VYBERTE SI REGION

Pracující důchodci jsou důležitou součástí ekonomiky

Praha – Pracující důchodci v Česku představují téměř pět procent celkové pracovní síly a v některých odvětvích dokonce tvoří podstatnou součást aktivních pracovních zdrojů. Vyplývá to ze studie, kterou Český statistický úřad ve čtvrtek zveřejnil na internetových stránkách.

11.11.2010 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jan Jelínek

V prvních třech čtvrtletích letošního roku pracovalo v ČR v průměru 238.000 lidí, kteří zároveň pobírali nějaký důchod. Převažující část z nich (150.000) byli důchodci v řádném starobním důchodu, včetně pracujících s předčasným starobním důchodem. Více než 80.000 pracujících důchodců pak pobíralo invalidní důchod.

Analytik ČSÚ Bohuslav Mejstřík ale upozornil, že každý druhý starobní důchodce pracuje jen na částečný úvazek. „Odpracují tak méně hodin týdně než ostatní pracující, kupodivu však nikoli o tolik méně, jak bychom očekávali: za celé národní hospodářství byl průměr 37,7 hodin týdně a ve skupině důchodců to bylo více než 28 hodin,“ uvedl.

Rozhoduje vzdělání

O pracovní aktivitě seniorů rozhoduje úroveň dosaženého vzdělání. Ve skupině osob se základním vzděláním pracoval pouze každý padesátý starobní důchodce. Ve skupině vyučených jich pracovalo pět procent a ve skupině osob se středním vzděláním s maturitou byl podíl pracujících starobních důchodců vyšší než osm procent. Razantní byl podíl pracujících důchodců ve skupině s vysokoškolským vzděláním. Pracovala jich téměř pětina (19 procent).

Při pohledu na konkrétní zaměstnání více než 42 procent pracujících důchodců působí ve vysoce kvalifikovaných profesích, jako například vědečtí a odborní pracovníci, včetně technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků. Velkou skupinu, konkrétně přes 14 procent, tvoří i pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Ve srovnání s ostatními pracujícími také starobní důchodci častěji pokračují ve svých pracovních aktivitách jako podnikatelé, čtvrtina pracujících důchodců vlastní živnostenský list, uvádí ve své studii Český statistický úřad.

Do důchodu průměrně v jednašedesáti

Podle posledních dostupných údajů Eurostatu patří Česko mezi země s nižší věkovou hranicí ukončení aktivního zaměstnání. V evropské sedmadvacítce činil průměrný věk definitivního odchodu z pracovního života v roce 2008 průměrně 61,4 roku. V Česku to bylo 60,6 roku, v Nizozemsku 63,2 a například ve Švédsku dokonce 63,8 roku.

V roce 2008 v Česku začal platit zákon, který věk odchodu do důchodu zvyšuje. Důchodový věk se zvedá každoročně u mužů o dva a u žen o čtyři měsíce. Stejným tempem by měl podle novely růst z původních 63 až do 65 let. V tomto věku budou do penze po roce 2030 chodit muži, bezdětné ženy a matky jednoho dítěte. Matky dvou a více dětí budou moci do důchodu odcházet v 62 až 64 letech podle počtu potomků.

Autor: ČTK

11.11.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Americký velvyslanec Andrew Schapiro
19 6

Schapiro v pátek skončí ve funkci, jeho rodina zůstane v Praze

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
29 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

Orkán Kyrill před deseti lety ničil i zabíjel

Vichr, který se v lednu 2007 prohnal celou Evropou, po sobě zanechal spoušť.

Sobotka je nakloněn pomoci krajům při zvyšování mezd řidičů

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je nakloněn tomu, aby vláda pomohla krajům při financování růstu mezd řidičů linkových autobusů. Sobotka to dnes řekl po jednání s hejtmany. Místopředseda Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (STAN) premiérovu garanci vítá a věří, že se výsledky dnešního jednání projeví již v únorových mzdách řidičů. Příští týden Sobotka předloží problém koaliční radě. Nařízení o zvýšení mezd řidičů od letošního ledna schválila vláda.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies