud při přepravě dojde z ekonomických důvodů nebo lidské chyby k jakékoliv technologické neshodě, tak se to projeví i v kvalitě na čerpací stanici, aniž my bychom do toho mohli jakkoliv zasáhnout. Pokud dojde k chybě při distribuci, zákazníkovo auto to nepoškodí, co je však problém, když dojde ke kriminální činnosti a někdo vědomě do té pohonné hmoty něco přileje.

Čímž myslíte, že někdo ten benzin prostě úmyslně naředí. Je to častý jev?

Děje se to. Je to nekonečný proces boje s kriminalitou 
v našem oboru, čas od času se objeví nelegální směs. Vždycky se objeví nějaký produkt, který se do pohonných hmot dá nalít, v minulosti to bývala třeba takzvaná frakce C9. Dneska celní správa a ČOI bojují proti míchání minerálních olejů, které nepodléhají spotřební dani, do motorové nafty. Zrovna v tomto případě může dojít k reálnému poškození motoru.

Čepro jsou především státní rezervy pohonných hmot. Už se vyskytly nějaké problémy, které byste museli řešit?

Ten náš strategický rozměr je vlastně to, proč jsme vznikli. Výhoda Čepro pro stát je to, že máme nezávislé zdroje motorových paliv, a to i na rafineriích, se kterými jsme spojeni produktovodem. Momentálně jsme schopni zajistit nákup a dopravu paliva v podstatě z jakékoliv rafinerie 
v Evropě. V minulosti už jsme pro zajímavost koupili palivo, jehož původ byl v Japonsku 
a dopravili ho sem z tankeru 
v Hamburku. To je naše největší deviza, máme masivní skladovací systém, propojení republiky produktovody. Žádný problém jsme zatím neřešili. Zásadní dopad by pro nás mohla mít jen celoevropská krize, která by omezila dostupnost motorových paliv 
v celé Evropě, ovšem to by musela být krize úplně jiné dimenze.

Jste spokojeni s kvalitou benzinu a nafty v ČR?
Se kterými čerpacími stanicemi máte lepší či horší zkušenosti? Kolik za pohonné hmoty měsíčně utratíte? Jezdíte k pumpám do zahraničí? Dělá stát maximum pro to, aby ho zloději neokrádali o daně?
Diskutujte s námi na www.mapauspechu.cz 
a na webu www.denik.cz/mapauspechu

Autor: Jan Klička

28.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Nejdelší železniční tunel v České republice bude hotový za rok

Kyšice, Plzeň – Ražba druhého tubusu mezi Kyšicemi a Plzni je rychlejší.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Veterinární správa varuje chovatele před ptačí chřipkou

Benešov – Odbor životního prostředí na základě výzvy Státní veterinární správy upozornil občany a zvláště drobnochovatele drůbeže na výskyt ptačí chřipky. „V současné době se už v několika státech Evropy objevila řada případů vysoce patogenní ptačí chřipky u volně žijících ptáků i v chovech drůbeže," uvedl vedoucí odboru Tomáš Heřmánek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies