Své pracovní zkušenosti z Německa má i v Olomouci zaměstnaný svářeč.

„Jel jsem tam už před desíti lety. Byla to zajímavá zkušenost. Udělal jsem si tam i několik nových svářečských zkoušek, které mi chyběly. Vrátil jsem se po necelém roce. Teď pracuji tady na dobrém místě a nemám potřebu nikam odcházet. Kdybych ale o práci tady přišel, asi bych znovu uvažoval o tom, že vyjedu za hranice. Německy mluvím slušně,“ řekl šestačtyřicetiletý muž, který však kvůli zaměstnavateli nechtěl uvést své jméno.

Zájem o práci za hranicemi je podle poradce služby EURES, která má na starosti práci na území Evropské unie, dlouhodobá záležitost.

Po otevření pracovního trhu v Německu, Rakousku, ale i ve Švýcarsku se však lidé na zahraniční příležitosti ptají častěji.

„A není to jen poslední měsíc. Že skončí přechodná opatření, se ví sedm let. Kdo chtěl pracovat v Německu a Rakousku, tak tam pracoval. To, že oba státy dříve chtěly pracovní povolení, neznamenalo, že se jedná o nějakou šílenou bariéru, kterou nejde překročit. Kdo tam chtěl pracovat, měl kvalifikaci a uměl jazyk, tak ten už tam dělá. Samozřejmě se v posledním měsíci zájem trošičku zvýšil,“ řekl Tomáš Kráčmar, poradce EURES na olomouckém úřadu práce.

Lidé se často domnívali, že když už nepotřebují pracovní povolení, znamená to, že je tam zaměstná téměř každý.

Jazyková bariéra

„Největší problém je v tom, že Češi neumějí jazyk. Práce je přitom za hranicemi spousta. Od vysokoškolských pozic, přes práci ve zdravotnictví, strojírenství až po sezonní práce, například v zemědělství. Nejdůležitější ale je, aby mluvili německy,“ zdůraznil Kráčmar.

I když se němčině ve školách věnuje v poslední době vyšší pozornost, v České republice stále je hlavním zahraničním jazykem angličtina.

„Také kvůli omezenému přístupu na německý trh práce se většina Čechů zaměřovala na Velkou Británii, Irsko, Francii, Holandsko a další země,“ uvedl Jaroslav Mikšaník, analytik trhu práce.

Také němečtí zaměstnavatelé vidí největší bariéru v jazykových znalostech, a proto se Němci dramatického vývoje po otevření pracovního trhu neobávají a očekávají zájem spíše jednotlivců.

Největší zájem mají řemeslníci

Zájemci o práci v Německu či Rakousku mohou prostřednictvím poradce získat základní informace. V Olomouckém kraji má tuto funkci na starosti Tomáš Kráčmar.

„Lidé si nejčastěji ověřují informace, které zaslechli v médiích. Ptají se, zda opravdu nepotřebují pracovní povolení. Radíme jim, jak sehnat práci, kde ji hledat, ukazujeme jim další zdroje. Seznamujeme je se záležitostmi týkajícími se nemocenského a důchodového pojištění a také na koho se obrátit, když se dostanou do problémů,“ uvedl Kráčmar.

Ačkoli za ním docházejí lidé napříč pracovními profesemi a kvalifikacemi i bez ní, nejvíce se o zahraniční zaměstnání zajímají řemeslníci. V posledních týdnech se na poradce v kraji obrátila zhruba stovka zájemců, kteří se informovali na změny v přístupu na trh práce v Německu a v Rakousku.

„Z těchto tazatelů by několik desítek mohlo reálně najít pracovní uplatnění v těchto zemích,“ uzavřel Mikšaník.

Čtěte také: Odliv pracovníků do zahraničí oborníci nečekají