VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Proč má Řecko dostat více než my, ozývá se v eurozóně

Nitra (Slovensko) - Penzionovaná fyzioterapeutka ze Slovenska Božena Vargová nechápe, proč by měla její země pomáhat Řekům, kteří často vydělávají dvakrát více než Slováci a nadělali si dluhy. "Nemám pocit, že bychom Řecku něco měli dávat," řekla Vargová, jejíž důchod činí 370 eur (10.000 Kč) měsíčně, zatímco průměrný důchod v Řecku je 833 eur (22.600 Kč), napsala agentura Reuters.

22.7.2015 6
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK/AP

Při hořkém sporu o to, zda by eurozóna měla pomoci Řecku z nesnází, někteří sympatizanti Atén zarámovali debatu jen jako patovou situaci mezi bohatým a chudým - rozumějme bohatým Německem ponižujícím chudobou sužované Řecko. V případě Slovenska a dalších bývalých komunistických zemí, které jsou nyní členy eurozóny, je však rozdíl v postoji vůči Řecku v něčem jiném, ne v bohatství, ale v postoji k zadlužení a ochotě přinášet oběti.

Toto vnímání propasti v hodnotách by mohlo být největší hrozbou již tak otřesené jednoty eurozóny, a je výrazně patrné v Nitře, městě s 85.000 obyvateli na jihozápadě Slovenska.

Šedesátiletá Vargová a její manžel, který pracuje jako masér, prodali svůj čtyřpokojový byt v Nitře a přestěhovali se do levnějšího domu v nedaleké vesnici, aby si snížili životní náklady. Vargová, která po 40 letech práce odešla do důchodu, se domnívá, že je čas, aby Řekové pocítili část utrpení, kterým si někteří Slováci prošli v době, kdy se jejich země transformovala po pádu komunismu.
"Žili si nad poměry, teď si musejí utahovat opasky," říká na adresu Řeků Vargová.

Slovenští politici často vyjadřovali svůj nesouhlas s požadavky Atén. Premiér Robert Fico řekl, že by bylo nemorální odepsat jakoukoliv výši řeckého dluhu a vyjádřil se, že pokud Atény nebudou plnit dohodnuté podmínky, mělo by Řecko z eurozóny odejít. Poznamenal, že Slovensko si prošlo také obtížnou cestou v době, kdy jeho ekonomika byla slabší než ta řecká, a když to mohlo udělat Slovensko, může to učinit i jiná země. Řekové podle něj také musejí zaplatit daň za to, jak se chovali v minulosti.

Po prudkém poklesu řecké ekonomiky v minulých letech Slovensko předstihlo Řecko v hrubém domácím produktu na hlavu. Ten podle údajů Eurostatu za loňský rok na Slovensku činil 76 procent průměru EU, zatímco v Řecku 72 procent průměru.

Vyšší minimální mzda

V údajích o příjmech domácností však Slovensko stále zaostává. Minimální mzda na Slovensku činí 380 eur, zatímco v Řecku 684 eur, upozorňuje agentura Reuters. Průměrný důchod na Slovensku činí 408 eur. Dokonce i po úpravě o nižší životní náklady na Slovensku je podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) průměrná mzda v Řecku stále o 25 procent vyšší než na Slovensku.

S měsíční penzí 437 eur je na tom sedmašedesátiletá vdova Mária Halmešová lépe než většina důchodců na Slovensku v jejím věku, kteří žijí sami. Přesto má problémy, aby vyšla. Dvě hodiny denně uklízí kanceláře a byty, aby si zvýšila příjem. "Utratím 200 eur za nájem a energii, potraviny jsou velmi drahé, jsem šťastná, že nepotřebuji léky. I tak by mi bez přivýdělku penze nestačila k zaplacení všech účtů," říká.

Slovensko si na počátku tohoto tisíciletí prošlo těžkým obdobím tržních reforem, které mimo jiné zjednodušily propouštění zaměstnanců a zefektivnily daňový systém. Podobné reformy teď mají učinit Atény v rámci podmínek mezinárodní pomoci. Světová banka díky procesu reforem označila Slovensko v roce 2004 za největšího světového reformátora. Změny byly na začátku pro obyvatele Slovenska obtížné, podařilo se však díky nim přilákat investory, zvýšit vývoz a růst a udržet zadlužení pod průměrem eurozóny.

Halmešová, která si tyto bouřlivé změny prožila, tak má jen málo pochopení pro obyvatele Řecka protestující proti podmínkám pomoci od ostatních členů eurozóny. "Když Slovensko procházelo těmito bolestivými reformami, které lidi vysávaly, nebyly žádné masové protesty, žádné stávky," upozorňuje. "To není solidarita, když tak malá země má přispívat Řecku," dodává.

Autor: ČTK

22.7.2015 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:
Oslav sedmdesátého výročí položení základního kamene nové obce Lidice se zúčastnili vzácní hosté.
7 35

Prezident Miloš Zeman převzal symbolický klíč od obce Lidice

Hráči Slavie. Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME
14

Slavia přerušila nadvládu Plzně. Titul slaví v Praze

Chiméra, nebo realita? Číňané chtějí zaplatit podmořský tunel na Krym

Okupace Krymu a sankce vůči Rusku asi jen tak neskončí. Lze to vyvozovat jednak ze závěrů summitu států G7, který skončil na Sicílii a jednak z toho, že se čínští investoři vážně zajímají o budování podmořské komunikace z Kerčského poloostrova na poloostrov krymský.

Muž se zastal taxikářky, útočník ho pobodal

V pátek v půl sedmé večer došlo v Kutné Hoře ke konfliktu mezi čtyřiapadesátiletým mužem a taxikářkou.

Bitva o Mosul je ve finále. Islámský stát drží už jen 10 procent města

Irácká armáda se pohnula opět vpřed. Poslední část Mosulu – kousek Starého města a čtvrť na břehu řeky Tigris jsou posledními místy, kde ještě vládne Islámský stát. Ten nyní kontroluje už jenom deset procent města. Podle odhadů se zde zdržuje už jenom několik stovek bojovníků.

AKTUALIZOVÁNO

Čunek poražen. Bělobrádek obhájil křeslo předsedy

Předsedou KDU-ČSL bude i další dva roky Pavel Bělobrádek. Vicepremiér a úřadující předseda strany dnes na lidoveckém sjezdu v Praze porazil zlínského hejtmana Jiřího Čunka. Pro Bělobrádka hlasovalo 227 delegátů z 276 přítomných, získal tak 84 procent hlasů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies