VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Prodej půdy na splátky skončil, zemědělci jsou proti

Praha - Bezúročný prodej půdy na splátky se nelíbí Evropské komisy. Pozemkový fond ho pozastavil do doby, než pravidla sladí s unijními předpisy.

30.6.2011 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Vít Šimánek

Pozemkový fond (PF) minulý týden přestal prodávat půdu na třicetileté bezúročné splátky. Proti tomuto způsobu se totiž ohradila Evropská komise, podle níž lze bezúročné splátky považovat za skrytou veřejnou podporu ze strany státu. Informaci potvrdil mluvčí PF Ivo Vysoudil. Zastavení splátkového prodeje se nelíbí zemědělcům. Podle Vysoudila druhý způsob prodeje, při němž kupující zaplatí za pozemky v plné výši před podpisem kupní smlouvy, běží dál.

Podle Vysoudila bude splátkový prodej pozastaven do doby, než budou pravidla sladěna s unijními předpisy. "Na odpovídající úpravě nyní Pozemkový fond ČR intenzivně pracuje," sdělil Vysoudil.

Zemědělci postup PF kritizují. "Tento krok nebyl v žádném směru s účastníky privatizace projednán a nejsou nám známy žádné aktivity ministerstva zemědělství v Bruselu ve směru zjištění konkrétní pozice EU k této záležitosti," uvedl prezident Agrární komory Jan Veleba.
Podobně se vyjádřil předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav. "Zavedení úročení splátek by vedlo ke snížení kupních cen v rámci cenových nabídek. Příjem pro stát by byl stejný a pouze by došlo ke zkomplikování celého procesu v podobě složitějších smluv a splátkových kalendářů," uvedl.

Prodej bez úroků: Kupující nabídnou víc

Bezúročnost splátek podle Boleslava v žádném případě automaticky neznamená veřejnou podporu. Naopak díky bezúročným splátkám jsou prý kupující ochotni za nabízené pozemky nabídnout vyšší cenu, protože s "bezúročností" splátek ve svých očekáváních už kalkulují, a cenu pozemku tak zvyšují.

„Především rezolutně odmítám, že dochází k zastavení privatizace. Prodej půdy probíhá nadále, zastaven byl pouze třicetiletý splátkový režim,“ ohradil se proti tvrzením agrárních organizací ministr zemědělství Ivan Fuksa. Zároveň odmítl, že by celá věc souvisela s devizovým zákonem.

Jelikož je prý MZe na poli EU velmi aktivní v prosazování spravedlivých podmínek pro všechny členské státy, ocitá se ČR pod drobnohledem a žádný postup v rozporu s unijními předpisy jí nebude tolerován. „Jako lídr několika deklarací na celoevropské úrovni jsem toho pravidelně svědkem a nemůžeme zkrátka kázat vodu a pít víno,“ uvedl Fuksa.

Šéf agrárníků podotkl, že většina státní půdy už byla podle doposud platných pravidel prodaná. Omezení prodeje by podle něj vytvářelo nerovnoprávné prostředí. V kroku PF vidí Agrární komora lobbing skupin, které se ke zbývající půdě chtějí dostat buď pro sebe, nebo k následnému prodeji cizincům.

"Celá záležitost s pozastavením zvýhodněného prodeje státní půdy pro tuzemské podnikatele totiž až nápadně časově koresponduje se schválením vládní novely devizového zákona, který končí sedmiletou výjimku ochrany prodeje půdy cizincům k měsíci květnu 2011," uvedl Veleba. Komora podle něj nechá zpracovat právní analýzu a na jejím základě se rozhodne o dalším postupu.

Čtěte také: Půda: Investice hlavně pro trpělivé

Autor: ČTK

30.6.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
6 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Václav Klaus: Nešlo o vládní krizi, ale o zahájení volební kampaně

Bývalý český prezident Václav Klaus vidí podstatu koaličních hádek v tom, že poprvé zažíváme situaci, kdy jsou ve vládě dvě stejně silné strany. Ty se musejí proti sobě vymezit, aby jim volič uvěřil, že každá chce něco jiného. „Nic hrozivého se neděje, všechny instituce normálně fungují. Nešlo o vládní krizi, ale o bouřlivé zahájení volební kampaně," hodnotí události posledních dní.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies