VYBERTE SI REGION

Rekordní úroda zaplavila trh, chmel už nikdo nechce

Rakovnicko - Co s přebytkem chmele na českém i zahraničním trhu, který způsobila rekordní loňská úroda? Touto otázkou se zaobírala většina chmelařů i na Rakovnicku.

21.1.2011 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Pěstitelé chmele loni díky příznivým vegetačním podmínkám vypěstovali velké množství zeleného zlata nad rámec smluv uzavřených s odběrateli. Chmel se stal téměř neprodejný. Jeho cena poklesla až na sto padesát tisíc korun za tunu. Přitom například před dvěma lety se cena pohybovala od sto osmdesáti až do dvou set dvaceti tisíc korun.

K situaci rovněž přispěl i pokles produkce piva jak v České republice, tak i v ostatních tradičních pivovarských zemích. Obchodní firmy krátily smluvní odběry.

Družstvo

Nadbytečný chmel vykoupilo Chmelařství, družstvo Žatec, jehož jsou pěstitelé členy, za minimální zálohové ceny. Tím alespoň trochu producentům pomohlo. Jak se chmel dále zpracuje, jestli se pustí na trh, o tom rozhodne představenstvo družstva.

Rekordní úrodu potvrdil také Pavel Řepík, ředitel Probiosu Kounov: „Například žatecký poloranný červeňák dal až jeden a půl tuny z hektaru, oproti běžným jedna celá dvěma desetinám. Výnos nám ještě snížilo jarní krupobití. Zhruba dvanáct procent úrody nemáme pokryto smlouvou.“

Na dlouhodobé smlouvy a partnerství se spoléhají v Zemědělské společnosti Chrášťany. „Prodali jsme veškerý chmel. Pomohl nám také obsah alfa hořkých látek, který je v okolí Chrášťan a Olešné dlouhodobě nadprůměrný,“ řekl Miloslav Klas.

Složitá situace může pokračovat i v letošním roce. Mnoho pěstitelů ještě nemá smluvně pokrytou celou příští sezonu. Obchodníci nemají totiž o chmel zájem. Někteří chmelaři jsou pro znehodnocení přebytečného chmele, protože puštěním na trh by jeho cena katastrofálně propadla.

Vyšší náklady

Dalo by se říci, že chmelaři vypěstovali chmel navíc, takže s penězi za něj vlastně ani nepočítali. Ale rekordní úroda přinesla prodloužení sklizně až o tři dny.

Rovněž průběh vegetačního roku přinesl vyšší nároky na ošetřování proti škůdcům. To vše znamená více nákladů, které se pěstitelům z důvodu propadu cen zpět nevrátí.

Svaz pěstitelů chmele chmelařům doporučuje část ploch letos uvést do klidu a vůbec je neobdělávat. Rozhodně snížení produkce neřešit bouráním chmelnic, protože jejich plocha na Rakovnicku každým rokem ubývá.

Například v roce 2009 tady stálo 1422 hektarů chmelnic s celkovou produkcí 1766 tun z hektaru, vloni 1389 hektarů z rekordní produkcí 1986 tun z hektaru. Chmelnice u nás ubývají rychleji než v Německu a jejich obnova také trvá déle. Tím by mohli Němci naše pěstitele nakonec vytlačit z trhu. Pokles rozlohy se očekává i v dalších letech, stejně jako ve světě.

Vrhnout se na obnovu porostů a zakládání nových chmelnic je jedním z řešení, jak překonat současnou krizi. Že nyní chmelaři více investují, potvrdil Zdeněk Rosa, předseda představenstva: „V posledních letech se opět zvýšila aktivita pěstitelů chmele v investicích do oboru chmelařství. Tyto investice byly směřovány z velké části do nových výsadeb chmele, které nahrazovaly staré porosty, dále do výstavby chmelnic, ale také do chmelařských technologií.“

Čtěte také:
OBRAZEM: V Žatci se točí nový ležák
Radegast bude nově extra hořký

Autor: Šárka Hoblíková

21.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath
1 18

Rathova korupční kauza: Soud vrátil k došetření druhou větev

Joe Biden
2

Viceprezident USA Biden se obává vměšování Ruska do evropských voleb

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Nová škola pro sestry by měla vyřešit jejich nedostatek

Rumburk – Již za rok a půl by mohli nastoupit první studenti do nového oboru na vyšší odborné škole ve Varnsdorfu. Studovat by v něm měly budoucí zdravotní sestřičky.

Kavárník Ondřej Kobza: Jsem jezuitský podnikatel

V pražském kavárenském podhoubí nenajdete známější jméno. Ondřej Kobza má hrst plnou nápadů. Jeho tvář, nejprve spojenou s vršovickým podnikem Café V lese, začíná poznávat celá země, kterou v posledních letech rozehrál projekt Piána na ulici. Kobza má originální pohled na byznys, podporuje levicové ideje, věří v občanskou společnost i v sílu jednotlivce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies