VYBERTE SI REGION

Pomoc pro hypoteční dlužníky v nouzi existuje

Praha - I ten, kdo poctivě léta splácí hypotéku, se může kvůli krizové době ocitnout v problémech se splácením. Pokud má pojištění, získá čas k dobru na řešení situace. Pokud ne, musí mít vlastní rezervy na překlenutí krize. Pomoci by mohl garanční fond hypoték.

22.6.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Milan Jaroš

Lidé, kteří si sjednali před pár lety hypotéku v domnění, že ji z platu ve svém stávajícím zaměstnání hravě utáhnou, dnes mohou být „v kleštích“. Obávají se v důsledku finančních problémů zaměstnavatelů o ztrátu práce a často řeší, jak dlouho úvěr ještě dokážou splácet. Pokud se pak ocitnou v situaci, kdy hypotéku mají problém platit, v některých evropských zemích jim dočasně může vypomoci takzvaný garanční fond hypoték. Ze sedmadvaceti zemí Evropské unie jej už v nějaké podobě má jedenáctka zemí.

Jednoduchý princip

Princip fungování garančního fondu hypoték (GF) je přitom relativně jednoduchý. Dlužník, který se ocitne v problémech se splácením hypotéky , požádá GF o výpomoc. Ta má podobu příspěvku na splátky po vymezenou dobu. Pokud GF uzná žádost klienta za oprávněnou, buď za něj dle typu splácí jen úroky, nebo jistinu hypotéky, a to nejvýše půl roku až dva roky. (Spočítejte si, jakou budete mít měsíční splátku hypotéky ZDE).
Příspěvek nelze čerpat na jeden hypoteční úvěr opakovaně. „Když doba výpomoci skončí, klient musí postupně vše v určené době splatit GF zpět. Nejde tudíž o nenávratnou půjčku. Bývá ale bezúročná a to, co za klienta GF zaplatil, bude dotyčný splácet v dalších letech,“ vysvětluje Diana Rádl Rogerová, partnerka společnosti Deloitte.

Fondy soukromé, státní i kombinované

Ve většině zemí půjčka z GF kryje jen část splátky jistiny, a to do určité výše hypotéky, například v přepočtu jen do dvou či tří milionů korun. Pokud má dlužník desetimilionovou hypotéku, peníze na zbytek si musí obstarat sám. Nizozemský GF zase omezuje celkové náklady na dům, který pořizujete na hypotéku, a ty se pohybují ve výši něco málo přes 300 tisíc euro.
Garanční fondy v jednotlivých zemích fungují jako soukromé, státní či kombinované systémy. Soukromé fondy mohou mít podobu neziskové organizace, do níž přispívají banky a další instituce. Může jít o dobrovolné i povinné příspěvky. U dobrovolných příspěvků dává banka tolik, kolik uzná za vhodné proto, že je to pro ni zajímavé, třeba z marketingového hlediska. Povinné příspěvky banky vypočítávají jako procento z objemu poskytnutých hypoték. Funguje tak podobně jako fond pojištění vkladů. (Spočítejte si, kolik budete platit za hypotéku při změně úrokové sazby ZDE)

Aby fond byl ochoten vzít na sebe riziko, že mu dlužník půjčku splatí, banka se na tomto riziku musí také podílet. Banka, která hypotéku poskytla, pak musí přispět do GF například 0,5 procenta z hodnoty úvěru. A pokud banka přispívá dobrovolně a její klient čerpá příspěvek z GF, tak je většinou nucena zaplatit ještě i odpovídající procento z tohoto úvěru . „Tento model GF jako neziskové organizace funguje v Nizozemsku. Což je jedna ze tří zemí, kde GF vznikl historicky a nikoliv jako reakce na krizi. Takový GF mi přijde smysluplný,“ poznamenává Diana Rádl Rogerová. (Spočítejte si, kolik vám ještě zbývá splatit z hypotéky ZDE)

Vedle privátně řízených garančních fondů existují i státní fondy. GF získává prostředky ze státního rozpočtu a stát přebírá záruku za člověka, který si vzal hypotéku. V případě, že by dlužník nebyl schopen splácet, stát bude úvěr částečně za něj nějakou dobu platit. Takový GF funguje v Lucembursku, kde vznikl koncem 70. let. Naopak v Polsku se takový GF etabloval až vloni v rámci protikrizového balíčku. Pomoc je omezená na dvanáct měsíců a je daná i maximální hodnota, kterou za klienta bude GF měsíčně splácet. Například v Polsku pak klient půjčku Garančnímu fondu splácí deset let.

Může existovat i kombinovaný systém. Státní fond jedná v případě krize a klasický privátní fond působí dlouhodobě. Což je podle Diany Rádl Rogerové dobrý princip. Neziskové garanční fondy mohou omezit chuť bank poskytovat rizikové hypotéky. Jestliže by na trhu vzrostlo riziko nesplácení hypoték, GF bude chtít, aby banky přispívaly více, a banky by pak mohly být obezřetnější, kterým klientům hypotéku vůbec budou poskytovat a za jakou cenu. Zvýšená rizikovost se pak promítne i do poplatků, třeba za sjednání hypotéky.

Garanční fond jako jistota

Význam garančního fondu hypoték je podle expertů ze společnosti Deloitte a Hyposervis především v tom, aby napomáhal majitelům hypoték získat jistotu, že budou schopni dlouhodobě úvěr splácet. „Když garanční fond hypoték existuje, více věříte, že hypotéka, kterou máte, je pro vás dlouhodobě udržitelná. To znamená, že to není pro vás natolik riskantní investice a považujete ji za přínosnou,“ tvrdí Diana Rádl Rogerová.
V Česku se zatím o zřízení Garančního fondu hypoték neuvažuje. Jako protikrizové opatření by ho musela připravit příští vláda. Jako dlouhodobý nástroj pro podporu trhu s hypotékami by s ním nejspíše musely přijít banky. Z jejich strany však zatím zájem vidět není.

Věra Tůmová
Zdroj: www.penize.cz

22.6.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

EXKLUZIVNĚ

Hit Deep Purple vznikl kvůli Čechovi, který zapálil kasíno

Montreux, ČR /VÝROČÍ, TIP NA VÝLET/ - Díky nešťastné náhodě, která se přihodila 4. prosince roku 1971 nahráli Deep Purple svou nejslavnější skladbu. V neděli uplynulo 45 let od ničivého požáru, který spálil do základů slavné Casino de Montreux. V jeho prostorách se od roku 1967 koná Montreux Jazz Festival. Zahráli si v něm ovšem i zásadní rockové kapely jako Led Zeppelin, Pink Floyd, Deep Purple nebo Frank Zappa, při jehož koncertě kasíno vzplálo a který shodou okolností zemřel před 23 lety.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies