VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Přibývají nové vinice. Vysazují se tradiční odrůdy, hektar vyjde až na 800 tisíc

Jižní Morava – Vinařům se na jihu Moravy daří vysazovat zcela nové vinice. Loni navíc Evropská unie pozměnila pravidla. Umožňuje nyní výsadbu kolem 170 hektarů vinic ročně pro každou členskou zemi.

11.1.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Karel Pech

Desítky hektarů obnovených vinohradů a také další hektary zcela nových vinic hlásí vinohradníci na jihu Moravy. Nové vinice se daří vysazovat také díky novým unijním pravidlům.

Na dříve obyčejném poli se například těsně u hranice s Rakouskem v Jaroslavicích na Znojemsku objevil před dvěma lety zcela nový vinohrad. „Vybudovali jsme ho na vlastním pozemku s využitím dotace. Dnes máme šest hektarů nových vinic a plánujeme rozšíření až na dvacet hektarů. Částečně jsme využili i možnosti v rámci Evropské unie, která nabízí členským zemím vybudovat několik desítek hektarů nových vinic ročně," uvedl vinař Miloš Pekárek.

Podle vinařského experta Jaromíra Čepičky může od loňska vznikat až sto sedmdesát hektarů nových vinic v celé republice ročně. „To je na naši malou vinařskou zemi dostatečné množství. V celé republice je nyní asi sedmnáct tisíc pět set třicet hektarů vinic," přiblížil.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský přitom jen na Znojemsku nedávno evidoval tři tisíce devadesát hektarů ploch osázených vínem. „Za posledních pět let bylo ve Znojemské vinařské podoblasti nově vysázeno, nebo obnoveno více než 388 hektarů vinic," sdělil již dříve Miroslav Račický ze znojemské pobočky Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu.

Od příštího roku se chystá vysázet třicet hektarů vinic Zámecké vinařství ve Bzenci na Hodonínsku. „Jedná se o lokality na Slovácku a Mikulovsku. Ve skladbě zůstaneme u tradičních odrůd, nově vyšlechtěné vysazujeme jen minimálně," informoval ředitel bzeneckého vinařství Bořek Svoboda.

Poslední dva roky podnik, který se například již pětkrát po sobě stal šampionem Salonu vín, pracuje na obnově jedné z nejstarších viničních tratí v tuzemsku. Rozprostírá se na necelých dvou hektarech pod rozbořenou kaplí ve Bzenci, kterou také čeká v nejbližší době kompletní rekonstrukce. „Cílem bylo a je tam zasadit staré krajové odrůdy a udělat místo zajímavé pro turistiku," dodal Svoboda.

Kopec bude rozdělený na část pro ochutnávku vín, naučnou stezku s ukázkou pěstování historických i současných odrůd vinné révy a dále zážitkovou, odpočinkovou a výrobní část.

Vinařství Josefa Dufka ze Svatobořic-Mistřína na Hodonínsku v posledních čtyřech letech vysadilo zhruba čtyřiadvacet hektarů nových vinic. „Hlavně nechceme být závislí na dodavatelích. Hrozny na pohled bývají třeba pěkné, ale nikdy nemůžeme vědět, jaká je v nich chemie, jak se s nimi nakládalo nebo jak vinohrady dotyčný pěstitel obdělával. Je pro nás rozhodně lepší, i když třeba nákladnější, vysadit vlastní vinice. Je to náš rukopis a chceme být maximálně soběstační," uvedl za vinařství, které nyní obhospodařuje asi 46 hektarů vinohradů, Josef Dufek starší.

Co se týká odrůdové skladby, v nových výsadbách převažují tradiční odrůdy, jako je Sylvánské zelené, Neuburské nebo pro oblast Svatobořicka typický Ryzlink vlašský či Ryzlink rýnský. „Některé odrůdy jsme zkoušeli a potom se rozhodli, jestli s nimi budeme v dalších letech pokračovat. Kvůli slabé odolnosti vůči mrazům se nám například neosvědčil Merlot nebo Cabernet Sauvignon," přiblížil Dufek.

Podle něj vysadit jeden hektar nového vinohradu vyjde zhruba na osm set tisíc korun. „Plodit ale začne asi až po třech letech, proto se jedná opravdu o velmi vysoké počáteční investice. A dotace buď dostaneme, nebo nedostaneme. Náklady zaplatit musíme," vypověděl vinař.

Na Břeclavsku vysazují Vinné sklepy Valtice nové vinohrady každý rok. Nahrazují jimi ty staré. Za poslední tři roky šlo přibližně o sedmdesát hektarů za miliony korun. „Všechny vinice jsou v Mikulovské podoblasti. Co se týká nákladů, záleží, jestli si práce děláte sami, jestli máte své sazenice a podobně. Průměrná cena ale byla asi čtyři sta až pět set tisíc korun za hektar," sdělil spolumajitel vinařství Marek Šťastný.

Kvůli přísným pravidlům a administrativní zátěží bylo v minulosti potřeba přijmout zaměstnance, který se stará pouze o vyřizování potřebných věcí. „Je to hodně náročné," přikývl Šťastný.

Vinné sklepy Valtice vysazují především bílé odrůdy, z červených v posledních letech vsadili například na Merlot.

Autor: Dalibor Krutiš, Redakce

11.1.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
2 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

NEJŠŤASTNĚJŠÍ. Nemusíte být zrovna papež, stačí být duchovním. Vykonáváte tak nejspokojenější profesi na světě.
23 39

Migranti živoří v koncentrácích, varuje papež František

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies