VYBERTE SI REGION

Provozovatelé slunečních elektráren přijdou o peníze

Kutnohorsko /ROZHOVOR/ – Podnikatelé považují zdanění tržeb za energii ze slunečních elektráren na protiústavní.

14.12.2010 1
SDÍLEJ:

Solární panely. Ilustrační fotoFoto: Archiv

Soumrak nastal pro provozovatele slunečních elektráren, kteří svá zařízení postavili v letech 2009 a 2010.

Těch není málo ani na Kutnohorsku. Poslanecká sněmovna a Senát totiž schválily novelu zákona, podle níž budou tyto elektrárny nově zdaněny šestadvacetiprocentní sazbou.

Vláda chce podle svých vyjádření tímto způsobem zamezit zvyšování cen elektrické energie.

K těm, jichž se novela k jejich radosti netýká, patří provozovatel solární elektrárny v Senetíně Vladimír Maroušek. Ten považuje celý nápad za „bezva ze strany státu, ale už méně ideální ze strany provozovatelů“.

„Na elektrárny uvedené do provozu dříve, jako mám já, se to nevztahuje, takže mého finančního toku se to nijak nedotkne,“ sdělil podnikatel.
Své rozhodnutí odstoupit od záměru výstavby sluneční elektrárny si naopak pochvaluje město Kutná Hora ústy vedoucího odboru investic městského úřadu Jiřího Janála.

To podle původních plánů uvažovalo o instalaci kolektorů na střechu budovy základní školy Jana Palacha.

„Nedostali jsme ani jednu nabídku, která by odpovídala našim nárokům,“ popsala výběrové řízení na dodavatele zařízení Jiří Janál s tím, že město by do záměru stejně „nešlo“ ani v tom případě, že by ke zdanění solárních elektráren nedošlo.

Město bylo v časové tísni

„Od příštího roku se drtivě snižují tarify pro výkup energie. Chtěli jsme do toho jít pro letošní rok, kdy je výkupní cena okolo jedenácti korun za kilowatthodinu. Od příštího roku bude okolo sedmi,“ vysvětlil Jiří Janál. Za letošních podmínek se tak rýsovala návratnost záměru za osm let. Od příštího roku by se zvýšila asi na třináct let. Město tak bylo v časové tísni.

„Byli jsme možná opatrnější, než bylo běžné, nechtěli jsme připustit nějaké riziko,“ řekl Jiří Janál. Od záměru výstavby elektrárny se tak definitivně ustoupilo. „Vzhledem k tomu, jak se ta situace vyvíjí, jsme udělali dobře,“ je přesvědčen Jiří Janál. Jak dodal, při rozhodování o realizaci záměru hrál (i když ne příliš významnou) roli také fakt, že instalace elektrárny by ovlivnila chod zmíněné základní školy.

Podnikatel přijde o desítky milionů

K lidem, které však zmíněná novela přijde velmi draho, patří provozovatel elektráren Pavel Šich. „V důsledku novely zákona přijdeme asi o třiašedesát milionů korun, které odvedeme státu,“ řekl. Rozhovor s provozovatelem slunečních elektráren si můžete přečíst na straně 5. ⋌ (od)

Rozhovor s provozovatelem fotovoltaické elektrárny v Žíšově nedaleko Uhlířských Janovic Pavlem Šichem.

Jaký je váš názor na srážkovou daň na příjmy z prodeje solární energie? Zákon byl nedávno senátem vrácen poslancům k dopracování.
Ten zákon je protiústavní, diskriminující a výrazně poškozuje ekonomiku a jméno České republiky v Evropě. Tento zákon je nepřímo retroaktivní a měl by se zavádět v době, kdy je stav ekonomiky EU na hraně. V této době jeden z členských států zavádí daň na investici a je jedno, jestli je to na investici do automobilového průmyslu, do letadel nebo do fotovoltaiky. Tomu se říká plíživé vyvlastnění a připodobnit lze tento tah vlády k padesátým letům. Tak se chovali komunisté, když vyvlastňovali. Sahají na soukromý majetek, kdyby se to alespoň opíralo o pravdivé argumenty, tak nikdo, kdo podniká v obnovitelných zdrojích, neřekne ani zbla.

V čem tedy spočívá lživá argumentace státu vůči solárním energetikům?
Poplatek za obnovitelné zdroje (účtují si distribuční energetické společnosti – pozn. red.), který údajně zdražuje elektřinu, má dvojí úskalí. První je, že jej stanovuje Energetický regulační úřad na základě počtu vydaných licencí. Každý den čteme v novinách, že už se nainstalovalo dalších 400 MW elektráren a podobně, a to je právě jedna z prvních velkých lží. To, že má elektrárna licenci na výrobu elektrické energie, ještě neznamená, že je v provozu a splňuje podmínky pro garantovanou cenu. Další z podmínek je, že je připojena k distribuční soustavě. Ne každá elektrárna je připojena k distribuční soustavě, jsou tady ostrovní systémy, jsou tady spousty dalších projektů, které připojené nejsou. A budou buď v příštím roce, nebo nikdy.

Takže poplatek není stanoven na základě reálného počtu připojených a proud do sítě dodávajících elektráren?
Ano. Zpočátku nám na tuto otázku šéf Energetického regulační úřadu Josef Fiřt neodpověděl, protože tvrdil, že nemá potřebná data, kolik elektráren je připojených. Teď změnili literu a říkají, že mají ve statistice vydané licence a ne připojené provozovny.

Dané údaje se pravděpodobně výrazně liší.
Rozdíl je asi třicet osm procent. Stanovují cenu, kterou bude platit každý poplatník na základě vydaných licencí, ne skutečného stavu. Strašné peníze tak zůstávají distribučním soustavám. Navíc nikdo nechce slyšet, že součástí ceny, která se přilepuje k silové energii, ten obnovitelný zdroj, není nejen fotovoltaika, ale jsou to elektrárny větrné vodní, na biomasu, bioplyny. Ale pozor, obrovský podíl na tom celkovém koláči má spalování uhlí. Jako obnovitelný zdroj se tváří i výrobci elektřiny spalováním uhlí a to tím, že přisypávají na uhlí třeba v Chvaleticích dřevoštěpu a prohlašují to za kogenerační spalování a tudíž obnovitelný zdroj. To je podvod století. Nikdo o tom nemluví, ale to je také součástí toho poplatku, který zdražuje elektřinu.

Odmítáte tedy tvrzení, že by za zdražování elektrické energie v Česku mohly fotovoltaické elektrárny?
Stoprocentně. Podívejte se na tabulku regulačního úřadu, kolik se zdražilo meziročně od roku 1990. Některé roky se zdražilo i o deset procent a nikdo to nesváděl na nic. Každý rok se zdražovalo zhruba o tolik, kolik letos, a to žádná fotovoltaika nebyla. Když se mluvilo o tom, že se zdraží elektřina z úst lidí z vlády a z ČEZu, tak E.on snižoval cenu až o dvacet procent. Lidé z průmyslu mi říkají, že už dávno mají elektřinu nakoupenou silovou elektřinu na burze i o třicet procent laciněji. A i přesto, že si na rok 2010 už elektřinu velké podniky nakoupily, jsou stále argumentem pro zavedení nesmyslné srážkové daně.
Investoři jen přijali státní pobídku

Jak se srážková daň dotkne konkrétně vašeho solárního podnikání?
Naše společnost vlastní dvě elektrárny, které jsou v provozu, a při zavedení srážkové daně odvedeme státu navíc třiašedesát milionů korun. U první elektrárny, kterou jsme stavěli, jsme měli návratnost dvanáct až patnáct let. Není to úplně lehké určit, protože záleží na přírodě. Po zavedení srážkové daně se dostáváme za hranici patnácti let. V tomto bodě stát porušil to, že v zákoně garantoval návratnost investice patnáct let. My jsme do toho šli jenom z toho důvodu, že investice byla garantovaná státem, byla garantovaná zákonem. Investice, která se nám vrátí zhruba v důchodovém věku, nebo budeme mít před důchodovým věkem. Většina ve společnosti má kolem padesáti let, kromě mě teda, a to znamená v padesáti osmi a šedesáti dvou letech se teprve dostaneme k tomu, že se nám vrátí investice. To není prostá návratnost investice, to je důchodové připojištění.

Takže stát by nyní srážkovou daní porušil garance, které vám dával.
Investice do fotovoltaiky jsme si nevymysleli. Přijali jsme státní pobídku. Stát se zavázal Evropské unii, že do roku 2010 a do roku 2020 splní určitý objem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, a když to nesplní, zaplatí sankce. My jako investoři jsme závazek EU nepodepsali, my jsme si nevymysleli fotovoltaiku. Všichni nás tehdy dva, tři roky přesvědčovali o tom, jak je investice do fotovoltaiky úžasná a jak je garantovaná státem. Když přesvědčili dostatečné množství lidí, když se naverbovali investoři a lidi do toho investovali svoje majetky, a konečně se podařilo to, že stát splnil dané kvóty, tak místo aby stát jásal, že jsme to splnili, se nám pomstí. Investorům, kteří státu zachránili zadek, protože se v době ekonomické krize dostalo do oběhu sto třicet miliard korun. Těm lidem to teď stát ukradne. Je to zlodějina největšího možného zrna, která byla provedena od padesátých let. A samozřejmě, aby měli podporu lidí, tak už rok masírují veřejnost lžemi o zdražení elektřiny o třicet procent. Zdražila se? Ne, protože to byla lež.

Budete se soudně bránit?
Jako Sdružení podnikatelů v obnovitelných zdrojích chystáme přes některé senátory stížnost k Ústavnímu soudu. Ohromná část investorů do fotovoltaiky v České republice přišla ze zahraničí. Ti byli poškozeni takovou měrou, že se rozjíždí neskutečné mezinárodní arbitráže, které poškozují jméno České republiky. Kde stát vezme na všechny ty budoucí arbitráže? Bojuje se tady o deset miliard korun na platy a pustí se zákon, který může připravit stát o padesát až šedesát miliard korun. Důsledky však mohou být mnohem horší. Zástupci bank říkají, ať Češi zapomenou na to, že budou dostávat jednoduše úvěry. Jsou to spojité nádoby, když přijdete s normální žádostí o úvěr na byt, tak vám v bance řeknou, že máte mnohem větší koeficient risku, protože nežijete ve státě, který uznává ústavu a zákonem daná pravidla.

Ondřej Dvořák, Martin Vaněk

14.12.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies