Šéf Euroskupiny rovněž uvedl, že eurozóna pomůže Irsku k hladkému opuštění záchranného programu na konci letošního roku. „Irsko si ve svém programu vedlo velmi dobře a opustí ho," řekl. „Bude tu však podpora, která bude mít za úkol zajistit, že to nebude pouze dočasné opuštění," dodal. Podrobnosti o podobě této podpory však neposkytl.

Řecký ministr financí Jannis Sturnaras již minulý měsíc připustil, že Řecko by mohlo potřebovat dodatečnou pomoc v objemu deseti miliard eur (přes čtvrt bilionu Kč). Řecko již dostalo od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) dva balíky pomoci v celkové sumě 240 miliard eur.

Dijsselbloem dnes upozornil, že eurozóna by kromě nového balíku pomoci mohla zvážit také další opatření, jež by pomohla snížit dluhovou zátěž Řecka. „Euroskupina se již loni dohodla, že v případě potřeby zváží další opatření, jako například snížení úrokových sazeb u řeckých úvěrů, pokud Řecko splní přesně stanovené podmínky," řekl Dijsselbloem.

MMF v červnu odhadl, že Řecku bude v letech 2014 a 2015 chybět téměř 11 miliard eur. Minulý týden nicméně uvedl, že s Řeckem o dalším záchranném programu nejedná. Upozornil však, že Evropa již slíbila Řecku podporu do doby, než se bude země schopna vrátit na dluhopisové trhy. Tento příslib je nicméně podmíněn tím, že Řecko bude plnit stanovené cíle a dosáhne v letošním roce přebytku v primárním rozpočtu, který nezahrnuje náklady na správu dluhu.

Na pokraji státního bankrotu

Atény se z kapitálových trhů musely stáhnout na začátku roku 2010. V květnu téhož roku se pak země ocitla na pokraji státního bankrotu a musela požádat o pomoc. Výměnou za ni zavádí vláda výdajové škrty, snižuje důchody a mzdy a zvyšuje daně, což sráží ekonomiku, která je již šestým rokem v recesi.

Německý list Handelsblatt tento týden s odvoláním na zdroje z Evropské komise uvedl, že dodatečnou pomoc od eurozóny by mohlo kromě Řecka potřebovat také Irsko a Portugalsko.

Irsko se v roce 2010 dohodlo s EU a MMF na záchranném úvěru 85 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu Kč). V březnu irská vláda prodala první desetileté dluhopisy od získání pomoci, což byl podle MMF důležitý krok k úplnému návratu země na dluhopisové trhy.

Irsko bude podle listu Handelsblatt potřebovat „bezpečnostní síť" poté, co se v lednu začne znovu plně financovat pomocí dluhopisů. Podle listu se proto uvažuje o poskytnutí takzvaného záložního úvěru, ze kterého by země čerpala pouze v nouzové situaci. Ministři financí eurozóny by o tom údajně mohli rozhodnout v listopadu.