VYBRAT REGION
Zavřít mapu

První čipovou platební kartou byl prsten, vymyslel ho Francouz

Paříž, Praha - Jeho vynález dnes používá v civilizovaném světě snad každý a několikrát denně, jméno Roland Moreno přitom zná jen málokdo. V platebních kartách, SIM kartách pro mobilní telefony či identifikačních průkazech je zabudován mikročip, který sice tento Francouz nevymyslel, právě on ho ale jako první použil v platebních kartách.

24.3.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

I když jeho první platební samojistící pomůcka s mikročipem, na niž si podal patent 25. března 1974, ještě nebyla karta, ale prsten.

„Napadlo mě to ve spánku, abych pravdu řekl, jsem dost líný, totální gaučový povaleč," svěřil se tisku Moreno, který zemřel v Paříži v dubnu 2012 ve věku 66 let. Podle jeho přátel se mohl stát miliardářem, francouzským Billem Gatesem, kdyby byl „organizovaný". Moreno byl ale svérázný chlapík, preferoval hudbu před penězi, miloval Bacha a Mozarta, a také byl velkým fanouškem Woodyho Allena.

S myšlenkou karty se zabudovaným integrovaným obvodem přišli v roce 1969 Němci Jürgen Dethloff a Helmut Gröttrup. Ale až o generaci mladší excentrik Moreno myšlenku dovedl do praxe. I když jeho „chytrý" prsten, s nímž se dalo nakupovat a který se „nabíjel" v pobočkách bank, nevzbudil ještě příliš velký zájem. Moreno tedy svůj vynález upravil a v roce 1976 předvedl první čipovou platební kartu.

V roce 1992

Byla ale dražší než tehdy používané magnetické karty, takže trvalo ještě asi dvacet let, než jí přišly na chuť banky. Ale už v roce 1983 využil poprvé čipové karty France Télécom k platbě za telefonování, jako první bankovní karta se Morenův vynález začal používat v roce 1992 ve francouzském systému Carte Bleue.

Širšímu použití platebních čipových karet zprvu bránily obavy z jejich bezpečnosti, ale též z možného sledování majitelů. Sám Moreno přiznal, že mají potenciál stát se „dobrým pomocníkem Velkého bratra". Nakonec ale u uživatelů zvítězilo pohodlí před částečnou ztrátou soukromí. Morenův patent vypršel v roce 1994, což pomohlo šíření čipových karet po celém světě.

Vynalézal i v muzice

První bankovní čipovou kartu standardu EMV (Europay, MasterCard, Visa) zavedly v roce 1997 britské banky. Druhou evropskou zemí se v tomto ohledu stalo Slovensko, kde v roce 1999 začala Slovenská sporiteľňa vydávat čipové karty Maestro. V roce 1998 asociace MasterCard a VISA vydaly závazný časový plán přechodu od magnetických na čipové karty.

Roland Moreno se narodil jako Roland Bahbút 11. června 1945 v Káhiře egyptským židovským rodičům, kteří se brzy poté přestěhovali do Francie. V Paříži získal středoškolské vzdělání, ale sám sebe označoval za samouka. Po maturitě vystřídal řadu krátkodobých zaměstnání, mimo jiné byl reportérem detektivního magazínu, poslíčkem týdeníku L´Express či editorem magazínu Chemické aktuality.

V roce 1972 založil Moreno firmu Innovatron, která měla „prodávat myšlenky a intelektuální vlastnictví". Na trh úspěšně uvedla mimo jiné software, který kombinoval slova ze slovníku, aby tak pro firmy vytvářel názvy a značky jejich nových výrobků.

Moreno vynalézal i na jiném poli, zejména v muzice. Sestrojil například kuriózní hudební nástroje. Napsal také několik knih – výběr jeho myšlenek Théorie du Bordel Ambiant či kuchařku L'Aide-Mémoire du Nouveau Cordon-bleu, kterou vydal po pseudonymem Laure Dynateur (což foneticky zní jako francouzský výraz pro počítač). V roce 2009 byl Moreno oceněn francouzským Řádem Čestné legie.

Autor: ČTK

24.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
5 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies