VYBERTE SI REGION

Díky projektu už pracuje skoro šest set lidí

Ostrava - Projekt Dost dobrá šance vrátil stovky dlouhodobě nezaměstnaných do pracovního procesu. Studovny se ale ještě nezavřely. Běží tam kurzy o prevenci předlužení a odborníci lidem také radí, jak se z dluhů dostat.

19.9.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Pavel Sonnek

Třiašedesátilelý muž byl bez práce pět let. Jako starší člověk, Rom, bez kvalifikace, měl jen malou šanci najít si slušné zaměstnání. Teď pracuje jako bagrista a zaměstnavatel ho chválí. „Nejdříve se toho trošku báli, ale teď jsou s ním moc spokojení. Absolvoval různé kurzy, například svářečský či zámečnický, a tak dokáže zaskočit, i když je potřeba něco opravit,“ popsal Zdeněk Balabán, ředitel ostravské pobočky společnosti Cofet.

Ta byla realizátorem pilotního projektu Evropského sociálního fondu a ministerstva práce a sociálních věcí, který měl za úkol pomoci dlouhodobě nezaměstnaným na Ostravsku a Mostecku.

Právě nyní realizátoři projektu Dost dobrá šance „skládají účty“.

Jen na Ostravsku díky projektu získalo zatím zaměstnání 576 lidí, kteří dlouhá léta před tím měli problémy si práci získat a udržet. Další stovky lidí prošly různými motivačními či rekvalifikačními kurzy a jsou připraveny do práce nastoupit. Celkem se v rámci projektu uskutečnilo pro nezaměstnané na Ostravsku 382 motivačních a rekvalifikačních kurzů, 688 lidí získalo certifikát o absolvování počítačových kurzů.

Někteří začali podnikat

„Už přes tři stovky lidí mají i po zkušebních dobách, takže v práci vytrvali, a to je dobrá zpráva,“ uvedl Balabán. Nejvíce lidí se uchytilo ve strojírenství, v obchodech a ostatních službách. „Úspěchem je i to, že třicet lidí začalo podnikat a využilo znalostí, které získali v rekvalifikačních kurzech,“ podotkl Balabán.

Experimentální projekt Dost dobrá šance byl hrazen převážně z Evropského sociálního fondu. Ze stejného balíčku bude financován i další projekt, který nyní odstartoval a potrvá do konce října. Je zaměřen na prevenci předlužení a odborníci v kurzech také lidem poradí, jak se z kolotoče dluhů vymotat či jak si sestavit rodinný rozpočet. Na myšlenku zorganizovat tyto kurzy přivedly společnost Cofet právě zkušenosti z předchozího projektu Dost dobrá šance.

„Hodně lidí po absolvování motivačních a rekvalifikačních kurzů chtělo pracovat, ale načerno. Někteří se různě vymlouvali, ale jiní na rovinu přiznali, že mají dluhy a exekutoři by jim zabavili celou výplatu,“ vysvětlil Balabán. Také tyto kurzy jsou určeny pro nezaměstnané a zájemci jsou vybíráni z evidence pracovního úřadu.

ŠANCE. Lidé, kteří byli dlouhá léta bez práce, denně přicházeli do učeben v Ostravě-Vítkovicích, aby získali nové vědomosti a hlavně našli ztracenou chuť do hledání zaměstnání. Skoro šest set už jich do práce nastoupilo. Foto: Deník/Miroslav Ku­cej

Autor: Iva Havlíčková

19.9.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

děti na základní škole
3 14

Stát bude platit školy asi podle počtu odučených hodin, ne žáků

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seismologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které postihla série silných zemětřesení už loni. Informace o případných obětech zatím nesou k dispozici, první menší škody ale hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies