Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Řecko opustí eurozónu, je přesvědčen přední německý ekonom

Berlín – Řecko odejde z eurozóny, je si jistý nejznámější ekonom v Německu Hans-Werner Sinn. Krátce před úterní návštěvou kancléřky Angely Merkelové v Aténách zpochybnil prezident mnichovského institutu Ifo snahy evropských politiků v čele s Merkelovou udržet silně zadluženou jihoevropskou zemi v měnové unii. Klidně se o to s kancléřkou vsadím, říká Sinn, kterému dnes v Německu vychází kniha o nástrahách evropského mezibankovního systému Target.

8.10.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

„Ekonomické problémy, které vzniknou z toho, že Řecko v měnové unii zůstane, jsou jednoduše neřešitelné," je přesvědčen dvaašedesátiletý profesor ekonomie, který se dlouhodobě netají skepsí ohledně setrvání Atén v eurozóně.

„Politici se stále domnívají, že existuje primát politiky nad ekonomickými zákony. To je iluze. Trvale vítězí vždy ekonomické zákony. Dnešní šlamastyka je výsledkem politiky, která věřila, že je možné porušovat ekonomické zákony," tvrdí Sinn.

Nejlepší pro Řecko i pro zbytek eurozóny by tak podle něj byl odchod Atén z měnové unie, mimo níž by mohlo devalvovat svou měnu a stát se znovu konkurenceschopným. To si ale podle něj musí Řekové rozhodnout sami. „Řecko vystoupí a kancléřka Merkelová nebude mít pravdu – vsadím se s ní," prorokoval Sinn v listu Welt am Sonntag před úterní cestou Merkelové do Atén.

Tam na ni čekají nejen obtížná jednání s tamními představiteli, ale i bouřlivé protesty nespokojených Řeků. Úřady se proti nim chystají podle dnešního německého tisku nasadit na 7000 policistů. Tolik jich prý bylo v ulicích řecké metropole naposledy v roce 1999 při návštěvě tehdejšího amerického prezidenta Billa Clintona.

Kampaň na novou knihu

Sinn svou prognózu o budoucnosti řecké ekonomiky v eurozóně vyslovil v rámci kampaně na svou novou knihu Die Target Falle (Past jménem Target), v níž varuje před dopady stejnojmenného mezibankovního systému. Pomocí něj si mohou evropské centrální banky prakticky neomezeně půjčovat peníze a poskytovat je svým bankám za nižší úrok než na trhu. To podle Sinna využívají především instituce ze zemí nejvíce postižených současnou krizí.

U Bundesbanky se tak podle mnichovského ekonoma nahromadily pohledávky za zhruba 750 miliard eur (18,7 bilionu Kč). Pokud by se eurozóna rozpadla, nemá podle něj německá centrální banka jistotu, že Němci tyto peníze někdy uvidí zpátky.

Šéf vlivného ekonomického institutu proto volá po reformě systému Target, na jejímž základě by se tato salda musela každoročně vyrovnávat, jako to funguje v USA. Bez této reformy vidí budoucnost černě. „Buď se euro zničí nebo bude znehodnocena velká část našeho majetku," varuje Sinn. Politici i bankovní sektor ale jeho výtky vůči systému odmítají.

Autor: ČTK

8.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Plánovaná podoba dálnice D3 v okolí Českých Budějovic.
1 17

Po nové dálnici k voličům. Znalci: K smíchu, ale neškodné

Hlavní nádraží. Ilustrační foto.
6

Správce kamer na „hlaváku“ se mýlí, udeřil radní na SŽDC

DOTYK.CZ

Levi Strauss: modrá je dobrá, hlásil jeho vynález

Löb Strauss naplňoval stereotypy o židech. Byl podnikavý, v byznysu mazaný a nadevše dbal o svou značku. Německo-židovský imigrant, který v roce 1853 v San Francisku rozjel výrobu džín, skonal před 115 lety. Proč se džínám říká „džíny“? Proč je denim „denim“, a jak se Strauss k nesmrtelné džínovině dostal? Jednu z odpovědí podá i omyl jisté textilky v moravském Bruntále.  

AKTUALIZOVÁNO

Palestinský ozbrojenec zabil tři izraelské policisty. Následně byl zastřelen

Sedmatřicetiletý ozbrojenec přijel k zadní části vstupu do židovské osady Har Adar na Západním břehu Jordánu z vedlejší vesnice spolu s dalšími dělníky z Palestiny, kde poté začal střílet na izraelské policisty a dozorce. I útočník byl následně zasažen a později zemřel.

USA popřely, že by vyhlásily KLDR válku. Jde o absurdní tvrzení, reagovaly

Spojené státy odmítly prohlášení KLDR, že severokorejské zemi vyhlásily válku. KLDR v této souvislosti také uvedla, že má nyní možnost sestřelit americké bombardéry i mimo severokorejský vzdušný prostor.

Rybníků v zemi přibývá. Krčína ale překonáme stěží

/INFOGRAFIKA/ Vodní plochy v Česku se za poslední dvě desítky let rozrostly o 6,5 tisíce hektarů. Stát podporuje stavbu dalších nádrží, chce tak bojovat se suchem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení