Potravináři: falšování máku a česneku je na vzestupu

Upozornila na to Potravinářská komora ČR s tím, že pěstitelé českého máku žádají o celoevropsky chráněné zeměpisné označení „Český mák". Pod ten by spadaly některé tradiční u nás pěstované odrůdy.

Jak přesně se překupníci snaží na máku profitovat? Česká republika je největším pěstitelem potravinářského máku na světě a Češi jsou rovněž jeho největšími jedlíky: každý člověk u nás v průměru ročně zkonzumuje kolem 200 gramů máku.

Odpadový mák z Francie

Mák se u nás (s občasnými) výkyvy pěstuje na ploše přibližně 35 tisíců hektarů, roční produkce je asi 25 tisíc tun, z toho se 80 procent vyváží. Překupníci ale kvalitnímu českému máku kazí reputaci jeho pančováním. „Čím dál častěji se objevují případy dovozu odpadového máku například z Francie. Tam se mák používá pro farmaceutické účely. Jakmile tam mák zbaví cenné makoviny, zbude jim hmota, kterou odeberou překupníci a dovezou ji k nám. Tady ji lehce domíchají s naším mákem a vyvážejí ji za plnou cenu jako originální český mák. Stížnosti se bohužel množí, například od odběratelů z Ruska," popsal včera regionálnímu Deníku Miroslav Koberna, který je ředitelem pro strategii Potravinářské komory ČR. Žádost pěstitelů o ochranou značku, která by vylepšila jejich právní postavení aspoň na půdě EU, se zatím zadrhla na Úřadu průmyslového vlastnictví a do jednání se proto podle Koberny vloží i ministerstvo zemědělství.

Dovoz „odpadového" máku z Francie není jediným případem. Překupníci importují mák do ČR i ze Španělska, Maďarska, ale překvapivě i z Austrálie. Za takové dovozové máky překupník platí nejvíce 18 tisíc za tunu, což je třetina hodnoty tuny vysoce kvalitního českého máku. Ceny máku jsou u nás turbulentní: v dobrých letech pěstitelé kilo prodávají i za 60 korun, byly roky, kdy spadl pod 20 korun. Za hranici rentability pěstování máku naši pěstitelé udávají cenu 28 korun za kilo.

Český česnek

Žel nejde jen o mák. O chráněné označení „Český česnek" hodlají podle Koberny žádat i pěstitelé této komodity. Důvodem je opět falšování, kdy počty tzv. českého česneku v obchodech převyšují osevní plochu. „Překupníci si ve Španělsku či Nizozemí rovnou nechají česnek zabalit s českým logem. Ocenili bychom v tomto ohledu větší kontrolu dozorových orgánů," podotýká Koberna. Zatímco čínský česnek už Češi poznají pro jeho „nijakost", smutným hitem je vydávání španělského česneku za český. Česnek z jihu Evropy je přece jen bohatší na obsah silice, která je dominantní (a proto lehce rozeznatelná) u české plodiny.

Loni se v Česku sklidilo přibližně 2000 tun česneku a 5500 tun se dovezlo. Cena domácí suroviny se pohybuje kolem 140 korun za kilo.