VYBERTE SI REGION

Prasata vyrůstají v čistotě, mají dokonce i své hračky

Chrudimsko – Podívejme se dnes pod pokličku výroby vepřového masa. Po vysokých cenách vajec se totiž spekuluje o dalším artiklu, který tento trend bude sledovat a jehož ceny raketově vyletí, a to je právě vepřové.

28.4.2012 7
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK

Při nedávné debatě v České televizi se ministr zemědělství nechal slyšet, ať se lidé ptají chovatelů prasat, ti prý budou za vysoké ceny vepřového zodpovědní. Podívejme se tedy, jaká je cesta prasete od jeho narození až po porážku. A věnujme se i tomu, jakou cenu mohou zemědělci požadovat za těžkou a precizní práci spojenou s produkcí vepřového.

Prasata jak v bavlnce

Společnost VEMA a.s., dceřiná společnost firmy RABBIT Trhový Štěpánov, se zabývá výrobou vepřového masa a dodává ho na Jatky Český Brod a Skaličan – Česká Skalice, které jsou součástí společnosti.

Výroba však začíná však o 175 dní dřív a to nepočítáme dobu březosti, která činí u prasat 116 dní. Za necelého půl roku je prase vykrmeno. Tento půl rok je prase od selátka hýčkáno jako v bavlnce. Prasnicím se rodí v nově zrekonstruovaném středisku Srní. V současné době zde chovají 1800 prasnic a 500 prasniček. Selátka v Srní pobývají přibližně 24 až 25 dní. Když váží asi 6,5 – 7 kilogramů, stěhují se do Řestok. Za necelé dva měsíce (50 dní) váží 25 – 30 kilogramů. Pak směřují do výkrmny v Načešicích nebo Chroustovicích a po vykrmení na jatka. Mohlo by se zdát, že je to příliš složité a nákladné prasata převážet sem a tam, ale tato organizace odchovu se ukázala jako prospěšná. Každá kategorie prasat – od selat, po odstavená selata a výkrm – vyžaduje jinou péči a hlavně jiná krmiva.

Hygiena je základ

Prase je všežravec a může pozřít skoro všechno. Pro ekonomický výkrm se ale ve všech provozech využívají kompletní krmné směsi českého původu obohacené o vitamíny a minerály. Ty jsou pro každou kategorii jiné. Prasata mají dokonce i své hračky!

Každý pracovník se den co den po příchodu musí povinně osprchovat. Mimo pracovní dobu nesmí chodit nikam, kde jsou jiná prasata a nesmí chovat prasata ani doma kvůli vyloučení rizika nákazy. Oblečení pere každému ze zaměstnanců podnik na své náklady. Zkrátka a dobře: Nic není ponecháno náhodě. Sprchovat se musí i veterinární dozor, který do provozu přijede.

Vraťme se ale k ceně. Vyskladňovací váha prasat ve výši 115 – 118 kg se ukázala jako optimální ve vztahu k ekonomice, ale i ve vztahu ke kvalitě masa. Rozhodujícím faktorem k určení ceny je takzvaná zmasilost. Klasifikátor – specialista na jatkách tuto hodnotu měří speciální jehlou nebo ultrazvukem. Nevynechá jediný kus prasete a náklady na klasifikátora jdou opět k tíži chovatele.

Ceny se mění v pátek

Nová cenová nabídka je známa vždy v pátek a platí pro celý následující týden. Když se dodavatelům zdají ceny příliš nízké, nemusejí na ně přistoupit. Ale všechna jatka v okolí si obvykle cenu drží na stejné úrovni. Případný převoz zvířat na vzdálenější jatka by si stejně zaplatil chovatel. Zemědělci jsou tedy ti poslední, kteří cenu mohou nějak zásadně ovlivňovat. Proto, až vstoupí v platnost od 1. ledna 2013 novela legislativy o chovu prasat, stejně jako tomu bylo letos u slepic, není důvod obviňovat zemědělce. Situace využívají hlavně obchodníci, kteří raději levnější (často i méně kvalitnější) maso kvůli svým ziskům dovezou. A záleží na nás, zákaznících, zda budeme důsledně žádat maso české produkce a tím dávat práci našim lidem. A na české legislativě, zda umožní rozeznat české produkty od cizích.

Měli bychom mít na paměti, že už dnes některé podniky věnují zvířatům a jejich nárokům na ustájení dostatečnou pozornost. Například VEMA a.s. tyto podmínky splňuje od roku 2010, kdy dokončila rekonstrukci střediska v Srní a Řestokách. Právě v těchto moderních halách firma chová prasnice, prasničky a odstavená selata. Doufejme tedy, že v Česku tolik oblíbené „vepřo, knedlo, zelo" zůstane dál pokrmem tradičním a bude se připravovat znovu jen z vepřového pocházejícího z českých prasat.

Víte, že?:

Prase má vnitřní orgány nejpodobnějším těm lidským? Například v různých filmových snímcích už vepřové srdce několikrát posloužilo jako věrná náhražka při natáčení náročných kardiologických operací.

Vanda Rektorisová, ředitelka Agrární komory Chrudim

Autor: Redakce

28.4.2012 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Muž našel v autě zaseknutý krumpáč. Je to pomsta, myslí si

Klatovy – Pořádný šok čekal na muže z Klatov. Když přišel ke svému autu, zjistil, že v něm má zaseknutý krumpáč.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies