VYBERTE SI REGION

Proplácet první tři dny nemoci? Firmy jsou rozhodně proti

Praha /INFOGRAFIKA/ – Je to jasné. Zaměstnavatelé si mezi sebou udělali průzkum, zda by jim nevadilo, kdyby se opět začaly proplácet první tři dny nemoci, tedy zrušili tzv. karenční dobu. Zjistili, že by jim to vadilo, a to dokonce hodně, protože proti bylo 73 procent z nich. Firmy by se ale příliš nebránily zavedení takzvaných sick days, tedy placeného zdravotního volna, což by chtěli do zákoníku práce zanést sociální demokraté.

16.3.2016 15
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoAutor: Shutterstock

Se zrušením karenční lhůty přišel před časem senátor Zdeněk Škromach (ČSSD). Vyvolal tím mezi podnikateli značný nesouhlas, což včera předsedovi Senátu Milanu Štěchovi (ČSSD) tlumočil prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. „Průzkum potvrdil, že institut karenční doby, který byl na našem území zaveden prakticky už za dob Rakouska-Uherska, vede k větší odpovědnosti zaměstnance, snižuje fiktivní nemocnost a omezuje zneužívání systému. Znovuzavedením karenční lhůty se snížila nemocnost zaměstnanců dokonce u 67 procent zaměstnavatelů," uvedl včera Dlouhý.

Jenomže tento průzkum vzbuzuje úsměv předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly, podle něhož nemá žádnou vypovídací hodnotu. „Kdybych udělal podobný průzkum mezi zaměstnanci, zda by měla být zrušena karenční doba, přiblížil bych se ke sto procentům. Podle mého byl ten průzkum zbytečný," vysvětlil.

Šíření nemocí

Naopak uvedl, že zavedení karenční doby přineslo podnikatelům značné úspory. Co je však horší, tento systém je nebezpečný, protože umožňuje šíření nemocí. „Není to o tom, že by se snížila nemocnost, ale lidé by začali chodit do práce nemocní," řekl Středula s tím, že mnohé firmy raději samy od sebe zavedly takzvané sick days, tedy několik dnů volna v roce, které si lidé mohou v případě onemocnění vybrat, aniž by to pocítili na výplatní pásce.

Proti zavedení zdravotního volna by ale podnikatelé příliš neprotestovali. Třeba šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček přiznal, že tento benefit se firmám vyplácí, ale byl by raději, kdyby jeho poskytování bylo nadále na dobrovolné bázi. „Pokud by to mělo být povinné, mělo by to být podmíněno nějakou pozitivní motivací, například lepšími podmínkami z odvodu na zdravotní pojištění," doplnil Havlíček.

Sick days

Nevyloučil ovšem, že by kvůli povinnému zavádění sick days mohly firmy sáhnout na jiné benefity, třeba krátit pátý týden dovolené. „Firmy jsou alergické, když jim někdo něco poroučí. Navíc tím ztrácejí konkurenční výhodu pro nábor zaměstnanců," upřesnil Havlíček.
Z průzkumu Hospodářské komory vyplynulo, že pokud by stát zachoval karenční dobu, 40 procent podnikatelů by svým zaměstnancům poskytlo tři dny zdravotního volna, třetina podnikatelů by pak přistoupila na jeden den.

Sick days ale už dnes nejsou žádnou vzácností. Z nedávného průzkumu NN pojišťovny a penzijní společnosti vyplynulo, že zdravotní volno v roce 2015 svým zaměstnancům poskytovalo 33 procent podniků. O rok dříve to bylo 25 procent firem. Nejčastějším loňským benefitem byl mobilní telefon, který poskytovalo 88 procent zaměstnavatelů.

Sick days

Autor: Vilém Janouš

16.3.2016 VSTUP DO DISKUSE 15
SDÍLEJ:

Merkelová německé politiky nepřesvědčila, je podle nich naivní

Berlín – Stanovisko k problematice migrace a terorismu, které ve čtvrtek přednesla kancléřka Angela Merkelová, řadu německých politiků nepřesvědčilo. Nesouhlas dnes dalo najevo především vedení Křesťansko-sociální unie (CSU), sesterské strany Křesťanskodemo­kratické unie (CDU), jejíž šéfkou Merkelová je.

V Česku začne od pondělí fungovat nový útvar proti zločinu

Praha - Od pondělí v Česku začne fungovat Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), do které se sloučí protimafiánský a protikorupční útvar. V nové policejní složce bude pracovat 870 policistů. Její vznik vyvolal roztržku uvnitř vládní koalice mezi ČSSD a hnutím ANO, které hrozilo odchodem z vlády. Vedení policie organizační změnu hájí. Věří tomu, že nový útvar bude z jednoho místa efektivněji bojovat proti zločinu.

U libyjských břehů dnes z 30 lodí zachránili přes 3400 uprchlíků

Řím – U libyjských břehů dnes bylo z více než 30 lodí zachráněno asi 3400 uprchlíků. Oznámila to italská pobřežní stráž. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uvedla, že při pokusu překonat Středozemní moře a dostat se do Evropy již od začátku tohoto roku zemřelo více než 3000 uprchlíků. Tím letošek překonal totéž období loňského roku o zhruba 60 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.