VYBERTE SI REGION

Prodej sudového vína zpřísní, ale z benzínek nezmizí

Praha – Trochu posměšně se tomu i mezi štamgasty říká „víno ze zdi". To proto, že réva teče z kohoutů, které někdy připomínají spíše vodovod než dávkovač ušlechtilého nápoje. Sudové víno v tuzemských poměrech ale není o radosti z jeho konzumace, spíše je synonymem podvodů. Potravinářská inspekce letos zatím odebrala 732 vzorků sudovky 
a rovná třetina z nich byla zfalšovaná. Sudové víno je tak u nás druhou nejčastěji falšovanou potravinou hned po medu.Ministerstvo zemědělství pošle už tento týden do vlády paragrafové znění novely vinařského zákona, která by prodej sudovek měla zpřísnit. Mimo jiné tím, že se zvýší pokuty.

12.10.2015 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Nikol Diviaková

„Novelou navrhujeme zvýšit sankci za tyto nekalé praktiky z pěti na 50 milionů korun," řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dovozci zahraničního vína budou muset každý dovoz hlásit do 12 hodin po překročení hranic ČR a deset dní jej ponechat ve skladu pro případ kontroly. Jakmile víno stočí, budou muset sudy opatřit páskou s vlastním evidenčním číslem. Sudové víno budou moci prodávat jen samotní vinaři, přímí dovozci a nebo prodejci, kterého dovozci vína nahlásí do seznamu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. To ale znamená, že víno se bude moci prodávat i mimo vinotéky, nadále v různých trafikách, benzínkách či květinářstvích, pokud budou tyto nahlášeny do seznamu.

I tato „divná" prodejní místa ale budou muset splňovat novou podmínku, a sice, aby prodávala víno zchlazené na teplotu 18 stupňů Celsia a pomocí výčepního zařízení, které používá jako hnací plyn dusík s příměsí CO2 do 20 procent. Původně chtělo ministerstvo zemědělství prodejní teplotu vína jen 15 stupňů, na základě připomínky ministerstva průmyslu ale tuto podmínku nakonec změkčilo. V každém případě by měl tento technologický požadavek zmiňované benzínky či květinářství aspoň částečně eliminovat. Prodej sudového vína pouze ve vinotékách momentálně nelze prosadit, protože neexistuje zákonná definice vinotéky.
„Obecně vítáme každou snahu o zlepšení situace se sudovým vínem, musíme však vyčkat na paragrafové znění zákona," říká prezident Svazu vinařů ČR Tibor Nyitray.

Desetidenní lhůta

Vinaři jsou zatím velmi opatrní ohledně desetidenní lhůty, v jejímž rámci má proběhnout kontrola dovezeného vína. Když inspekce odebere vzorky, čeká se na výsledek klidně tři až čtyři týdny. Na závadné víno se tak může přijít až v okamžiku, když už bude v oběhu. Například Maďarsko má tuto lhůtu 90denní. U nás se původně uvažovalo o 60 dnech, pak o 20 dnech a nakonec zůstalo jen deset dní. Každopádně pokud chce někdo podvádět, tak žádný dovoz do 12 hodin nenahlásí a nebude ho tím pádem trápit ani deset dnů, kdy by měl víno držet na skladě.

Pro spotřebitele je nicméně potěšující, že nově by prodejci sudového vína měli viditelně umístit u prodávaného sudového vína údaje o původu, šarži, obsahu alkoholu, zbytkovém cukru a stáčírně. Podobná povinnost se navíc bude týkat i rozlévaného vína.

U vína vyrobeného nebo plněného v České republice a prodávaného v láhvi nebo „bag in boxu" bude na hlavní etiketě uvedena informace o zemi původu hroznů, a to písmem o minimální velikosti 2,4 milimetru.

Vinaři se ale ještě stále nevzdávají naděje na to, že by se u nás povinně začalo na hrdla lahví dávat značení původu vína ve tvaru kalichu v barvách české vlajky. Tuto možnost – zatím nepovinně – využívají někteří výrobci už nyní. Kdo logo s vlajkou užije, deklaruje domácí původ hroznů. V případě, že by klamal, čeká ho citelná pokuta.

JAN KLIČKA

Autor: Jan Klička

12.10.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies