Vytvoření závazných pravidel pro předvídatelný růst minimálních mezd přislíbila vláda premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) ve svém vládním prohlášení.

Panorama Prahy. Ilustrační foto.
Život v Praze rychle zdražuje. V nákladech předčila i Moskvu, blíží se New Yorku

Zaměstnavatelé s myšlenkou souhlasí. Názory zúčastněných stran zejména na to, kolika procentům průměrné mzdy by ta minimální měla odpovídat, se výrazně liší.

Slovenská inspirace

Odboráři se nechali inspirovat u slovenských sousedů. Tam vláda pro příští rok počítá s tím, že by minimální mzda dosáhla
50 procent průměrné mzdy. Podobný poměr se budou snažit prosadit také české odbory.

„Náš požadavek se v žádném případě nevymyká trendům. Navíc má Česko dlouhodobě poměr minimální mzdy k průměrné velmi nízký,“ řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. „Jsme na úplném počátku jednání. Teprve se uvidí, kam budou směřovat,“ konstatoval. Jednání by podle něj měla vést k tomu, že by se dohodnutý vzoreček měl zanést do legislativy – buď do nařízení vlády, nebo se stát součástí zákona.

Ilustrační foto
Češi platí nejčastěji v hotovosti. Postupně ale zkoušíme i jiné platební metody

Letos je minimální mzda ve výši 12 200 korun, v příštím roce by podle odborů měla vzrůst na 13 700 korun. Podle prognóz odborářů by to znamenalo asi 41,5 procenta průměrné mzdy, v sousedních státech se přitom tento podíl pohybuje kolem 45 procent.

Pevně zakotvený vzorec pro změny minimální mzdy požadují také zaměstnavatelé, aby ji ke svým cílům nemohli podle své aktuální potřeby využívat politici. Rozhodně však nechtějí být štědří jako odboráři, zafixovat ji chtějí na úrovni
40 procent průměrné mzdy. „Další zvýšení by mohlo být na úkor investic, což se nemusí projevit za rok, ale třeba po deseti letech,“ řekl Deníku viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Na Úřadu práce v Kaplici.
Úřad práce: pomůžeme propouštěným zaměstnancům Vítkovických strojíren

„Česká republika chce být moderní zemí, ve které zaměstnavatelé investují velké částky do technologií a inovací. Nejdříve musíme investovat, z investic vytěžit maximum, a pak zvyšovat mzdy,“ prohlásil Rafaj.

Snížení za krize? 

Co by se stalo v hypotetickém případě, že by snad kvůli extrémně nízkému výkonu ekonomiky průměrná mzda klesla? Takovou situaci si Středula nepřipouští. „Nevidíme situaci, která by vedla k tomu, že by se minimální mzda musela snižovat,“ konstatoval Středula.

V případě krize by podle něj mohl stát využít možnost takzvaného kurzarbeitu. Při něm se zaměstnancům zkrátí pracovní doba a ušlý příjem jim doplatí stát. Zaměstnavatel je ale nemusí propouštět a nepřijde tak o kvalifikované pracovníky, které nutně potřebuje k rozšíření výroby po skončení krize.