Práce v EU: Většina Čechů si nevěří

Hledat práci v zahraničí, zejména v zemích Evropské unie, už po legislativní stránce nepředstavuje velký problém. Poslední přechodná období pro volný pohyb pracovníků, která si vyžádalo Německo a Rakousko, navíc skončí už na jaře příštího roku.

Čeští pracovníci se přesto za hranice nehrnou. Se stěhováním za prací mimo Českou republiku by podle červnového šetření personální agentury Grafton rozhodně nesouhlasila téměř polovina dotázaných. Pětina respondentů by byla kvůli práci ochotna opustit Česko na dobu nepřesahující půl roku (tedy v podstatě na brigádu), zbývající by se nebránili ani delšímu zahraničnímu angažmá.

Kariéra a peníze

Motivací k práci v zahraničí přitom může být nejen lepší finanční ohodnocení, ale také profesní postup, možnost pracovat v prestižních firmách a získat zkušenosti, které jsou v Česku zatím nedostupné.

Podobnou zkušenost má Radim Dohnal, který v devětadvaceti odešel pracovat do londýnské pobočky dánské investiční banky Saxo Bank:

„Do Anglie mě hnala touha poznat vyspělejší trh.“ Na otázku, zda by se do zahraničí přestěhoval s celou rodinou, odpověděl: „Pouze do vybraných destinací a za velmi výhodnou nabídkou.“

Za prací se přestěhovala také Hana Chlumská z Raiffeisenbank, a to dokonce mimo Evropskou unii – na Ukrajinu. Práci v cizině začala zvažovat až s konkrétní nabídkou, která ji lákala hlavně možností účasti na zajímavých projektech, poznáním nové země a práce v mezinárodním tý­mu.

Kvůli rodině je rozhodnutí těžší

Rozhodnutí odejít bylo o to těžší, že Hana Chlumská má rodinu. „Přestěhovala jsem se s dvěma dětmi. Manžel je lékař a s jeho specializací nemohl práci v Česku přerušit. Konečný verdikt ‚ano‘ byl společný, ale předcházely mu opravdu dlouhé rozhovory.“

Zpětně hodnotí Hana Chlumská své rozhodnutí kladně: „Získala jsem zkušenosti jak v oblasti pracovní, tak v osobní, měla jsem možnost zlepšit si angličtinu a ruštinu. Děti se díky škole, ve které byly se spolužáky ze sto dvaceti zemí světa, více osamostatnily a poznaly nové kamarády.“

Ve své většině však Češi o práci v zahraničí příliš nestojí. Podle Eurobarometru, tedy průzkumů veřejného mínění Evropské komise, o případné práci v cizině uvažuje jen 11 procent českých občanů. Slováků by se za hranice vypravilo dvakrát tolik, průměr Evropské unie je 17 procent. Mezi nejčastěji uváděné důvody, které Čechy odrazují od hledání práce v zahraničí, patří přesvědčení, že domov je v Česku, dále nedůvěra v jazykové schopnosti a nechuť opustit přátele. Mezi další faktory patří i obava z nízké kvalifikace ve srovnání se zahraničními pracovníky.

Nejen práce: Čechy neláká ani studium za hranicemi naší vlasti. Podle průzkumu Eurobarometru z konce loňského roku v zemích Evropské unie mělo zkušenost se studiem v zahraničí delším než dva měsíce pouhých pět procent českých posluchačů. V tomto případě jde o nejnižší poměr z celé Evropské unie.

Doma je doma

Češi se nechtějí příliš stěhovat ani v rámci vlastní země. Podle výzkumu STEM z letošního dubna by se za prací do jiného kraje přestěhovalo pouze dvaačtyřicet procent obyvatel. „Častěji jsou za prací ochotni přesídlit mladí lidé, s přibývajícím věkem vstřícnost ke stěhování klesá. Mírné rozdíly jsou také mezi muži, kteří by byli ochotni ke stěhování z necelé poloviny, a ženami, jichž by se přestěhovalo za dobrým místem jen třicet šest procent, upřesňuje Stanislav Hampl, analytik společnosti STEM.

Neochota opustit domov navíc neplatí jen pro lidi středního a staršího věku, ale i pro zájemce o studium. Děkan fakulty strojní z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Radim Farana poznamenává: „Mnozí posluchači jdou raději studovat jakoukoliv univerzitu v místě bydliště, než by dojížděli za studiem třeba i zajímavějšího oboru.“

Čísla potvrzuje také průzkum, který provedla společnost Deloitte Advisory pro Skupinu ČEZ v únoru 2009 mezi 2400 studenty technických středních škol. Na otázku zda jsou studenti ochotni se za prací přestěhovat, odpověděla kladně jen necelá polovina respondentů.

„Protože zaškolení a příprava určitý čas trvá, chceme již v letošním roce přijmout třicet čtyři operátorů jaderných bloků. Oslovujeme proto potenciální uchazeče po celé republice,“ říká Pavel Puff, ředitel Strategického náboru ve Skupině ČEZ.

Podle jeho slov ale najít vhodné adepty není jednoduché: Málokomu se chce opouštět domov a usadit se v jiném kraji.