VYBERTE SI REGION

Pokud firma dluží výplaty, odejděte, dokud je čas

ČR - Pokud vám zaměstnavatel nezaplatí mzdu, můžete odejít ze dne na den. Dlužné peníze vám vyplatí úřad práce – pokud však na firmu věřitelé podali insolvenční návrh.

18.10.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: shutterstock.com

Krach firmy není v současné době ničím výjimečným. Jen v září bylo podle společnosti Creditreform do konkurzu posláno 121 firem.

Jedním z větších „zkrachovanců“ je například papírna Vltavský mlýn v Loučovicích na Českokrumlovsku. Zde přišlo o práci více než dvě stě lidí. Mzdu za srpen dostali se zpožděním, poslední výplatu nebo odstupné zatím neviděl nikdo z nich. Přesto se – alespoň podle zákona – části svých peněz dočkají.

Na úřad práce

„Ochranu zaměstnanců insolventního zaměstnavatele řeší speciální zákon. Ten se na vás vztahuje, jakmile vám zaměstnavatel z důvodu platební neschopnosti nevyplatí v pravidelném termínu mzdu,“ vysvětluje advokátka Daša Aradská z právní kanceláře Randl Partners. Mzda je v tomto zákoně vnímána šířeji: jde také o neproplacenou dovolenou, odstupné nebo příplatky za práci v noci nebo ve svátek.

O peníze, které vám krachující firma dluží, se můžete ucházet na úřadu práce. Podmínkou však je, že na firmu byl podán takzvaný insolvenční návrh. Příslušný insolvenční soud potom kontaktuje úřad práce, v jehož obvodu má firma sídlo, případně místo podnikání. Úřad práce poté zveřejní na své úřední desce informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u úřadu práce.

Dobrou zprávou je, že v případě vyplácení dlužné mzdy stačí úřadu práce podaný návrh na insolvenci, ne její vlastní vyhlášení. To se totiž může protáhnout a lidé většinou nemají stranou dost peněz na překlenutí delší doby bez příjmu. Insolvenční návrh navíc mohou podat sami zaměstnanci. Je ho však třeba podat k příslušnému krajskému soudu a připojit k němu i takzvané listinné důkazy, hlavně pracovní smlouvu a mzdový výměr.

„Žádost o uspokojení mzdových nároků musíte podat nejpozději do pěti měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni tohoto zveřejnění. Pokud zaměstnanci své mzdové nároky ve stanovené lhůtě na úřadu práce neuplatní, mohou je vymáhat už jen na zaměstnavateli v rámci insolvenčního řízení. Je tedy vhodné s podáním žádosti úřadu práce neotálet,“ varuje Daša Aradská.

Potřebné tiskopisy

K podání žádosti slouží formulář „Žádost o uspokojení mzdových nároků“ a tiskopis „Doložení mzdových nároků“, který zaměstnancům potvrdí váš zaměstnavatel. Oba formuláře jsou dostupné na úřadech práce či v elektronické podobě na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Tyto formuláře lze předložit na kterémkoliv úřadu práce. Při uplatnění mzdových nároků jste také povinni prokázat dobu trvání pracovního poměru.

Pro výši mezd, které vám stát vyplatí, však existuje hranice. „Mzdové nároky budou moci zaměstnanci uplatnit nejvýše za tři kalendářní měsíce rozhodného období. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i tři kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a tři kalendářní měsíce následující po tomto měsíci,“ říká advokátka Aradská.

Pokud by tedy byl na vašeho zaměstnavatele podán insolvenční návrh v říjnu 2010, rozhodné období bude trvat od července 2010 do ledna 2011. Můžete si přitom sami vybrat, za které tři měsíce v rámci tohoto období mzdové nároky uplatníte.

„Celková výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci nesmí přitom překročit za jeden měsíc jeden a půl násobku takzvané rozhodné částky. Ta v současné době činí 23 598 korun, jeden a půl násobek je 35 397 korun. Maximální možná částka tedy činí 106 191 korun,“ počítá advokátka.

Okamžitý odchod

Nezávisle na případném insolvenčním návrhu můžete od zaměstnavatele, který vám neplatí za provedenou práci, okamžitě odejít.

„V případě, že zaměstnavatel zaměstnanci nevyplatil mzdu, kterou má sjednanou v pracovní smlouvě nebo i jakoukoliv její část do patnácti dnů po uplynutí výplatního termínu, může s ním zaměstnanec zrušit pracovní poměr okamžitě – tedy bez jakékoliv výpovědní doby. Zaměstnanec má nárok kromě dlužné mzdy i na odstupné ve výši trojnásobku svého průměrného měsíčního výdělku,“ upozorňuje Daša Aradská.

Průměrný výdělek se vypočte z předchozího kalendářního čtvrtletí a započtou se do něj kromě mzdy i příplatky za práci přesčas, odměny a tak dále. Průměrný výdělek tak většinou bývá o něco vyšší než základní výměra. Výplatní termín byste měli nalézt ve své pracovní smlouvě.

Je jasné, že odcházet v současné době ze zaměstnání je riskantní. Ale trávit čas u zaměstnavatele, který už několik měsíců neplatí, je rizikem možná ještě větším. Pravděpodobný scénář totiž zní: firma dříve nebo později zkrachuje a místní pracovní trh zaplaví všichni její dosavadní zaměstnanci. Potom se však práce bude hledat ještě hůř než v současnosti.

Co dělat, když…
15 a více dnů prodlení: okamžitá výpověď s nárokem na odstupné
je podnik insolventní: tři měsíční mzdy do určité výše vyplatí úřad práce – nutné podat žádost do pěti měsíců od zveřejnění insolvence
je po termínu: dlužnou mzdu lze vymáhat už jen v rámci insolvenčního řízení, výsledek je nejistý

Autor: Martina Šrámková

18.10.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Sting zazpívá jako headliner Metronomu. Prvně na festivalové stagi

Praha /HEADLINER, FESTIVAL/- Pražský Metronome Festival odtajnil první zahraniční hvězdu. V termínu 23. a 24. června zazpívá na Výstavišti Sting a doprovodí ho jeho trio. Předprodej pro některé začíná již dnes.

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies