VYBERTE SI REGION

Premiér podpořil případnou těžbu uranu u Brzkova na Jihlavsku

Dolní Rožínka (Žďársko) – Po ukončení těžby v uranovém dole Rožná zamýšlí státní podnik Diamo otevřít další těžební ložisko uranu u Brzkova na Jihlavsku. Přípravné práce by tam trvaly šest až sedm let, těžba by pak měla zaměstnávat stovky horníků asi 16 let. Záměru při dnešní návštěvě dolu Rožná vyjádřil podporu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Uvedl, že vláda by o tom, zda se u Brzkova bude těžba připravovat, měla rozhodnout do několika měsíců. V obcích kolem Brzkova ale záměr zřejmě narazí na odpor lidí, stejně jako tomu bylo dříve.

31.3.2014 AKTUALIZOVÁNO 31.3.2014
SDÍLEJ:

Premiér Bohuslav SobotkaFoto: Deník/Sonnek Pavel

Starostové okolních obcí řekli, že o aktuálním záměru Diama nemají žádné informace. Dověděli se o něm až dnes od novinářů. Před několika lety ale odmítli australské těžaře, kteří měli o Brzkov zájem. Brzkovský místostarosta Aleš Bořil uvedl, že o záměru na zahájení těžby u Brzkova do dneška nevěděl. „Ale určitě se obyvatelé k tomu staví záporně," uvedl. Bojí se prý, že utrpí příroda. Ve vsi bydlí 280 lidí.

Podle premiéra se oblast v okolí Bystřice nad Pernštejnem musí připravovat na blížící se termín uzavření uranového dolu v Rožné. Těžební závod Geam s 950 pracovníky patří mezi největší zaměstnavatele v regionu. „Já vidím těžbu v Brzkově jako reálnou alternativu vytvoření pracovních míst," uvedl Sobotka. Pro těžbu je podle něj třeba najít technologie, které co nejméně zatíží přírodu. K projednávání záměru se ještě budou vyjadřovat dotčené obce i kraj. „Pokud se neobjeví nějaké zásadní negativní argumenty, pak se domnívám, že by vláda měla podpořit zachování zaměstnanosti v regionu a možnost pokračování těžby," doplnil Sobotka.

Poslední fungující uranový důl ve střední Evropě

Rožná je posledním fungujícím uranovým dolem nejen v Česku, ale i ve střední Evropě. Uranová ruda se tam těží přes půl století. Těžba by měla vydržet ještě čtyři až pět let. „Mezitím zkusíme připravit těžbu na ložisku Brzkov," uvedl dnes ředitel Diama Tomáš Rychtařík. U Brzkova se zatím zásoby uranu odhadují kolem 3000 tun. Závod Geam, který spadá pod Diamo, zaměstnává 950 lidí, z nich asi 800 na dole a v sousední chemické úpravně uranových rud.

U Polné a u obcí Jamné a Brzkov byly podle dostupných údajů uranové rudy vyhledávány v letech 1976 až 1990. Uranový důl u Brzkova by zasahoval i do katastru města Přibyslav. „Pro mě je to úplně nová zpráva," řekl starosta Jan Štefáček. Připomněl, že před několika lety samospráva odmítla plány na vytěžení brzkovského ložiska, s nimiž přišla australská firma Uran Limited. Australany tehdy přes příslib finančních příspěvků odmítly i další obce v okolí. O tom, jak se místní lidé postaví k možné těžbě prováděné státním podnikem, nechtěl Štefáček spekulovat.

Proti zahájení průzkumu nalezišť uranových rud ve svém okolí se před několika lety vyslovili i obyvatelé Polné. Jen něco přes kilometr by byl nový důl vzdálen od pozemků obce Věžnice. Starosta Josef Málek uvedl, že asi před dvěma lety se spolu se starosty Polné a Brzkova vydali do závodu Geam, aby zjistili, jaké záměry má podnik s ložisky uranu na Jihlavsku. Tehdy se dověděl, že na katastru Věžnice by případně byla větrací šachta.

„Slíbili, že nás budou o všem informovat, ale od té doby jsme od nich nedostali nic," řekl Málek. Předpokládá, že obyvatelé obce budou i tentokrát proti zahájení těžby. Kromě poškození krajiny mají strach i ze zvýšení zdravotních rizik kvůli nakládání s uranovou rudou, nepořádku a také z růstu kriminality způsobenému větším pohybem cizích lidí.

Na chemické úpravně s navazujícím odkalištěm u Rožné by se zpracovávala uranová ruda vytěžená u Brzkova, převážely by ji vlaky. Kvůli tomu se zvažuje stavba nové několik kilometrů dlouhé železniční vlečky k Brzkovu. „Vybudovat odkaliště je obrovský problém a nedovedu si to v lokalitě Brzkov moc představit," podotkl Rychtařík. Diamo nyní k brzkovskému ložisku pracovává první dokumentaci studie proveditelnosti. Pak bude vláda rozhodovat o případném povolení průzkumu u Brzkova.

Ražba obřího zásobníku zemního plynu

Před zahájením těžby uranu u Brzkova by pracovníky dolu mohla ještě v Rožné zaměstnávat ražba obřího zásobníku zemního plynu. Průzkumné práce pro tuto stavbu soukromé investorské společnosti GSCeP potrvají asi do jara příštího roku. Zásobník by pak měl být vybudován do roku 2018.

Podle dříve zveřejněných plánů by v sousedství uranového dolu mohl vzniknout zásobník s kapacitou 180 milionů metrů krychlových plynu. Průzkum kvůli tomu v Rožné začal v létě 2010. Investor tehdy uvedl, že by ražba rozsáhlého systému chodeb pro ukládání stlačeného plynu měla stát kolem pěti miliard korun.

Autor: ČTK

31.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
5 18

Poslanec ČSSD chce od Babiše vědět, kde vzal peníze na dluhopisy

Platforma Bez komunistů.cz. uspořádala v Praze shromáždění k odkazu Jana Palacha.
3

Na památku Palacha, v den jeho smrti, si lidé zapalovali svíčky

AKTUALIZOVÁNO

Podívejte se na pustý stadion před zbouráním. Nástupce je ve hvězdách

Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Vicekancléř Gabriel: AfD se radikalizuje, měla by ji sledovat kontrarozvědka

Berlín - Německý vicekancléř Sigmar Gabriel navrhuje, aby německou protiimigrační stranu Alternativa pro Německo (AfD) sledovala tajná služba. Reaguje tak na hojně kritizované výroky představitele AfD Björna Höckeho, který vyjádřil nelibost nad přítomností památníku holokaustu v Berlíně.

Lavina na italský hotel spadla, když už hosté měli sbaleno

Řím - Hosté italského hotelu Rigopiano měli v okamžiku pádu ničivé laviny sbalené kufry a budovu na úpatí pohoří Gran Sasso se chystali opustit. Museli ale počkat, dokud sněžný pluh neodstraní sníh, který zablokoval přístupovou cestu. Italskému listu La Repubblica to dnes řekl Quintino Marcella, přítel a zaměstnavatel jednoho ze dvou přeživších, kuchaře Giampiera Pareteho, který byl v hotelu s rodinou na dovolené.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies