VYBERTE SI REGION

První kancelář měli ve sklepě. Dnes radí největším firmám

Praha - Mezinárodní poradenská a auditorská firma Mazars loni oslavila 75 let fungování ve světě a 20 let od založení pobočky v České republice.

18.3.2016
SDÍLEJ:

AUDIT SE MĚNÍ. Milan Prokopius pracuje v Mazars od roku 1995, posledních šest let je řídícím partnerem. Foto: Mazars

Z dnešního pohledu to zní až bizarně, ale doba byla taková. Psal se rok 1995 a ve sklepě jednoho z činžáků v Praze – Smíchově začala vznikat pobočka prestižní a ve světě již dobře známé poradenské firmy Mazars. Na počátku bylo „dvanáct statečných", kteří začali nabízet tehdy ještě ne tak rozšířené služby auditu.

„Čechů z nich bylo jenom pět, z toho jeden člověk v auditu, což jsem byl já, zelenáč, který právě vyšel ze školy," vzpomíná na začátky Milan Prokopius, současný vedoucí partner společnosti. „Celá firma měla k dispozici jen jeden notebook, o který jsme se dělili, a dvě telefonní linky, z čehož jedna byla pro ředitele a druhá pro ostatní zaměstnance. Z dnešního pohledu to může působit až komicky, ale taková byla tehdejší doba, která se dynamicky vyvíjela," popisuje Prokopius.

Ostatně i začátek mateřské firmy byl podobně skromný. V roce 1940, v době válečné vřavy, ji v západofrancouzském městě Rouen založil tehdy dvacetiletý student Robert Mazars.

Po uzavření vysokých škol se Mazars potřeboval nějak živit a malá účetní firma byla docela schůdnou možností. Přes válečné nesnáze se firmě podařilo udržet provoz i získat nové zákazníky (Robert Mazars se mimochodem zapojil i do odboje) a po skončení konfliktu Mazars mohl nejenom dokončit vysokou školu, ale jeho společnost získávala čím dál větší renomé. Robert Mazars začal přednášet, stal se významným členem Francouzského institutu účetních a podílel se na přípravě legislativy.

„Svoji firmu jsem vybudoval z ničeho, byl jsem neustále posedlý jejím budováním. Mou prioritou bylo pracovat s mladými lidmi s vynikajícím vzděláním, kteří měli dost kuráže pracovat pro mne," vzpomínal po letech Robert Mazars.

V roce 1973 se firma přesunula ze západu Francie do Paříže a postupně otevřela svoje pobočky ve Španělsku či Německu. V roce 1983 Robert Mazars odešel do penze a jako nástupce si vybral tehdy teprve třiatřicetiletého Patricka de Cambourga. Ten pokračoval v expanzi a otevřel nové pobočky v západní i východní Evropě, Asii, Latinské Americe či Spojených státech. V současnosti je Mazars zastoupen v 73 zemích světa a zaměstnává zhruba 15 tisíc odborníků.

Na skok do kavárny

Skromné začátky v České republice byly svým způsobem dobrodružné. „Francouzi znali jen francouzské předpisy a samozřejmě neuměli ani slovo česky, my jsme znali zase jen české. Trávili jsme tak hodně času po kavárnách, kde jsme si navzájem předčítali zákony a přemýšleli nad tím, jak bychom ten audit mohli co nejlépe provést. Samozřejmě dnes je už doba úplně jiná," vzpomíná Milan Prokopius.

Firma na počátku nejprve nabízela klientům služby v oblasti auditu, účetnictví a mzdového účetnictví. V roce 2002 přibylo ke službám daňové poradenství a s tím souvisel postupně i příchod specialistů na transakční poradenství. V roce 2008 byl založen Znalecký ústav a v posledních letech se služby rozšířily o financial advisory a oddělení převodních cen. Současné vedení se hodlá v budoucnu orientovat více na consulting. A z původních dvanácti „statečných" má dnes česká pobočka Mazars 179 odborníků. „Třebaže drtivá většina zaměstnanců jsou dnes Češi, zůstáváme pořád mezinárodní firmou. Máme ve svých řadách kromě Francouzů a Slováků také Maďarky, Itala, Rakušana či Peruánce," popisuje Milan Prokopius.

V dnešním světě poradenství a auditu se mění i jiné věci. Po vzoru začátků Roberta Mazarse se samozřejmě i dnes klade důraz na vzdělání. Ovšem jiný je celkový přístup k práci. „Když se podívám na současné zaměstnance, mladá generace je úplně jiná. Dříve měli zaměstnanci k počítačům a moderním technologiím spíše odpor a všechno chtěli na papíře, dnes je tomu přesně naopak. Nová generace nechce na papíře vůbec nic, vše si chce najít na internetu, v mobilních aplikacích nebo elektronickém prostředí," popisuje Milan Prokopius.

„Také styl slovního a písemného vyjadřování je úplně odlišný – zatímco dnes musí být vše krátké a výstižné, dříve byl styl vyjadřování obsáhlý a v dlouhých větách. Rozdíl je také v přístupu zaměstnanců. Zatímco dříve pracovat v auditu znamenalo velkou prestiž, možná pro někoho splnění dětského snu, a zaměstnanci byli ochotni pracovat mnohem více, než je standardní pracovní doba, dnes už nejsou ochotni tolik pracovat přesčas a work life balance je pro ně stejně důležitý," podotýká šéf české pobočky Mazars.

Malí i velcí zároveň

Mimochodem tuzemská pobočka Mazars se mezi ostatními expoziturami rozhodně neztratila a dostala se mezi premianty, kterým se daří i v hospodářských výsledcích. Na rozdíl od obřích auditorských firem se totiž Mazars snaží být i co nejvíce klientsky přívětivá. „Naší strategií v tomto směru je říci: Jsme dostatečně velcí na to, abychom rozuměli vašemu byznysu, abychom s ním měli zkušenosti a svoji práci udělali pořádně. Na druhou stranu jsme dostatečně malí, abychom byli dostatečně flexibilní a abychom za peníze, které nám dáváte, vám přinesli předem definovanou přidanou hodnotu," vysvětluje Milan Prokopius.

V oblastí účetnictví, daní a auditu se toho hodně mění. Na stole je třeba takzvaná evropská reforma auditu, která posiluje nezávislost auditorů a zavádí i tzv. povinnou rotaci auditorů Tedy aby firmy, kterých se to týká, vypisovaly výběrová řízení na auditory minimálně jednou za deset let.

Navíc by mělo dojít k takzvanému sdílenému auditu, tedy aby jednu společnost mohly kontrolovat i dvě auditorské firmy. Takový systém „více očí" bude podle Prokopiuse ku prospěchu věci. „Pokud budu mít dvě firmy a čtyři oči, dá se předpokládat vyšší kontrola, a tím i vyšší kvalita auditu. Dovedu si představit, že kdybych byl majitel velké firmy, vezmu si dva auditory, ať se mezi sebou hlídají, pohádají a bojí se toho, že ten druhý mu vidí do karet. Tím vzroste konkurenční tlak a náklady pro firmu budou podle odhadů pouze pět procent navíc," míní šéf tuzemské pobočky Mazars. Život auditorů ale nejsou jen paragrafy a čísla, což by na sobě mohl doložit i Milan Prokopius. Práce v Mazars mu přinesla i jeden důležitý životní „bonus". „Kromě spousty krásných let v příjemném kolektivu nových kontaktů a úspěšné kariéry mi v neposlední řadě také přinesla manželku, se kterou jsme se seznámili v Mazars a žijeme ve šťastném manželství už 12 let. Je to zkrátka důkazem, že Mazars vybírá opravdu ty nejlepší lidi," uzavírá Prokopius.

Mazars v základních datech
- Obrat skupiny: 1 081 milionů euro
- Počet zaměstnanců: 15 tisíc
- Od roku 2010 vede tuzemskou pobočku Milan Prokopius. Sám se specializuje se na poradenská řešení pro finanční instituce (především pojišťovnictví, leasing) v Česku. Milan Prokopius působí externě jako tajemník představenstva Francouzsko- české obchodní komory. Je ženatý, má dvě děti a jeho velkým koníčkem je tenis.

Autor: Redakce

18.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies