Revoluce: uzavřenou půjčku půjde vzít zpět

Obchodní podmínky bank jsou protizákonné

Nejnovější analýza obchodních podmínek českých bank odhalila, že si se zákonem příliš velkou hlavu nedělají. Nezmiňují v nich například o maximální spoluúčasti svých klentů při ztrátě platební karty. O tom, ale i o chystaných zěmnách při poskytování úvěrů si Deník povídal s finančním arbitrem Františkem Klufou a specialistou v oblasti bankovnictví Františkem Pavelkou (Bankovní institut vysoká škola).

V platnost má vstoupit nový zákon o spotřebitelských úvěrech. Co všechno přinese lidem za novinky?
František Klufa (FK): Především zpřísní pravidla pro poskytování úvěrů. Když přijdete do banky nebo úvěrové společnosti, tak vám budou muset předložit formulář, kde vyčíslí, kolik za úvěr zaplatíte a rozepíší poplatky. Ten formulář bude pro všechny banky a společnosti jednotný. Dále lidem zákon poskytne možnost do čtrnácti dnů od smlouvy odstoupit bez uvedení důvodu.
František Pavelka (FP): Samozřejmě jsou tam nové věci i pro poskytovatele úvěrů. Budou muset přísněji hodnotit bonitu klientů, jejich schopnost splácet. Pokud pak člověk půjčku nebude moci splácet a dojde k případným sporům, bude muset instituce dokázat, že klienta správně ohodnotila a že mu půjčku vůbec mohla poskytnout.

Banky dnes ovšem při půjčce klienty o celkové výši splacené částky většinou informují...
FK: Nedělaly to ovšem všechny společnosti na trhu. Aspoň ne transparentně. Když za člověkem, který má finanční problémy a vytlouká klín klínem, dnes přijde zástupce nějaké společnosti a má v kapse patnáct tisíc, tak mnoho lidí ani nepřemýšlí, ale rovnou si tu půjčku vezme, aniž by vědělo více o podmínkách. Nepřečtou si, že za těch 15 tisíc zaplatí 60 tisíc. A to by měl zákon změnit. Ještě k těm změnám. Další novinkou bude, že přidá i další pravomoci úřadu finančního arbitra. Ten tak bude moci rozhodovat i ve sporech o spotřebitelských úvěrech, což dnes nemůže.

O úřadu finančního arbitra mnoho lidí neví. Jaké jsou vlastně vaše pravomoci?
FK: Finanční arbitr je státní instituce zřízená ze zákona. Pokud to řeknu úplně laicky, tak slouží k řešení sporů mezi bankami a vydavateli platebních karet a jejich klienty. Veškeré informace pak lze nalézt na www.financniarbitr.cz.

S čím se na vás lidé nejvíce obracejí?
FK: Loni jsme měli 619 podnětů, letos jich očekáváme asi 730. Za dva roky stoprocentní nárůst. Největší počet z nich tvoří stížnosti na smluvní podmínky bank, pak na tuzemské platby, na spotřebitelské úvěry a na platební karty. Z toho jsme ovšem zatím schopni řešit pouze ty platby a platební karty.

V čem nejvíce banky hřeší?
FK: Největším nešvarem českého bankovnictví je velká složitost a komplikovanost smluvních podmínek. Všeobecné podmínky jsou mnohdy nečitelné a složité, někdy dokonce v rozporu se zákonnými normami. Stejně tak jsou složité a ne zrovna průhledné sazebníky jednotlivých institucí.
Počátkem měsíce vstoupil v platnost zákon o platebním styku. Ten klientům bank přinesl mnohé úlevy. Některé z nich jsou ovšem trochu problémové.
FP: Asi tím mediálně nejviditelnějším problémem je spoluodpovědnost za neautorizované transakce při ztrátě platební karty. Zkrátka to, co jim z ní případný zloděj vybere ještě před tím, než ji zablokují. Doposud byla neomezená, zákon ji stanovil na 150 eur. Tedy asi čtyři tisíce korun. Bohužel došlo k tomu, že směrnice Evropské komise, ze které zákon vychází, hovoří o zodpovědnosti za veškeré transakce a v českém zákoně je 150 eur za jednotlivou transakci. Úmyslem přitom byla maximální odpovědnost za všechny provedené transakce ve výši těch 150 eur. Většina bank se přitom v současnosti drží českého výkladu zákona, nikoliv směrnice. Takže zde může dojít ke sporům. Rozhodující tak bude první stížnost. Tedy to, jak rozhodne arbitr.

A ten rozhodne jak?
FK: Na první stížnost si asi ještě počkáme. Ono to není tak nebezpečné, jak to vypadá. Obvykle při zneužité karty zloděj nevybírá po jednom tisíci. Zkusí to jednou, a když to jde, tak vybere částku v řádech desítek tisíc. Navíc je 85 procent platebních karet na čipové technologii a tam musí znát zloděj PIN. Ale když se mě ptáte na můj výklad, tak já se musím řídit českými zákony. Za současného stavu legislativy tedy platí odpovědnost za jednotlivé transakce. Nicméně v běhu je příprava Úředního sdělení České národní banky, která bude výklad tohoto ustanovení upravovat ve smyslu odpovědnosti za veškeré neoprávněné transakce do onoho limitu 150 eur. Toto sdělení bude součástí právního prostředí ČR, protože bude uveřejněno ve Sbírce zákonů. Dále pak se připravuje přímá novela zákona o platebním styku, která tento nesoulad napraví s konečnou platností. Případné spory mezi bankami a klienty očekávám i u další věci, kterou zákon přinesl.

A to?
FK: Zákon lidem umožňuje do osmi týdnů požádat o navrácení inkasa, které je vzhledem k ostatním platbám neúměrně vysoké. Některé banky sice stanoví limity, ale jiné ne. Trochu se pak obávám toho, až lidem přijdou roční nedoplatky za vodu, elektřinu či plyn, může toto generovat nové spory. Sice by o výši platby měli být informováni 4 týdny předem, ale přesto to spoustu lidí může vést k tomu, že půjdou do banky a zažádají o navrácení peněz.

Ten paragraf zřejmě asi způsobí poměrně velké problémy bankám. Zůstane škoda po navrácení inkasa na bance klienta, nebo jak se to vůbec bude řešit?
FP: Banky to trochu znevýhodňuje. Ty peníze sice odejdou do jiné banky na jiný účet, ale ta původní, u které je účet odesilatele, je musí vrátit a vymáhat na bance příjemce. Takže je pravda, že banky se tomu asi budou bránit, peníze nevrátí a klienta rovnou odešlou na mimosoudní řešení sporů.

Součástí zákona je i povinnost bank vydávat zdarma výpisy z účtů. Už je vyčísleno, na kolik je to přijde?
FP: Přesná čísla nejsou, ale určitě je to vyjde na stamiliony.

Pokusí se nějak tyto ztráty vyrovnat?
FP: Myslím, že už pomalu nacházejí cestu, jak si nechat tyto peníze vrátit. Ani ne tak přes poplatky jako třeba spíše přes úvěry.
Změna podmínek s sebou nese i spoustu administrativy. Jak se s ní banky vyrovnávají?
FK: Když jsem si teď nechal zpracovat analýzu všeobecných obchodních podmínek významných bank, tak jsem se zhrozil. Jsou tam totiž ustanovení, která jsou přímo protizákonná. Vyvazování se z odpovědnosti do maximální míry. Banky v nich vůbec například nezmiňují onen limit spoluodpovědnosti do výše 150 eur. A to je špatné. Toto se musí napravit. Orgán dohledu, Českou národní banku, o tom budu informovat a požadovat konání v této věci.