VYBERTE SI REGION

Proč kupovat tuzemské potraviny?

Praha - Mýty bývají různé. Jedním z nich prý je, že v cizině jsou potraviny kvalitnější a levnější než v Česku. A že se pro ně vyplatí zajet i za hranice. Tak to alespoň tvrdí Zdeněk Juračka, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu: „Podle údajů Eurostatu je nákupní košík v Česku o šest procent levnější než v Německu. Proto skutečně levněji než u nás se z okolních zemí dá nakoupit jen v Polsku."

14.1.2013 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Ovšem kvalita tamních potravin je diskutabilní, jak o tom názorně vypovídá aféra s používáním posypové soli v potravinářství nebo výs- kyt salmonely.

Peníze na propagaci

A jak je tomu v Česku s podporou domácích potravin? Stát podporuje národní značku kvality Klasa, stejně jako označení Regionální potravina a Český výrobek.

„Do propagace ročně putuje asi 250 milionů korun; v zemi, která má deset milionů obyvatel. V sousedním Rakousku je trh oproti našemu jen dvoutřetinový, ale ročně jdou na propagaci tamních potravinářských výrobků v přepočtu dvě miliardy korun. Spotřebitele tam denně lákají, aby kupovali domácí výrobky. A ti se pak podle toho také chovají," řekl Miroslav Koberna, ředitel Potravinářské komory.

U nás nakupují lidé asi polovinu potravin při nejrůznějších marketingových akcích, což jen dokazuje, že hledí hlavně na cenu. V České republice máme na tisíc obyvatel široce dalece největší prodejní plochu hypermarketů a to až 117 metrů čtverečních. Stejná hodnota je v Německu, 111 metrů čtverečních, v Itálii 52, v Polsku 58.

Řada zemí Evropské unie přes deklamace o volném trhu navíc využívá různá netarifní opatření, aby znemožnila dovoz zahraničních potravin, třeba tím, že veterinární kontrola trvá dva dny.

Příkré rozdíly

V posledním desetiletí zároveň rostl vývoz českých obilovin, u nichž je přitom nejnižší přidaná hodnota i tvorba pracovních míst. Naopak rostl dovoz masa, masných výrobků a mléčných produktů, kde je vysoká přidaná hodnota a intenzivní tvorba pracovních míst.

Dotace zemědělcům jsou v Česku stále mnohem nižší než ve „starých" zemích Evropské unie. Na hektar zemědělské půdy činily u nás přímé platby v předloňském roce 190 eur, v Německu 362 a v Nizozemsku dokonce 433 eur. Přitom se v Česku vyplácí všem podnikům stejná podpora, ať se věnují živočišné výrobě nebo ne. Děje se tak formou takzvané jednotné platby na plochu.

Porovnáme-li přímé platby konkrétním podnikům, dojdeme k číslům, která jsou pro české zemědělce velmi smutná. Modelový podnik s plochou 3000 hektarů a s tisícem dojnic dostane v Česku podporu ve výši 570 tisíc eur. Zato v sousedním Sasku je to 1220 tisíc eur, takže rozdíl je 650 tisíc eur, tedy 16 milionů korun. To činí zhruba dvě koruny na litr mléka. Rozdíly jsou i v národních dotacích.

„Rozdíl v dotacích na úrovni dvaceti procent není možné dohnat větší efektivností prvovýroby. Nejdůležitější je změnit tento stav v období 2014 až 2020 jiným rozdělením prostředků. Z rostlinné výroby a údržby trvalých travních porostů by peníze měly směřovat na podporu živočišné výroby. Rovněž je nutné snížit rozdíl plateb mezi Českem a starou patnáctkou," domnívá se zase Andrej Babiš, generální ředitel holdingu Agrofert.

co možná nevíte

- Z 27 zemí Evropské unie je Česko v cenách potravin páté nejlevnější.

- Vliv na cenu má ovšem také daň z přidané hodnoty, která letos stoupla na hrozivých 15 procent. Pro srovnání, v Polsku dosahuje tato sazba pět procent, v Německu sedm a ve Velké Británii je dokonce nulová.

- V roce 2000 činil dovoz potravin do České republiky 53 miliard korun, v roce 2011 však už 131 miliard korun. Dovoz z Německa se v uvedeném období zdvojnásobil.

- Záporné saldo vývozu a dovozu se zvýšilo z 16,2 miliardy na 36,1 miliardy korun ve stejném roce.

JAROMÍR HAMPL

Autor: Redakce

14.1.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Mrazy v letošní zimě ještě zdaleka neskončily.
AKTUALIZOVÁNO
2

Česko svírá silný mráz. Noční teploty klesnou až k minus 20 stupňům

Ilustrační foto.
31 6

Nová škola pro sestry by měla vyřešit jejich nedostatek

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Spláchnou, zvednou prkénko, těžko se v nich orientuje - to jsou japonské toalety

Nejvyspělejší toalety najdete v japonském Tokiu. Prkénko se samo zvedne, je vyhřívané a můžete si tady pustit zvuky tekoucí vody. Výrobci nyní zjednodušují jejich obsluhu.

Na KLDR budou shlížet bývalí vůdci. Kim staví na nejvyšší hoře sousoší dynastie

Severokorejský diktátor Kim Čong-un utrácí miliony dolarů za výstavbu nového sousoší, které bude znázorňovat trojici dosavadních vůdců KLDR - tedy jeho, jeho otce Kim Čong-ila a dědečka Kim Ir-sena. Socha se má tyčit na vrcholu nejvyšší severokorejské hory Pektu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies