VYBERTE SI REGION

Pracovní pohovor: Pozor na finty

Zlínský kraj – Odborníci při vstupu na pracovní trh doporučují obezřetnost. Hodí se také umění číst mezi řádky.

4.10.2010 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: www.dzob.cz

Firmy hledající zaměstnance, ale i lidé toužící po pracovním místě se obvykle snaží sami sebe co nejvíce pochválit. Často i s použitím nejrůznějších fint. Odborníci proto doporučují všem, kdo vstupují na trh práce, aby byli obezřetní a naučili se číst mezi řádky.

„Zaměstnavatelé ani personální agentury se nesmějí ptát na citlivé údaje. V žádném případě například na rasovou příslušnost, náboženské vyznání, zda uchazeč je nebo není členem odborů, nesmí se ptát na rodinný stav, kolik má uchazeč dětí, nebo je li uchazečka těhotná,“ sdělila mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Hana Štěpánková.

Podle manažera personální agentury Start People pro Zlínský kraj Leoše Fikeise ale někteří zaměstnavatelé tato nařízení obcházejí. „Sexuální orientace, náboženské vyznání, rasa? S těmito požadavky jsme se nikdy nesetkali. Firmy se podle zákona nesmí ptát ani na věk, v inzerátech to ale obcházejí větou: očekává se mladý kolektiv. Pak je jasné, že se jim nepřihlásí lidé, kterým je třeba padesát,“ vysvětlil manažer. Připomenul také, že zaměstnavatelé chtějí rovněž často vědět, jestli je uchazeč ženatý nebo vdaný. Na tuto informaci však nemají nárok.

Firma chtěla tenistu

Někteří zaměstnavatelé by rádi znali i koníčky uchazečů. „Jeden ze známých personalistů sháněl špičkového manažera s požadavkem, aby uměl hrát tenis. Firma ho chtěla tak říkajíc přijmout do rodiny,“ připomenul manažer zvláštní požadavek.

Na nejčastější fintu zaměstnavatelů upozornila manažerka další zlínské personální agentury. Nepřála si však být jmenována. „Zaměstnavatelé velmi často popisují v inzerátech obyčejná pracovní místa anglicky. Pozice tak vypadají exkluzivně. Přitom jde ale například o běžná místa skladníků nebo uklízeček,“ usmála se odbornice.

Finty ale často používají i uchazeči o zaměstnání. Podle Fikeise například řada lidí v životopisech uvádí, že chodila na vysokou školu. „Pouze malým písmem ale připíší, že ji nedokončili. Nebo to neuvedou vůbec,“ pokrčil rameny.

Manažerka z jiné zlínské personální agentury připomenula i další triky vysokoškoláků. „V životopisech často píší, že absolvovali ten či onen kurz. Čtenář má dojem, že dané téma studovali roky. Oni se přitom ve škole zúčastnili jen jediné přednášky,“ vysvětlila manažerka. „Jeden uchazeč například také do životopisu výrazně napsal, že byl distributorem zahraničního tisku. Při pohovoru se ale přiznal, že pouze jednou roznášel letáky švédské nábytkářské firmy,“ pokračovala odbornice zajímavost.

Uchazeč se vyfotil se zlatými řetězy

Doplnila i perličku o fotografiích. „Uchazeč přiložil k životopisu své foto z posilovny. Byl ověšený těžkými zlatými řetězy. Taková fotka ale pro zaměstnavatele vhodná nebyla,“ pobavila ji odvaha uchazeče. Vybrat správného člověka na správnou pozici bývá obtížné. „Základem je konkrétní odbornost, vzdělání, jazyk a výsledek pohovoru. Jeho součástí bývá i zkouška dovedností. U vyšších pozic psychologický i grafologický test,“ popsal Fikeis současnou praxi.

Testů vyplňují uchazeči celou řadu. „My jich máme dvacet druhů. Nejobvyklejší je test obchodních dovedností, manažerských dovedností, psychologický profil, ale testujeme například i silné a slabé stránky jedince, schopnost komunikace nebo schopnost vzdělávat se,“ pokračoval manažer. Firmy podle něj mají vzrůstající požadavky na jazyky. „Běžně požadují angličtinu. Někdy i u dělnických profesí. Pro jednu firmu jsme dokonce hledali uchazeče se znalostí dialektu vlámštiny,“ vzpomněl si expert.

Zaměstnavatelé ze Zlínského kraje si také, podle něj, často přejí, aby jejich nový člověk do práce nedojížděl z daleka. Jednání mezi uchazečem a firmou ale občas ztroskotá i kvůli jiným úskalím. „Jednomu z klientů jsme našli práci. On byl spokojen, firma byla spokojena, ale nakonec se nedomluvili. Byl diabetik a firma pro něj nemohla zajistit stravování,“ vysvětlil Fikeis.

Zvláštní požadavky

Mnohé firmy ve Zlínském kraji mají na žadatele o práci zvláštní požadavky. Například radia. „Základem je samozřejmě životopis, osobní pohovor a hlasová zkouška. Uchazeč si vybere článek, upraví si ho a pak ho ve studiu přečte. Posuzujeme barvu hlasu a jak je hlas příjemný,“ popsala konkurz asistentka programového ředitele radia Kiss Publikum Bára Majíčková. „Požadujeme i jazykovou vybavenost. Nutná je angličtina, aby budoucí moderátor neměl problémy s názvy kapel,“ uvedla Majíčková.

Najít ve Zlínském kraji práci je podle mluvčí zlínského úřadu práce Miriam Majdyšové stále mimořádně obtížné. „Na jedno volné pracovní místo připadá asi dvacet uchazečů o zaměstnání,“ připomenula. Ve Zlínském kraji hledá podle ní zaměstnání celkem 30 398 lidí. Volných je ale jen 1 501 pracovních míst.

Autor: Martin Lavay

4.10.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Dřevo je drahé. Krade se rovnou v lese

Beroun – Topná sezona jede naplno a policisté na nejrůznějších místech republiky znovu vyšetřují krádeže dřeva v lesních porostech.Mnohým lidem se za palivové dříví nechce utrácet a raději si pro něj zajedou do lesa. Zloději odvážejí nejen kulatinu, která je nařezaná u lesních cest, ale také stromy, které si sami pokácí.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies