Při Dni svatého Mikuláše v Oblastním muzeu v Mostě nemohla chybět prezentace dobových řemesel. Mezi ně samozřejmě patří tradiční výroba krušnohorských dřevěných hraček. Proto zde nechyběl stánek poslední firmy na naší straně Krušných hor, která se touto výrobou dodnes zabývá.

„Snažím se zde prezentovat poslední výrobu krušnohorských hraček, tradiční dřevovýrobu od poslední firmy, která ještě tady u nás, na naší straně Krušných hor. Výroba hraček v Krušných horách má více jak dvousetletou tradici, přičemž tahle firma z Nové Vsi v Krušných horách má bezmála 130 let svého trvání. Představuje kontinuální vývoj, tedy že nynější majitel je potomkem původních majitelů. Původně to byl podnik Walter, který zůstal zachován i ve zkratce firmy NBW. Současnou majitelkou je Sonja Vydrová a pomáhá jí syn," představil dnes jediného výrobce krušnohorských hraček Aleš Hoffmann, kurátor etnografie a projektový pracovník Oblastního muzea v Mostě.

Zdroj obživy

Součástí firmy je z vlastní iniciativy založené malé muzeum, které se zaměřuje právě na krušnohorskou dřevovýrobu, která je na Novovesku a Kateřinsku typická. „Vlastně jádrem byly tyto dvě oblasti a kdyby se poválečný vývoj neubíral tím směrem, kterým se bohužel ubíral, tak by to na těchto místech u nás vypadalo asi tak jako v nedalekém saském Seiffenu," doplňuje Hoffmann. Ten také podotýká, že v době největšího rozkvětu této výroby bylo v oblasti na osmdesát firem.

Samotná výroba hraček zde totiž byla hlavní zdrojem obživy. Nejenom pro specializované firmy, ale i pro domácí výrobu. Výrobou dřevěných předmětů, nebo předmětů z papírové masy, se zabýval na horách v podstatě téměř každý.

Největšího úspěchu dosáhla stolní hra Tivoli, což je hra, při níž se díky pružině vystřeluje kulička, která putuje po ploše, kolem různých překážek, vyrobených z hřebíků a po absolvování trasy se usadí v některém z bodovaných polí. Hra sama o sobě byla vynalezena na české straně Krušných hor, někdy okolo roku 1910 a název tivoli je ze skandinávštiny a znamená stolní hru. Samotný vynálezce, jehož jméno jaksi zapadlo v historii, si jej vybral asi pro to, že se mu zrovna tohle slovo líbilo a zdálo příhodné.

„Je to taková labutí píseň a člověka to zarmucuje. Nicméně o to víc by se to měl snažit zachránit, protože se jedná o věc, kterou se tady lidé živili do roku 1945, po tom, co v 18. století upadlo hornictví. Byl to tehdejší základ obživy. Hornictví Krušné hory zalidnilo, když zde v 18. století skončilo, obyvatelstvo se začalo soustředit na dřevo, jako suroviny své obživy. Je to smutné být poslední, ale firma stále funguje má dlouholetou tradici a je vzorový reprezentantem všech výrob, které tady kdy byly a pro to je její zachování klíčové. Budeme usilovat u zapsání této firmy do nemateriálních statků Ústeckého kraje," uzavřel Aleš Hoffmann.

Stolní hra Tivoli

Legenda z Krušných hor. Její původní podoba je ale dřevěná, pole je plné hřebíčků a zdobí ho klasický zvonek. Před desítkami let se do světa vyvážela z krušnohorské Nové Vsi v Horách, kde jí dali originální podobu a začali s její výrobou. Hra je obdobou hry, která už v sedmnáctém století bavila a byla velice oblíbenou zábavou italské šlechty.

Hra Tivoli z Nové Vsi v Horách. Zdroj: www.nbw.czZdroj: www.nbw.cz