Proti ztrátě zaměstnání je možné se i pojistit

Vyplývá to z šetření STEM, na jehož výsledky upozorňuje Petr Temelkov, hlavní analytik poradenské společnosti DataLife. Současně dodává, že riziku ztráty zaměstnání lze čelit také pomocí různých pojistných produktů.

Mzda od pojišťovny

Možnost ztráty zaměstnání se stává noční můrou, která podle zmíněného průzkumu pronásleduje téměř dvě třetiny ekonomicky aktivních obyvatel.

Proti tomuto riziku je však už možné se pojistit, navíc za přijatelnou cenu v řádu několika desítek korun.

Pojištěný klient, který přijde o práci, je tak chráněn proti neschopnosti splácet své finanční závazky ze svého účtu, ať už jde o spotřebitelský úvěr, hypotéku nebo další pravidelné platby.

„Některé finanční domy mimo to nabízí v rámci svých produktů nezaměstnaným lidem měsíčně až pět tisíc korun. Tuto sumu může nezaměstnaný užívat obvykle po dobu šesti měsíců nezávisle na výši svých měsíčních závazků, například k běžné podpoře v nezaměstnanosti, kterou dostává od státu. Cena takového produktu je zhruba 200 korun za měsíc,“ říká Petr Temelkov.

Podmínky výplaty

Lidé, kteří chtějí uplatnit ztrátu zaměstnání jako pojistnou událost, však musí splnit podmínky stanovené jednotlivými pojišťovnami. „Například pro čerpání pojistky musí být nezaměstnaný nepřetržitě registrován na úřadu práce minimálně dva měsíce, pracovní poměr měl sjednaný na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než jeden rok. Mezi další podmínky pak patří prokazatelné ukončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele. Nárok na uznání pojistky mají lidé tři až šest měsíců od podpisu pojistné smlouvy,“ upozorňuje Temelkov.

Podmínka vyplácení pojistky proti nezaměstnanosti až po dvou měsících od doby registrace na pracovním úřadu vyplývá z toho, že po tuto dobu „žije“ nezaměstnaný z odstupného vyplaceného zaměstnavatelem.

Jak proti riziku nezaměstnanosti?

Z průzkumu společnosti STEM vyplývá, že poměrně vysoké procento, 85 procent, ekonomicky aktivních respondentů je ochotno pracovat mimo svou kvalifikaci, a dokonce 79 procent z této skupiny by pracovalo i za nižší mzdu.

„Jako další strategie pro případ ztráty zaměstnání poslouží vytváření finanční rezervy, ze které budou lidé v případě ztráty zaměstnání schopni splácet své výdaje minimálně po dobu šesti měsíců. Vždy samozřejmě záleží na možnostech daného člověka a na položkách, které musí hradit,“ upřesňuje hlavní analytik společnosti DataLife.

Proč se necestuje za prací?

Výsledky průzkumu dokládají, že pouze 39 procent Čechů je ochotno se v případě hrozby ztráty zaměstnání přestěhovat za prací do jiného kraje. „Roli v tom hraje trh s byty, který je nepružný. Důvodem může být i neochota opouštět rodinu, přátele a začínat v novém místě od nuly. Tam sice mohou být větší pracovní příležitosti, ale zároveň vyšší náklady na bydlení a téměř žádné sociální zázemí,“ vypočítává Temelkov důvody, proč se lidé nestěhují za prací.

Výrazně odhodlanější ke stěhování za prací jsou mladí lidé pod 30 let, s přibývajícím věkem ochota přestěhovat se za odpovídajícím zaměstnáním klesá 57 procent ekonomicky aktivních ve věku 18 až 29 let, ale už jen 28 procent ve věkové skupině 45 až 59 let.