VYBERTE SI REGION

Rok 2014 bude pro Motorpal zlomový

Jihlava /ROZHOVOR/ - Mezi tradiční vysočinské značky patří už skoro sedmdesát let Motorpal. I když o něm v poslední době možná není tolik slyšet, patří v oblasti strojírenství stále mezi špičkové podniky a své postavení nehodlá ztratit.

8.3.2014
SDÍLEJ:

O současnosti i budoucnosti významné strojírenské společnosti jsme hovořili s Ing. Pavlem Novým, viceprezidentem pro lidské zdroje a podpůrné služby akciové společnosti Motorpal.Foto: Deník/ Libor Plíhal

To v rozhovoru potvrzuje Ing. Pavel Nový, viceprezident pro lidské zdroje a podpůrné služby akciové společnosti Motorpal.

Jaký byl pro Motorpal minulý rok?
Rok 2013 pro Motorpal jednoduchý nebyl. Co se týká zaměstnanosti, tak jsme měli velice obtížný začátek roku, kdy byly velké výkyvy na trhu a my jsme byli nuceni na to reagovat. Souhlasem se snížením pracovních úvazků nám velmi pomohli zaměstnanci a tím se podařilo udržet zaměstnanost. Toto období trvalo dva až tři měsíce, ale nemuseli jsme díky tomu dávat výpovědi. Nakonec jsme zůstali přibližně na počtu 1 750 zaměstnanců v průběhu celého roku.

Co se týká finančních výsledků společnosti, tak končíme rok 2013 provozním ziskem. Na druhou stranu, převážně vinou oslabení koruny na konci roku, jsme se dostali do červených čísel v rámci konečného hospodářského výsledku. Důvodem je mimo jiné přecenění eurového úvěru.

Myslíte si, že krize tuzemské ekonomiky skončila?
My jsme převážně exportní firmou, a česká ekonomika na nás zásadní vliv nemá. Výjimkou je pozice koruny vůči zahraničním měnám, především vůči euru, a to je pro nás klíčové. Takže z tohoto pohledu je pro nás rok 2014 podstatně pozitivnější, byť nás pozice koruny na konci roku 2013 dostala do červených čísel. Z hlediska budoucího vývoje je pro nás však současný kurz velice pozitivní.

Pokud si někdo dříve myslel nebo myslí, že posilování koruny z 30 Kč na 25 Kč za euro, kam jsme se dostali, je klíčem k úspěšnosti firem a české ekonomiky, tak my exportéři s tím máme obrovský problém. Udržet si konkurenceschopnost při takovém kurzu je nemožné. Změna kurzu, pro kterou intervenovala na konci loňského roku centrální banka, je pro nás příznivá a dává nám možnost rozvíjet podnikání. Z tohoto pohledu si myslím, že krize ČR se posouvá k lepšímu a v tuto dobu nás zásadním způsobem neovlivňuje.

Řekl jste, že jste exportér. Kolik procent z objemu vaší výroby jde na export?
Téměř všechno. Přes osmdesát procent naší produkce.

Kteří jsou největší partneři Motorpalu a kam váš vývoz směřuje?
Pokud bychom se měli bavit o našich klíčových partnerech, tak bych rád zmínil Zetor, a to i přesto, že objemem dodávek nepatří k největším. Je to tradiční český výrobce a my jsme jeho jediným dodavatelem vstřikovacích zařízení do jejich traktorů. Ovšem to pro nás důležité je partnerství v oblasti vývoje vstřikovacích zařízení, kde dlouhodobě spolupracujeme a společně vyvíjíme naše výrobky. Mezi zahraničními partnery máme v poslední době dva klíčové zákazníky německý Deutz a také běloruský Minský motorový závod. Ten je pro nás klíčem nejen pro běloruský trh, ale hlavně pro trhy v celém bývalém Sovětském svazu.

Když se řekne Zetor, každý si představí traktor. V případě Deutzu a minského závodu končí vaše výrobky v čem?
V Bělorusku jsou to také traktory. Co se týká Deutze, to už je celá plejáda zařízení od zemědělské techniky přes stavební stroje až po stacionární zařízení, kam dodáváme převážně jednoválcová čerpadla. Pochlubit se však můžeme i například tím, že naše díly končí ve Volvech nebo v rychlých člunech, které používá britská nebo rakouská armáda či policie.

Snažíte se uspět na východních trzích, vyvážíte do Běloruska a založili jste společné podniky v Rusku a Indii, jak to vypadá?
Máme celkem dost nabídek na uzavírání společných podniků na východních trzích, ale priorita Motorpalu není uzavírat společné podniky. Vize Motorpalu je, aby know how a nejpřesnější výroba a montáž zůstaly tady v ČR, konkrétně na Vysočině. Východní trhy jsou pro nás obrovskou příležitostí k rozšíření obchodních trhů, k získání nových dodavatelů a k porovnání s velice silnou konkurencí. Společné podniky ovšem nejsou v tuto chvíli naším strategickým záměrem.

Spousta firem si stěžuje, že jim chybí mladí lidé. Jak vy na tom jste? Spolupracujete se středními školami?
Jsme na tom stejně jako ostatní zaměstnavatelé na Vysočině a myslím nejen na Vysočině. Technicky vzdělaných uchazečů o zaměstnání je žalostně málo a možnosti jsou velmi omezené. Jedna věc je hledat a druhá věc je získat. Hledáme zaměstnance na školách, úzce spolupracujeme se střední technickou školou v Polenské ulici, což je naše bývalé učiliště. Máme kontakty na vysokých školách, například na VUT v Brně, ČVUT v Praze a dalších. Takže to jsou oblasti, kde hledáme a kde se snažíme zaměstnance získat.

Uvažujete i o stipendiích pro budoucí zaměstnance?
V tuto chvíli nenabízíme stipendia, nicméně je to jeden ze strategických záměrů v rámci personální politiky pro letošní rok a hodláme na jaře oslovit studenty 3. ročníků na vysokých školách s nabídkou stipendií a pozdějšího uplatnění v naší společnosti.

Na které obory se chcete zaměřit?
Hodláme se zaměřit na obory, jako jsou spalovací motory, elektronika, automatizace. Chceme se přitom zaměřit na studenty z Vysočiny, tedy na ty, kteří se sem budou vracet po studiu zpátky.

Co může udělat kraj nebo vláda pro zlepšování této situace? A co si myslíte, že by pomohlo?
Situace není jednoduchá. Tuto otázku dostáváme velice často. Kraj i stát se ptají, jak mohou pomoci. Problém je dlouhodobý a nějaký čas bude trvat, než se to dostane zpátky. Zastávám názor, že je potřeba více propagovat technické obory, což je role státu, kraje i firem. Mým osobním názorem je, že je potřeba regulovat studijní obory v rámci středního školství. Tam začíná zásadní problém. Existuje velká příležitost studia na netechnických oborech, a technické obory zůstávají prázdné. Tam by pomohla regulace.

Posledním, kde by stát i kraj mohli pomoci, je podpora velkých firem. V tuto chvíli řada podpor, ať je to z evropských peněz, nebo ze státních peněz, je zaměřena na malé a střední firmy, což znamená firmy do 250 zaměstnanců. Velké firmy nemají možnost na tuto podporu dosáhnout. To je chyba. Mohu se mýlit, třeba je budoucnost postavena na malých a středních podnicích, ale já si myslím, že i velké firmy si zaslouží podporu.

Je podle vás Vysočina dobré místo k podnikání?
Tím, že exportujeme, tak poloha v rámci ČR není pro nás až tak klíčová. Motorpal je na Vysočině přes 67 let. Víme, že je zde spousta kvalitních a šikovných lidí, což je v tuto chvíli ta největší deviza kraje pro nás. Logo Motorpalu je v kraji známé. Byl vždy svázaný s historií Vysočiny. Cílem je zůstat v tomto kraji i nadále. Toto chceme posilovat, protože v poslední době jméno Motorpalu poněkud ztratilo váhu, kterou mělo v minulých letech. Rádi bychom pozici Motorpalu vrátili zpátky na Vysočinu v tom smyslu, aby byl preferovaný nejenom jako dodavatel vstřikovacích zařízení, ale i jako zaměstnavatel a aby byl oporou pro zdejší region.

Kde v kraji dnes máte odštěpné závody?
Kromě Jihlavy máme tři závody. Vlastní závody a haly máme v Batelově a Jemnici tam se vyrábí řádově s 300 až 400 zaměstnanci. Třetí závod, který máme, je ve Velkém Meziříčí. Tento areál jsme prodali a jsme tam v pronájmu. Je tam přibližně 80 zaměstnanců. Vyrábějí tryskový sortiment a je to naše nejmenší lokalita.

Firmy dnes zdůrazňují vedle své ekonomické úspěšnosti také nedílnou společenskou odpovědnost. Jaké máte hlavní priority v této oblasti?
Nejdůležitější priorita je zaměření na Vysočinu. Veškeré aktivity, které v tuto chvíli realizujeme nebo plánujeme realizovat, se týkají Vysočiny. Jsou aktivity, které děláme pravidelně například podpora Srdíčka, což je sdružení pro pomoc zdravotně postiženým občanům. Trvale v rámci snižování energetické náročnosti podporujeme soutěž Enersol, což je soutěž studentů středních škol. Podpořili jsme také celostátní kolo matematické olympiády, pořádané místním gymnáziem. Podporujeme rovněž jihlavský sport fotbal a hokej.

Pro letošní rok plánujeme podporu akce Do práce na kole. Vloni jsme se této akce neúčastnili, letos bychom se chtěli zapojit a vtáhnout do toho i zaměstnance Motorpalu, kteří často jezdí do práce na kole. Máme zde vytvořená místa pro zaparkování kol a v tuto chvílí si myslíme, že by to mohla být jedna z cest, jak prezentovat Motorpal na veřejnosti.

Děláte něco nadstandardního v oblasti ekologie?
Speciální projekt v oblasti ekologie v tuto chvíli nemáme. Před pěti lety jsme se rozhodli přistoupit na požadavky normy ISO 14000. V rámci normy se nám pravidelně daří obhajovat tento systém a úspěšně certifikát prezentovat našim zákazníkům, dodavatelům i veřejnosti. Tento certifikát je zaměřený na celou oblast ekologie.

Co očekáváte od roku 2014?
Máme velká očekávání. Motorpal prochází řadou změn, rok 2014 bude pro nás zlomový. Změny se týkají procesního řízení, kde chceme klást velký důraz na přiřazení osobních odpovědností ke každé firemní činnosti. Zrychlujeme systém zavádění nových výrob, budujeme motivační systém, vrcholí intenzivní práce na common rail systému. Tam práce začaly v roce 2008 a v roce 2015 plánujeme zahájení sériové výroby našeho vlastního common rail systému. Firem, které jej mají , je pouze několik ve světě. Proto očekáváme, že díky investicím do vývoje značně zlepšíme naši pozici na trhu.

Common rail je vysokotlaké plně elektronické vstřikovací zařízení, které dokáže splnit i ty nejnáročnější emisní limity. Ty se neustále zpřísňují a motory s klasickými mechanickými čerpadly je v budoucnu nebudou schopny splňovat. Je to budoucnost v oblasti automobilového průmyslu, ale i v oboru, kterému se primárně věnujeme my, tedy komponentů do motorů používaných v zemědělské a stavební technice. Vývoj našeho vlastního common railu nyní víceméně finišuje. V této oblasti spolupracujeme se Zetorem a dalšími klíčovými zákazníky, připravujeme konkrétní aplikace. Máme prototypy, které testujeme na jejich motorech. K dispozici k tomu máme motorovou brzdu. Velice moderní a drahé zařízení, kde se čerpadla mohou testovat a nastavovat a zkoušet.

V dalším stadiu pak půjde o to, jak nové výrobky dostat do seriové výroby, aby je lidé uměli udělat a aby byly kvalitní. S tím souvisí i naše plánované investice do nových technologií v objemu přes sto milionů korun.

Co vám nové výrobky přinesou po stránce zaměstnanosti?
Vizí Motorpalu je zachovat přibližně stejnou úroveň zaměstnanosti, jako máme dnes. Počítáme se zvyšováním objemu výroby, nicméně trh práce na Vysočině je již tak omezený, že s nárůstem zaměstnanosti nepočítáme. S nárůstem výroby se chceme vyrovnat tak, že hledáme na východních trzích dodavatele některých neklíčových technologií a výrobních postupů, které nevyžadují až takové know how. U nás si chceme nechat pro naše zaměstnance klíčovou výroby s nejvyšší přidanou hodnotou. Zaměstnanost by tedy měla zůstat stejná, objem výroby by se měl zvyšovat.

Autor: Marcel Moržol

8.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Aston Martin postaví 25 nových exemplářů modelu DB4 GT. Cena je astronomická

Britská automobilka Aston Martin se vrátí k výrobě vozu, jehož život byl původně vymezen lety 1959 až 1963. Příští rok totiž obnoví produkci slavného modelu DB4 GT, v plánu je stavba 25 kusů.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Zaorálek míří do Turecka, jednat bude i o zadržených Češích

Ankara/Praha - Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek odlétá v pondělí na dvoudenní návštěvu Turecka. Chce jednat o migrační krizi a podpořit vzájemné obchodní vztahy, bude se ale zabývat i případem dvojice Čechů, kteří byli v zemi zadrženi kvůli údajné příslušnosti ke kurdským milicím. Věnovat by se měl i problematickému projektu stavby turecké elektrárny Yunus Emre, na který poskytla úvěr Česká exportní banka (ČEB) a pojistila ho státní pojišťovna EGAP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies