VYBERTE SI REGION

Průmysl vyučené potřebuje, řemeslo už ale neláká

ČR - Počet učňů rok od roku klesá. Učňovské školství by mohla obnovit státní maturita, u které podle odhadů ministerstva neuspěje až pětina studentů.

11.1.2011 1
SDÍLEJ:

Ilustračni fotoFoto: DENÍK/Aleš Vaníček

Maturita se stala pro většinu rodin nutným minimem. Do učení tak míří rok od roku méně dětí. Pokud průmysl znovu „nastartuje“, najde dost kvalifikovaných dělníků nebo opět dojde na masový nábor cizinců?

Dětí, které po základní škole nastoupí na učiliště, v České republice rok po roce ubývá. A důvodem není jen klesající populační křivka, ale především nezájem mladých lidí (a jejich rodičů) o učební obory. Minimálním standardem se stala maturita.

Maturita straší

„Nehledě na to, že Česká republika je jednou z nejprůmyslo­vějších zemí světa, která svým podílem zpracovatelského průmyslu stojí na špici zemí Evropské unie, počet učňů v posledních letech dramaticky klesá. Jestliže v roce 1995 přešlo na náš pracovní trh řádově osmdesát tisíc učňů, v loňském roce to bylo řádově osmatřicet tisíc. Pokles jejich počtu má pokračovat i nadále a odhady pro rok 2015 hovoří o méně než dvaceti tisících,“ dokladuje tiskový mluvčí Svazu průmyslu a dopravy (SPD) Milan Mostýn.

Státní maturita má tento trend zvrátit. Podle odhadů ministerstva školství neuspěje u ostré maturity až pětina studentů, sám ministr ovšem předpovídá, že na některých školách to bude až polovina. Před blížícími se přijímačkami na střední školy proto radí rodičům, aby se nebáli poslat dítě na učiliště. Podle něj se tím zvýší šance, že dítě v budoucnu najde práci.

Učiliště, ale které?

Otázkou je, jak vybrat to správné učiliště. Především odboroví předáci na stav středních škol zakončených výučním listem žehrají.

„Nedostatek kvalifikovaných profesí není problém jen našeho odvětví, ale týká se celého hospodářství. Cesta, jak z toho ven, je obnovit učňovské školství. Do roku 1990 jsme měli učňovské školství na vysoké úrovni, které nám záviděly vyspělé země,“ stěžuje si předseda stavebních odborů Stanislav Antoniv.

Jak fungovala původní učiliště? Především patřila vždy pod konkrétní podniky. V těch měli žáci zaručenou praxi, ale i práci po absolvování školy. Podniky naopak měly větší vliv na to, co se žáci naučí, mohly si je „vytvarovat“ podle momentální potřeby provozu.

Odvrácenou stranou bylo za prvé nejen právo, ale i povinnost vyučeného nastoupit do „svého“ podniku, a za druhé příliš úzce zaměřená výuka, která měla za cíl vyprodukovat pracovníka pro konkrétní činnost v konkrétní firmě, ale s minimálním všeobecným základem.

Předvídavější firmy se však ke spolupráci s učilišti, byť v jiné formě, vrátily. „Naše společnost dlouhodobě spolupracuje s technickými odbornými školami všech stupňů s cílem připravovat studenty pro nástup do praxe. Řadě z nich umožňujeme pracovat v našich týmech už v průběhu jejich studia,“ říká personalistka Metrostavu Martina Zrcková.

Zvláštní výhody

Společnost uzavřela s řadou středních škol smlouvy, na jejichž základě Metrostav umožní na svých pracovištích praktickou část přípravy a poskytne škole finanční a materiální pomoc.

Navíc zajistí žákům učebních oborů, kteří se zavážou po dokončení školy nastoupit do firmy, nadstandardní podmínky v podobě měsíčního stipendia, příspěvku na dopravu či příspěvku na stravování a ubytování.

Čtěte také: Krajská stipendia nastartovala větší zájem o řemesla

Autor: Martina Šrámková

11.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies