Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Polévkáren v poslední době přibývá, nacházejí nové zákazníky

Praha – Kombinaci rychlého občerstvení a klasické kuchyně nabízejí v posledních letech v Česku takzvané polévkárny. První se objevily před čtyřmi roky, ale teprve v posledních dvou letech jich pomalu přibývá. Zákazníkům ušetří čas při stolování a zároveň poskytnou nabídku kvalitního pokrmu. Majitel pražského bistra Plavecká polévka Robert Friede věří, že i proto takové provozovny mají budoucnost.

17.8.2014 6
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Alena Kaňková

„Když jsme otevírali, tak jsme si lámali hlavu, jak to pro úřady pojmenovat. Jestli jsme kavárna, restaurace, nebo bistro," uvedl Martin Jelínek, spolumajitel polévkárny v pražském Karlíně, která byla vůbec prvním podnikem tohoto typu v Česku. V současnosti nabízí zákazníkům výběr ze šesti druhů polévek a kromě toho teplé gruzínské koláče a různé saláty. Podobný systém přijaly i další tuzemské polévkárny, které nabízí zpravidla i sladkosti a další pečivo včetně baget a některé z nich i omezenou nabídku hlavních jídel.

Inspiraci postupně se rozvíjejícím trendem přiznal například majitel polévkárny a cukrárny French garden Fabrice Contrel. Lidé podle něj mají zájem o chutná, ale zároveň levná jídla, a to polévky splňují.

Provoz bistra není složitý

Za rozmachem polévkáren stojí nejen současný trend, ale i skutečnost, že začít provozovat bistro je v oblasti gastronomie relativně jednoduché, uvedl manažer hotelu Fusion Luboš Caninec, který odpovídá nejen za provoz hotelu, ale i za polévkárnu Soup in the City. O to obtížnější je podle něj rozběhnutý projekt udržet a ohlídat si svoji pozici na trhu.

Právě s tím měla problém polévkárna v Ostravě-Mariánských horách, která fungovala loni asi půl roku. „Provoz byl ztrátový. Mohla za to špatná lokalita a fakt, že se hodně firem z okolí přestěhovalo k novému nákupnímu centru Karolina," vysvětluje příčiny krachu provozovatel Vojtěch Šebesta. V bistru nabízel tři druhy polévek. Denně prodal asi 50 porcí. „To bylo málo, aby si podnik na sebe vydělal, potřeboval jsem tak 150 porcí," řekl. Koncept polévkárny ale nezatratil. „Myslím, že to má smysl. Počkám ještě nějakou dobu a pak se pokusím najít rušnější místo," řekl.

Naopak již dva roky fungují například polévkárny v Otrokovicích na Zlínsku či v Plzni. „V Plzni chybělo rychlé občerstvení, které by bylo i zdravé. V tomto druhu jsou většinou jen hamburgery, kebaby nebo chlebíčky. Přitom polévka je v tomto směru ideální a český národ je hodně polévkový," popsala zrod myšlenky na vznik provozovny Supa Supa její majitelka Eva Batíková.

Tři hrnce polévky

Supa Supa nabízí denně tři polévky – krémovou, netradiční zahraniční a českou klasiku. Na své si přijdou i vegetariáni. Batíková každé ráno s pomocí maminky a brigádnice uvaří tři obrovské hrnce polévky. Obchod se otvírá v 10:00 a když ve 16:00 zavírá, většinou je vyprodáno. „Někdy musím i rychle přivařit další během dne," řekla Batíková. Polévky v nabídce obměňuje, celkem jich má na seznamu 160. K tomu nabízí saláty, bramborové placky, české vdolky i mrkvové bramboráky s bylinkovým tvarohem.

K nejčastějším hostům patří spíš mladší lidé a studenti – ti rádi ochutnávají netradiční a exotické chutě, ženy mají zase většinou nejradši krémové polévky. Českou klasiku, zelňačku, kulajdu či gulášovku, nejčastěji kupují lidé nad 45 let. „U nás je to postavené na tom, že nepoužíváme žádné polotovary, dochucovadla, glutamáty. Vaříme z čerstvých surovin, některé polévky jsou v nabídce jen sezonně," dodala Batíková.

Autor: ČTK

17.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Plánovaná podoba dálnice D3 v okolí Českých Budějovic.
1 17

Po nové dálnici k voličům. Znalci: K smíchu, ale neškodné

Hlavní nádraží. Ilustrační foto.
6

Správce kamer na „hlaváku“ se mýlí, udeřil radní na SŽDC

DOTYK.CZ

Levi Strauss: modrá je dobrá, hlásil jeho vynález

Löb Strauss naplňoval stereotypy o židech. Byl podnikavý, v byznysu mazaný a nadevše dbal o svou značku. Německo-židovský imigrant, který v roce 1853 v San Francisku rozjel výrobu džín, skonal před 115 lety. Proč se džínám říká „džíny“? Proč je denim „denim“, a jak se Strauss k nesmrtelné džínovině dostal? Jednu z odpovědí podá i omyl jisté textilky v moravském Bruntále.  

AKTUALIZOVÁNO

Palestinský ozbrojenec zabil tři Izraelce. Následně byl zastřelen

37letý ozbrojenec přijel k zadní části vstupu do židovské osady Har Adar na Západním břehu Jordánu z vedlejší vesnice spolu s dalšími dělníky z Palestiny, kde poté začal střílet na izraelské policisty a dozorce. I útočník byl následně zasažen a později zemřel. Podle izraelské policie zatím ale nebyl identifikován. 

USA popřely, že by vyhlásily KLDR válku. Jde o absurdní tvrzení, reagovaly

Spojené státy odmítly prohlášení KLDR, že severokorejské zemi vyhlásily válku. KLDR v této souvislosti také uvedla, že má nyní možnost sestřelit americké bombardéry i mimo severokorejský vzdušný prostor.

Rybníků v zemi přibývá. Krčína ale překonáme stěží

/INFOGRAFIKA/ Vodní plochy v Česku se za poslední dvě desítky let rozrostly o 6,5 tisíce hektarů. Stát podporuje stavbu dalších nádrží, chce tak bojovat se suchem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení