VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Prodělečné lety do Zadaru končí

Brno - Pravidelnou letní leteckou linku do chorvatského Zadaru dopravce po zimní přestávce neobnoví. Nebyl o ni zájem.

6.5.2011
SDÍLEJ:

Letiště v brněnských Tuřanech.Foto: DENÍK/Attila Racek

Cesta z Brna do chorvatského Zadaru letadlem za pouhé dvě hodiny? Brňané si tento luxus užívali pouhou jednu sezonu. Ostravská společnost Job Air Central Connect Airlines tuto pravidelnou sezonní linku kvůli nízkému zájmu cestujících zrušila. Na rozdíl od halasného oznámení jejího zavedení tentokráte v tichosti a nenápadně.

„Linka nesplnila naše představy. Nedosáhli jsme cílů, které jsme si před loňskou turistickou sezonou dali,“ Petr Mück z Job Airu. Jaké měla společnost plány a jak uspěly v konfrontaci s realitou ovšem s odvoláním na obchodní tajemství prozradit odmítl. „Mohu jen říct, že ještě začátek sezony byl co se týče zájmu cestujících slušný,“ podotkl Mück.

Vysoká cena

Podle ekonomického analytika společnosti Cyrrus Ondřeje Moravanského byl krach linky s níž letiště počítalo i pro letošní letní sezonu, očekávatelný. „Není to překvapení. Poptávka po lince byla malá. Zadar není tak turisticky atraktivní destinace, aby se tam lidem vyplatilo létat na vlastní pěst. Letenka by musela být mnohem levnější,“ upozornil Moravanský.

Právě cena zpáteční letenky začínající až na 5990 korunách potenciální cestující odrazovala. „Autem jsem v Chorvatsku za poloviční cenu. A za to, co ušetřím, můžu několikrát na večeři do některé z místních rybích restaurací,“ řekl Petr Šerek.

Ekonom Moravanský si ovšem myslí, že s letadlem pro pouhých třiatřicet lidí společnost nižší ceny nasadit nemohla. „Nevyplatilo by se to. Vždyť i autobus je větší,“ řekl.

Podle Karla Hrdiny provozujícího cestovní kancelář Novalja zaměřenou právě na Chorvatsko lidé zřejmě odmítli lety do Zadaru i kvůli pohodlí. „Pokud přijedou vlastním autem, využijí je i pro výlety v okolí,“ připomněl Hrdina.

Představitelé Jihomoravského kraje považují zánik linky za nešťastný. „Mrzí mne to. Budeme se snažit najít jiného provozovatele letů do Chorvatska,“ řekl náměstek hejtmana Stanislav Juránek.

Podle ředitele tuřanského letiště Tomáš Plačka se společnost snažila najít novou linku do Chorvatska už letos. „Nepodařilo se a teď už je pozdě. Ovšem vynasnažíme se vrátit tyto lety pro příští sezonu. Stejně jako charterové lety do Egypta a Tuniska zrušené kvůli tamním politickým nepokojům,“ ujistil Plaček.

Do Španělska se stále létá

Přestože se linky do Zadaru letos Brno nedočká, nabízí i tak Brno letos nejvíce pravidelných leteckých linek do zahraničí v historii. Kromě pěti letů týdně do Prahy se létá jedenáctkrát do Londýna, osmkrát do Moskvy, třikrát do Milána a dvakrát do Říma, Petrohradu a španělského Alicante.

Právě linka na Pyrenejský poloostrov je prozatím poslední, kterou se letišti podařilo domluvit s nízkonákladovou společností Ryanair. „Očekáváme, že prázdninové spojení z Brna do Španělska, využije mnoho lidí k cestě na dovolenou. Jednosměrná letenka stojí necelých osm set korun,“ uvedla mluvčí společnosti Henrike Schmidtová.

Čtěte také: Lety do Moskvy se snaží zachránit

Autor: Petr Jeřábek

6.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útočná puška ČZ 805
7

Právo na obranu se zbraní získá podporu poslanců, tvrdí šéf výboru

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů korun) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies