VYBERTE SI REGION

Prohra u soudu? Štrasburk dává naději

Praha - Pokud jste jako fyzická či právnická osoba přesvědčeni, že ve sporu s českým státem došlo k porušení práva ve váš neprospěch, nesklánějte hlavu. V takovém případě může pomoci Evropský soud pro lidská práva.

1.2.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Vít Šimánek

V praxi se stížnosti mohou týkat široké škály otázek, jako je například týrání a špatné zacházení s vězni, nezákonnost vazby, nedostatky v občanském a trestním soudním řízení, diskriminace při výkonu práv, respektování soukromí domova a listovního tajemství, omezování možnosti vyjádřit názor či podávat nebo získávat informace. Patří sem však také svoboda účastnit se demonstrací, problematika vypovězení a extradice, konfiskace majetku a vyvlastnění.

Pokud jste tedy jako fyzická či právnická osoba přesvědčeni, že v některé z uvedených oblastí došlo ve vašem sporu k porušení práv, máte jako poslední možnost domoci se spravedlnosti ve Štrasburku.

Stížnost, ne žaloba

Pozor ovšem, tento soud není ve vztahu k rozhodnu­tím národních soudů odvo­lací instancí a nemá pravomoc tato rozhodnutí rušit či měnit. Proto se ani do Štrasburku nepodávají žaloby, nýbrž stížnosti.

Soud ani nemůže ve váš prospěch přímo zasáhnout u orgánu, na jehož postup si stěžujete. Signatářské státy se však zavázaly k tomu, že budou vyhlášené rozsudky respektovat a že sjednají nápravu.

Podmínkou pro uplatnění vašich nároků však je, že jste vyčerpali všechny opravné prostředky, které poskytuje právní řád České republiky včetně stížnosti u Ústavní­ ho soudu.

Důležitou podmínkou je také to, že od konečného rozhodnutí na domácí úrovni nesmí uplynout více než šest měsíců. Šestiměsíční lhůta k podání stížnosti se přerušuje odesláním prvního dopisu evropskému soudu, ze kterého je zřejmý předmět stížnosti, i když třeba neúplný.

Možné je pochopitelně také to, že soudu hned zašlete vyplněný formulář stížnosti. Pouhá žádost o poskytnutí informací však uvedenou lhůtu nepřerušuje. Stěžovat si můžete pouze na signatářský stát, který ve vašem případě porušil právo prostřednictvím svých institucí. Soud neprojednává stížnosti na jednotlivce či například obchodní společnosti.

Stížnost může být i v češtině

Stížnost lze napsat v jakémkoli jazyce jednoho ze států, jež ratifikovaly Evropskou úmluvu o lidských právech, tedy i v češtině.

Doporučuje se stížnost vyhotovit ve formě formuláře dostupného na internetových stránkách, kde najdete rovněž obsáhlý návod jak formulář vyplnit. Ten přispěje k tomu, že neopominete údaje důležité pro rozhodování soudu. Je nutno věnovat pozornost zejména shrnutí skutkové podstaty případu, s uvedením těch bodů Úmluvy, které měly být porušeny.

Nesmí chybět seznam opravných prostředků, které byly využity v národním řízení, ani kopie rozhodnutí učiněných v daném případě veřejnými orgány.

Pamatujte na to, že tyto dokumenty se odesílateli již nevracejí, a tak je třeba zaslat pouze kopie. Samozřejmostí je, že stížnost nesmí být podána anonymně a stížnost nesměla být projednávána před soudem již dříve.

V této fázi řízení nemusí být stěžovatel zastoupen právníkem. Pokud si ovšem přejete podat svou žádost prostřednictvím právního zástupce, musíte spolu s formulářem zaslat svou plnou moc opravňující příslušné­ ho právního zástupce vás zastupovat.

Úkon bez poplatků

Je pravidlem, že veškeré informace obsažené v dokumentech předložených stěžovatelem mohou být zpřístupněny veřejnosti. Tyto informace se navíc mohou objevit v systému Hudoc, tedy v databázi soudních rozhodnutí přístupné na internetu. Anonymita stěžovatele je možná jen výjimečně, například v případě ohrožení života. Důležité je, že za stížnost se neplatí.

Samotná řízení jsou vedena písemně, a proto se obvykle nekoná slyšení. O všech rozhodnutích soudu je stěžovatel informován písemně.

Soud nejprve zkoumá, zda je stížnost přípustná. Pokud podmínky nejsou splněny, stížnost je zamítnuta. Pokud se tak stane, rozhodnutí je konečné a nelze jej zvrátit.

Pokud je naopak stížnost prohlášena za přípustnou, soud vyzve strany, tedy stěžovatele a příslušný stát, k dosažení smírného urovnání. Obě strany budou vyzvány k dosažení dohody s cílem případ vyřešit. Pokud nebude dosaženo smírného urovnání, soud posoudí žádost na základě skutkové podstaty věci.

Poté, co soud obdrží první podání, zašle stěžovateli informaci o tom, že byl založen spis, jehož číslo je nutno uvádět v další korespondenci.

Čeká se i rok

Vzhledem k současnému počtu nevyřešených případů může stěžovatel čekat i rok, než štrasburští soudci přistoupí k posuzování případu. Avšak vzhledem k tomu, že na evropský soud se obracejí čeští občané zpravidla až po dlouholetém martyriu s domácími soudy, jednoroční doba jim ani nemusí připadat dlouhá.

Pokud Evropský soud pro lidská práva zjistí, že došlo k porušení práv, může přiznat stěžovateli spravedlivé zadostiučinění, tedy vlastně finanční částku jako odškodnění. Soud též může na dotyčném státu požadovat proplacení nákladů, které měl žadatel s předložením případu.

Vězte však i to, že náklady protistrany – tedy státu, na který si stěžujete – nemusíte platit ani tehdy, když soud neuzná vaší stížnost.

Po vynesení rozsudku přechází odpovědnost za jeho naplnění na Výbor ministrů Rady Evropy, který má za úkol dohlížet na výkon rozhodnutí a na proplacení odškodného.

Závěrem je nutno ještě připomenout, že soud neplní funkci odvolací instance vůči soudům jednotlivých států; případy znovu neprojednává a ani nemůže přímo rušit či měnit předešlá rozhodnutí.

Nelze si stěžovat na porušení žádného jiného právního dokumentu, než je Evropská úmluva o lidských právech. Štrasburský soud si také nelze plést s Evropským soudním dvorem, který zasedá v Lucemburku.

Problematiku jeho činnosti rozebereme v některém z dalších článků.

Více informací:

Evropský soud pro lidská práva sídlí ve Štrasburku a jeho korespondenční adresa je: Cour européenne des droits de l'homme, Conseil de l'Europe, 67075 Strasbourg Cedex, France. Za podání stížnosti se neplatí.

Tuto instituci zřídily členské státy Rady Evropy, které ratifikovaly Úmlu­vu na ochranu lidských práv a základních svobod. Ta má v současnosti 45 signatářských zemí a každá z nich vysílá k soudu po jednom reprezen­ tantovi, který je však na vysílající zemi nezávislý.

Hlavním úkolem soudu je dohlížet na to, aby státy respektovaly práva a záruky uvedené ve zmíněné úmluvě.

Jedná se zejména o dodržování práva na život, práva na spravedlivé projednání případu v občanských a trestních záležitostech, práva na respektování soukromého a rodinného života, svobody projevu, svobody myšlení, svědomí a náboženství, práva na účinnou nápravu, práva na pokojné užívání majetku a práva volit či být volen.

Potřebné informace vám poskytne i úřad veřejného ochránce práv ČR v Brně, případně je najdete na internetové adrese www.ochrance.cz.
Příklad úspěchu

Dvanáctého října loňského roku vydal Evropský soud pro lidská práva rozsudek ve věci Adamí­ček proti České republice. Stě­žovatel namítal porušení práva na přístup k soudu ve smyslu článku šest odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv. Rozsudek navazuje v této věci na početná předchozí rozhod­nutí proti České republice, v nichž se soud zabýval proble­matickým posuzováním pří­pustnosti ústavních stížností ve vztahu k dovolání jakožto mi­mořádnému opravnému pro­středku v občanském soud­ním řízení.

Evropský soud již v celé řadě rozsudků konstatoval, že postup českého Ústavního soudu byl příliš formalistický a zasáhl nepřípustným způsobem do práva stěžovatelů na přístup k soudu. Štrasburský soud přiznal stě­ žovateli částku 790 eur jako náhradu nákladů řízení s tím, že dostatečnou náhradu utrpěné nemajetkové újmy představuje samotné konstatování poruše­ ní Úmluvy.

Čtěte také: Jen čtvrtina Čechů věří, že jsou soudy nezaujaté

VLASTIMIL HRUŠECKÝ
Autor je advokát

1.2.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies