VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Práce, nebo dávky? Některým lidem zaměstnání sníží příjem

Praha – „Teď je to s prací nějak divný. Dívám se na internet, v novinách, zkusila jsem různě psát, ale neodepsali. Nevidím tu žádnou možnost práce, kromě té u obce," postěžovala si žena, která s manželem žije v jedné ze sociálně vyloučených lokalit v Česku. Je jednou z mnoha lidí, kteří se rozhodují, zda mají pobírat sociál-ní dávky, nebo přijmout špatně placenou práci a tím i snížit finanční příjem rodiny.

24.7.2015 16
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Bartovský Ota

Lidí s podobným dilematem narůstá. Jak ukázala nedávná analýza společnosti GAC, za posledních devět let se v Česku zvýšil počet vyloučených lokalit dvojnásobně na současné číslo 606. V těchto ghettech žije asi 115 tisíc lidí. „Máme tu dva státy – ve střední a jižní části země s velkou ekonomickou dynamikou a rostoucí životní úrovní, v severní části se strukturálními problémy a chudobou," zhodnotil analýzu sociolog a poslanec Ivan Gabal.

Potíž je v tom, že v těchto regionech výrazně ubylo pracovních míst s nízkou kvalifikací. Ukazuje to poslední výzkum, který pro Agenturu pro sociální začleňování provedly organizace SPOT – Centrum pro společenské otázky a Multikulturní centrum Praha. „Rozhovory, které jsme vedly, jasně ukázaly, že řada domácností dnes nestojí mezi otázkou ‚dávky versus práce '. Zásadní pro ně je, jak pokrýt své základní náklady a potřeby prostřednictvím nejvhodnější kombinace dostupných zdrojů," přiblížila současnou situa-ci hlavní autorka výzkumu Lucie Trlifajová.

Analýza tak podle ní nepotvrzuje, že by pobírání sociálních dávek snižovalo motivaci k přijetí zaměstnání. Naopak je u řady lidí spojeno s frustrací 
a pocity méněcennosti. Zejména u těch lidí, kteří pracují na plný úvazek a přitom stále zůstávají na hranici chudoby.

Tyto pocity potvrzuje i rozvedená matka dvou dětí, která pracuje za minimální mzdu. Úzkost ji přemáhá, když kvůli dávkám musí zavítat na úřad práce. „Když tam vejdu, připadám si úplně jako spodina, že je člověk méněcenný. I když třeba dělám, pořád se musím doprošovat státu," řekla.
Rozhodování, zda přijmout nízko hodnocenou práci nebo sociální dávky u těchto lidí ovlivňují další faktory. Mimo jiné i další náklady spojené s přijetím práce, například dojíždění, stravování a podobně. Lidé najednou zjišťují, že po přijetí práce se příjmy jejich domácností nezvýšily, někdy se dokonce zmenšily.

Práce za minimální mzdu? Žádná výhra

Už loni si Agentura pro sociální začleňování ve své studii všimla, že pokud osamělý dospělý, který žije v nájemním bytě, přijme práci za tehdejší minimální mzdu (8500 Kč, dnes 9200 Kč), sníží se mu po odečtení nákladů dvou tisíc korun (dojíždění, pracovní oděv nebo stravování mimo domov) celkový příjem o 115 korun.

Společnost GAC uvedla, že ani přijetí práce pětině lidí z vyloučených lokalit nezaručí, že se odrazí ze dna. Přitom v těchto oblastech je bez práce 80 až 85 procent lidí. Na to už dříve upozorňoval bývalý ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. „Je tam poměrně značná konkurence o zdroje, pracovní místa. Vidíme, že stále více lidí nedosahuje na práci, trh nenabízí obživu takovou, jakou by potřebovali k zajištění svých základních potřeb," řekl.

Výrazný vliv, zda lidé přijmou nízko placenou práci, hrají i jejich dluhy. Zvlášť, když je z jejich mzdy odváděna exekuční srážka a zároveň domácnost nemá vidinu, že dluh někdy splatí. „Mám 12 tisíc čistého. Zůstává mi 9500, ostatní seberou exekuce. Nájem se vším je 6500. Čistého zbude 3000. Začal jsem si víc vážit obyčejných věcí, že mám něco 
k jídlu, že jsou na tom lidé mnohem hůř," svěřil se zaměstnaný rozvedený muž, jehož dcera studuje na střední škole.

Jak z tohoto bludného kruhu ven? Autoři nejnovější analýzy navrhují některá řešení, která by lidem na dně mohla pomoct. Například zvýšením minimální mzdy nebo finanční podporu dojíždění do zaměstnání.

Autor: Vilém Janouš

24.7.2015 VSTUP DO DISKUSE 16
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

eet
6

Na demonstraci proti EET a vládě se v Praze sešlo asi tisíc lidí

Budova Národní galerie. Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME
2 8

Národní galerie zavřela! Údajně kvůli ochrance

Jaro se hlásí o slovo, příští čtyři týdny budou nad průměrem

Následující čtyři týdny by měly být teplotně nadprůměrné. Už příští týden se bude průměr maximálních denních teplot pohybovat okolo deseti stupňů Celsia. Vyplývá to z dlouhodobé předpovědi, kterou dnes zveřejnil Český hydrometeorologický ústav. Srážkový úhrn by se v březnu neměl nijak výrazně odchýlit od dlouhodobého průměru, který je 40 milimetrů.

DOTYK.CZ

Města duchů. Navštivte reálná místa, kde vám může jít i o život

Pokud jste viděli film o Jamesi Bondovi Skyfall, pak si jistě vybavíte scénu, kdy hlavní záporná postava Raoul Silva nutí agenta 007 sestřelit z hlavy jeho milenky panáka alkoholu. To vše mezi betonovými ruinami budov, ze kterých snad mrazí ještě více, než ze samotné scény. Nejde však o počítačem vytvořené kulisy. Hašima, opuštěný ostrov u břehů Japonska, skutečně existuje. Stejně jako další „města duchů" po celém světě. Tady jsou některá z nich.

Nízké daně podle ANO? Pohádka, tvrdí ODS

Sněmováni vládního hnutí ANO probíhá jako idylická slavnost. Andrej Babiš vyzval k jednotě a akčnosti celého týmu, čehož se delegáti drží. Momentálně vystupují ministři za ANO s projevy, které jsou přehlidkou úspěchů, jež mají ve svých resortech za sebou.

Nechtěné olympiády? Evropa dává od sportovního svátku ruce pryč

Tento týden je to půl roku, co se Rio de Janeiro okázalým závěrečným ceremoniálem loučilo s letní olympiádou. Vzduchem vanuly úsměvy, temné brazilské nebe rozblýskal pestrobarevný ohňostroj a představitelé Mezinárodního olympijského výboru (MOV) se spokojeně plácali po ramenou, jak celá mamutí sportovní akce nakonec dopadla.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies