Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Regulace poplatků za platbu kartou zdraží jiné služby bank, tvrdí studie

Praha – Návrh Evropské komise na omezení výše poplatků, které si banky mezi sebou účtují při transakcích s platebními kartami, ohrozí další rozvoj bezhotovostního platebního systému a zdraží jiné bankovní služby. Bude tak mít opačný účinek, než Brusel zamýšlí. Vyplývá to ze závěrů studie Vysoké školy ekonomické v Praze.

10.9.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Michaela Červená

Nyní se tento poplatek pohybuje mezi 0,6 až 1,2 procenty z platby. Komise plánuje u debetních karet omezení výše poplatků nanejvýš na 0,2 procenta hodnoty platby a u kreditních karet na 0,3 procenta. Opatření má podle komise snížit náklady držitelů karet i obchodníků.

Regulace mezibankovního poplatku fakticky zastaví rozvoj trhu a znevýhodní Česko v porovnání s dalšími evropskými státy, kde situace na trhu umožňuje realizovat úspory z rozsahu bez dodatečných nákladů, stojí v závěru studie. V krátkém období prý sice sníží náklady obchodníkům, v delším časovém horizontu ale povede ke zvýšení cen platebních služeb pro koncové spotřebitele.

Motivační prvek

„Mezibankovní poplatek představuje motivační prvek bank a platebních společností pro rozvoj celého bezhotovostního platebního systému," uvedl jeden z autorů studie Milan Damborský ze Střediska regionálních a správních věd a Katedry institucionální ekonomie Národohospodářské fakulty VŠE. Regulace poplatku může podle něj celé odvětví dlouhodobě utlumit.

Cílem opatření Evropské komise je sice podpořit rozvoj bezhotovostních služeb a snížit náklady obchodníků, ale podle Damborského bude výsledný účinek přesně opačný. Díky mezibankovnímu poplatku banky investují do nových technologií, podporují nové terminály a další platební služby.

Evropská komise uvádí, že regulace podpoří obchodníky, kteří budou moci snížit o cenu uvedený poplatek. S tím však Damborský nesouhlasí. „Vzhledem k nepružnosti cen směrem dolů k žádnému snížení pravděpodobně nedojde. Evropské komise fakticky způsobí, že banky již nebudou motivovány rozvíjet bezhotovostní platební systém a k dosažení zisků budou využívat jiné prostředky, např. zvýšením poplatku za vydání platební karty. Klienti tak zaplatí stejně a dostupnost služeb bude menší," dodal Damborský.

Příplatek za platby kartami

Komise také na konci července navrhla zakázat příplatek, který si účtují některé společnosti za platby kartami. Nejčastěji tento příplatek, který může dosahovat až deset eur (260 korun), účtují aerolinky. Podle komise může tento zákaz ušetřit spotřebitelům 730 milionů eur (19 miliard korun) ročně.

Limit mezibankovních poplatků u plateb kartou by mohl obchodníkům ušetřit až šest miliard eur ročně, tvrdí komise. Omezení bude nejprve zavedeno u přeshraničních transakcí, tedy u případů, kdy majitel karty s ní platí v zahraničí. Po 22 měsících má limit platit i pro vnitrostátní platby.

Poplatek účtuje banka obchodníka bance majitele karty. Smyslem mezibankovního poplatku je podělit se o náklady na transakci a o rizika spojená s platbou. Výši určují společně banky a společnosti vydávající karty jako Visa a MasterCard. Podle komise však banka obchodníka přenáší mezibankovní poplatek na něj v podobě poplatků. Obchodník to pak přenese do ceny zboží či služby, aniž si toho je vědom zákazník – i ten, který platí hotovostí.

Poplatky v Česku patří k nejvyšším

Výše mezibankovních poplatků se výrazně liší mezi členskými státy. V Česku patří podle komise v Evropské unii k nejvyšším – u Visa i MasterCard se v průměru pohybuje kolem 1,2 procenta. Vyšší úroveň je jen v Polsku, na Kypru, a v případě Visa v Německu.

V roce 2011 bylo v EU vydáno 727 milionů platebních karet. Objem transakcí dosáhl 1,9 bilionu eur (49 bilionů korun). Visa a MasterCard ovládají asi 90 procent tohoto trhu. Obchodníci platí svým bankám za karetní transakce asi 13 miliard eur. Aby návrh EK vstoupil v platnost, musí jej schválit členské země a Evropský parlament.

Autor: ČTK

10.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Kim Čong-un a Donald Trump
3 11

USA popřely, že by vyhlásily KLDR válku. Jde o absurdní tvrzení, reagovaly

Místopředseda klubu ANO Radek Vondráček
4

ANO je premiant Rekonstrukce státu

DOTYK.CZ

Levi Strauss: modrá je dobrá, hlásil jeho vynález

Löb Strauss naplňoval stereotypy o židech. Byl podnikavý, v byznysu mazaný a nadevše dbal o svou značku. Německo-židovský imigrant, který v roce 1853 v San Francisku rozjel výrobu džín, skonal před 115 lety. Proč se džínám říká „džíny“? Proč je denim „denim“, a jak se Strauss k nesmrtelné džínovině dostal? Jednu z odpovědí podá i omyl jisté textilky v moravském Bruntále.  

Kominíků je dost. Pozor však na nájezdníky

/ROZHOVOR/ Lidé často ve víru letních radovánek zapomínají, že si do zimy musejí nechat vyčistit komín. Co mají dělat v případě, že se sazí chtějí zbavit až na poslední chvíli před začátkem topné sezony? Kde muže v černém najít, poradil kominický prezident Jaroslav Schön.

Polovina Čechů si pěstuje své plodiny. Vede Vysočina

/ANKETA/ Moderní doba Čechy nepřipravila o chuť pěstovat si vlastní plodiny. Jejich pěstování se věnují tři pětiny z nich. Vyplývá to z průzkumu, který vypracovala společnost Ipsos. Oslovila osm stovek respondentů.

Rybníků v zemi přibývá. Krčína ale překonáme stěží

/INFOGRAFIKA/ Vodní plochy v Česku se za poslední dvě desítky let rozrostly o 6,5 tisíce hektarů. Stát podporuje stavbu dalších nádrží, chce tak bojovat se suchem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení