VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Prasata vyrůstají v čistotě, mají dokonce i své hračky

Chrudimsko – Podívejme se dnes pod pokličku výroby vepřového masa. Po vysokých cenách vajec se totiž spekuluje o dalším artiklu, který tento trend bude sledovat a jehož ceny raketově vyletí, a to je právě vepřové.

28.4.2012 7
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK

Při nedávné debatě v České televizi se ministr zemědělství nechal slyšet, ať se lidé ptají chovatelů prasat, ti prý budou za vysoké ceny vepřového zodpovědní. Podívejme se tedy, jaká je cesta prasete od jeho narození až po porážku. A věnujme se i tomu, jakou cenu mohou zemědělci požadovat za těžkou a precizní práci spojenou s produkcí vepřového.

Prasata jak v bavlnce

Společnost VEMA a.s., dceřiná společnost firmy RABBIT Trhový Štěpánov, se zabývá výrobou vepřového masa a dodává ho na Jatky Český Brod a Skaličan – Česká Skalice, které jsou součástí společnosti.

Výroba však začíná však o 175 dní dřív a to nepočítáme dobu březosti, která činí u prasat 116 dní. Za necelého půl roku je prase vykrmeno. Tento půl rok je prase od selátka hýčkáno jako v bavlnce. Prasnicím se rodí v nově zrekonstruovaném středisku Srní. V současné době zde chovají 1800 prasnic a 500 prasniček. Selátka v Srní pobývají přibližně 24 až 25 dní. Když váží asi 6,5 – 7 kilogramů, stěhují se do Řestok. Za necelé dva měsíce (50 dní) váží 25 – 30 kilogramů. Pak směřují do výkrmny v Načešicích nebo Chroustovicích a po vykrmení na jatka. Mohlo by se zdát, že je to příliš složité a nákladné prasata převážet sem a tam, ale tato organizace odchovu se ukázala jako prospěšná. Každá kategorie prasat – od selat, po odstavená selata a výkrm – vyžaduje jinou péči a hlavně jiná krmiva.

Hygiena je základ

Prase je všežravec a může pozřít skoro všechno. Pro ekonomický výkrm se ale ve všech provozech využívají kompletní krmné směsi českého původu obohacené o vitamíny a minerály. Ty jsou pro každou kategorii jiné. Prasata mají dokonce i své hračky!

Každý pracovník se den co den po příchodu musí povinně osprchovat. Mimo pracovní dobu nesmí chodit nikam, kde jsou jiná prasata a nesmí chovat prasata ani doma kvůli vyloučení rizika nákazy. Oblečení pere každému ze zaměstnanců podnik na své náklady. Zkrátka a dobře: Nic není ponecháno náhodě. Sprchovat se musí i veterinární dozor, který do provozu přijede.

Vraťme se ale k ceně. Vyskladňovací váha prasat ve výši 115 – 118 kg se ukázala jako optimální ve vztahu k ekonomice, ale i ve vztahu ke kvalitě masa. Rozhodujícím faktorem k určení ceny je takzvaná zmasilost. Klasifikátor – specialista na jatkách tuto hodnotu měří speciální jehlou nebo ultrazvukem. Nevynechá jediný kus prasete a náklady na klasifikátora jdou opět k tíži chovatele.

Ceny se mění v pátek

Nová cenová nabídka je známa vždy v pátek a platí pro celý následující týden. Když se dodavatelům zdají ceny příliš nízké, nemusejí na ně přistoupit. Ale všechna jatka v okolí si obvykle cenu drží na stejné úrovni. Případný převoz zvířat na vzdálenější jatka by si stejně zaplatil chovatel. Zemědělci jsou tedy ti poslední, kteří cenu mohou nějak zásadně ovlivňovat. Proto, až vstoupí v platnost od 1. ledna 2013 novela legislativy o chovu prasat, stejně jako tomu bylo letos u slepic, není důvod obviňovat zemědělce. Situace využívají hlavně obchodníci, kteří raději levnější (často i méně kvalitnější) maso kvůli svým ziskům dovezou. A záleží na nás, zákaznících, zda budeme důsledně žádat maso české produkce a tím dávat práci našim lidem. A na české legislativě, zda umožní rozeznat české produkty od cizích.

Měli bychom mít na paměti, že už dnes některé podniky věnují zvířatům a jejich nárokům na ustájení dostatečnou pozornost. Například VEMA a.s. tyto podmínky splňuje od roku 2010, kdy dokončila rekonstrukci střediska v Srní a Řestokách. Právě v těchto moderních halách firma chová prasnice, prasničky a odstavená selata. Doufejme tedy, že v Česku tolik oblíbené „vepřo, knedlo, zelo" zůstane dál pokrmem tradičním a bude se připravovat znovu jen z vepřového pocházejícího z českých prasat.

Víte, že?:

Prase má vnitřní orgány nejpodobnějším těm lidským? Například v různých filmových snímcích už vepřové srdce několikrát posloužilo jako věrná náhražka při natáčení náročných kardiologických operací.

Vanda Rektorisová, ředitelka Agrární komory Chrudim

Autor: Redakce

28.4.2012 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.
AKTUALIZOVÁNO
5

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Donald Trump
AKTUALIZOVÁNO
2 4

Trump podepsal dekret, kterým končí Obamovy ekologické regulace

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Krajský soud potvrdil půlmilionovou pokutu pro ministerstvo vnitra

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil půlmilionovou pokutu, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil ministerstvu vnitra. Je za chyby v zakázce na IT služby související s výplatou sociálních dávek. Soud potvrdil rozhodnutí ÚOHS z roku 2013. V úterý to řekla mluvčí soudu Simona Pešková.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies