VYBERTE SI REGION

Romský podnikatel říká: Snažím se o baťovský přístup

Jaroměř /ROZHOVOR/ - Rudolf Polák o romské problematice říká: „Je třeba vychovávat obě strany k úctě." Sociální dávky podle něj nemají být automatické.

6.3.2013 4
SDÍLEJ:

Podnikatel Rudolf Polák.Foto: DENÍK

Po revoluci si založil stavební firmu, stal se velmi úspěšným romským podnikatelem a těžko byste hledali člověka, kterého by si svým životním přístupem nezískal. Řeč je o Rudolfu Polákovi z Jaroměře, který se také už řadu let aktivně angažuje v lokální politice, v níž se zajímá o téma národnostních menšin a lidských práv. O romské problematice říká: „Je třeba vychovávat obě strany k vzájemné úctě, to je můj boj." A dodává: „Myslím, že se to jednou alespoň trošku podaří."

Jenže jak začít s takovou výchovou?
Můj úmysl je, aby děti ze sociálně slabých rodin byly takříkajíc podchycené a vedené k nějakým návykům. Jsem si vědom toho, že v mnohých rodinách se rodiče o své děti v tomto směru moc nestarají, a jsou to často Romové. A mně to prostě vadí. Založil jsem proto občanské sdružení Soužití, kam děti od šesti let mohou přijít, učí se tam a až si splní své úkoly, mohou si pak hrát. Víte, já mám rád život a mám rád lidi. Není to moje zaměstnání, ale je to moje láska něco pro tohle dělat. Chci se těm dětem věnovat, a je jedno, jestli černým nebo bílým.

Tedy jako vždy, začít je třeba od dětí…
Je třeba je vést k tomu, že jsou rovnocenní, ale musí také respektovat určitá pravidla. Ale samozřejmě, že ty děti také potřebují příklady. Musí poznat, že ten táta se musí starat, aby máma mohla navařit a nakoupit třeba oblečení. Já na tom nejsem špatně, šetřím i pro svá vnoučata, ale mám syny a ti musí pracovat, žádní šéfové. Když něco potřebují, tak jim pomůžu, na to jsem hrdý. Ale musí se snažit. A to vzdělání je důležité. Já mám dvě vnoučata na vysoké, další mají vyznamenání na základní škole. Když máme vzdělání, rodí se v nás určitá inteligence a dokážeme se líp přizpůsobit. Pak to i ti lidé z majority dokážou ocenit.

Pokud jde o přístup k zaměstnání, právě to je ale přitom asi nejčastěji zaznívající výtka vůči Romům.
Sociální dávky by neměly být tak automatické. Ať pomůžou těm, kteří se snaží a práci skutečně nemají. Někdy je to totiž tak, že zaměstnavatelé vidí cikána a nikam ho nevezmou. Ale jsou také tací, kteří vyjdou základní školu, dál se nevyučí, nenajdou si práci, udělají si dítě a státe starej se. A to je jedno, kdo to je. A lidé, kteří pracují, a zrovna tak i Romové, kteří pracují, na ně platí daně. No to se ví, že se jim to nelíbí, říkají si, proč se na ně honíme, oni nemusí dělat a berou peníze. Je třeba každého tlačit, aby si našel práci, byť za minimální plat, a také si ji udržel.

Ve své firmě zaměstnáváte i Romy. Mají o práci u vás skutečný zájem?
Ale samozřejmě nejen Romy. Kdo zájem nemá, nepodepíšu s ním smlouvu. Nejprve jej vezmu třeba na zkoušku nebo na brigádu.

Jak své zaměstnance motivujete?
Říkám jim, aby žili s nějakou jistotou. Aby měli práci třeba i s minimální mzdou, aby měli v pořádku zdravotní a sociální. Pak jako přivýdělek mohou třeba sbírat jablka, ale je blbost, aby na tom postavili život. Je také část lidí, kteří nejsou schopni vydržet s platem celý měsíc. Třeba v Anglii někde dostávají týdenní výplaty, jinak by třeba kradli nebo dělali podvody. U nás samozřejmě vyplácíme měsíčně, ale můžu jim dát nějakou zálohu. To sepíšeme, a pak jim tu zálohu odečteme od částky, kterou mají na výplatní pásce. Výplatní termín máme 22. v měsíci, oni musí mít do 15. zaplacené účty. Kdyby dostali všechno až po tom 20., tak s tím celý měsíc třeba nevydrží, nezaplatí to nutné a už jsou v průšvihu. Když jim dám část napřed, tak je to v pohodě. To už si pak dokážou rozvrhnout.

A snaží si pak svoji práci udržet?
To věřte, že se fakt snaží. A ještě k těm jablkům. Máme tu všelijakých auťáků, tak jim říkám: já vám půjčím auto, klidně se v sobotu seberte a najeďte si pod ty stromy, oklepte to. A oni na to, že by byli blbí, že raději půjdou do práce dělat na hodiny.

Však na těch jablkách to také nebude žádná selanka…
No však. Víte, jak se tam nadřou? Musí to naložit, odvést, vyložit, zaplatit benzín do auta, koupit si nějakou svačinu, k tomu nějakou flašku. A pak jim z toho zbude tak 150 korun. A tak když někdo přijde a řekne: pane Polák, my si potřebujeme vydělat; snažím se jim tu práci dát. No, a když chtějí pracovat, snažím se jim také zajistit bydlení. Mám tady koupené tři bloky, nájem je nízký a vím, že když u mě budou zaměstnaní, tak ten nájem bez problému zaplatí. Je to takový baťovský způsob.

V nedávné době jste svoji firmu ještě rozšířil, věnujete se teď také úklidu měst. Proč?
Celý rok jsem viděl, jak někteří lidé nemají práci, posedávají na lavičkách a provokují společnost. Chtěl jsem jim dát raději práci. Tak se mi povedlo, a na to jsem velmi hrdý, že po Jaroměři každý rok sekáme a uklízíme trávu a tak podobně. Pro město je to přínosné, protože pomáháme technickým službám. Nakonec to došlo až tak daleko, že jsem založil projekt s názvem Technické služby města Jaroměř pomohou všem a požádal o dotaci z Bruselu. Teď jsme vyčerpali první část, nakoupili jsme stroje a veškerou techniku. Další část využijeme na zajištění mezd v prvních dvou letech a potom už bychom měli být soběstační. Nabídneme své služby ve vesnicích, takové ty opravy, kopání kanálů, úklid trávy a tak.

Jak hodnotíte své působení v krajském výboru pro lidská práva a národnostní menšiny?
Výbor teď bude fungovat dál jako komise přímo pod radou kraje. Jsem za to moc rád. Povedla se nám řada věcí, pořádali jsme kulturní a sportovní akce, které měly dobré ohlasy. Třeba takové kulinářské setkání, kde byly zastoupeny kuchyně národnostních menšin a podávala se tam jejich tradiční jídla. O to byl obrovský zájem. Jde o to, aby si i lidé z majoritní společnosti uvědomili, že nelze každého házet do stejného pytle s ostatními. Že jsou tady opravdu tací, kteří se snaží.

A to je tedy způsob, jak vychovávat majoritní společnost?
Chci se o to alespoň snažit, je to můj boj. Žijeme v 21. století, a jestli si chceme udržet mír a dobré vztahy, musíme se spojovat. Mám pocit, že po revoluci si část Romů začala myslet, že najednou může všechno. A část bílých zase, že najednou můžou být fašisti. To je všechno špatně. Musíme se snažit, aby to z obou stran nebylo tak radikální. Ti poctiví a slušní z obou částí společnosti tím pak trpí. Musíme se navzájem respektovat a uvědomit si, že v každém z nás by měla být úcta. Na této planetě je to hodně důležitá věc. Taky by s námi mohl být jednou konec, pokud si těchto hodnot nebudeme vážit. Také proto se snažím hodně poznávat svět, byl jsem v jižní Americe, v Asii či v Karibiku. A když chodím po tom světě a vidím ty černoušky pohromadě s těmi bílými… Ono to přece jen jde.

Bronislav Jaroš

Autor: Redakce

6.3.2013 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

Postrach Vysočiny: Žena zničila desítky aut a zapálila volejbalové kabiny

Havlíčkův Brod – Bývalou řidičku kamionu a uklízečku Bohumilu Šustrovou ze Ždírce nad Doubravou poslal v úterý Okresní soud v Havlíčkově Brodě na devět měsíců do vězení, a to za podpálení kabin havlíčkobrodským sportovcům.

Mikuláše, anděla a čerta na Slovensku zadržela policie

Bratislava - Tři sourozence převlečené za Mikuláše, anděla a čerta zadržela v západoslovenské Skalici policie. Bratr a jeho dvě sestry v kostýmech měli neobvykle rozdělené role: zatímco Mikuláš koledoval, anděl kradl, informovala slovenská média.

Šedesátiletá řidička smetla před semafory dítě, je těžce zraněné

Česká Třebová - Vážná nehoda se stala ještě za bílého dne uprostřed České Třebové. Auto zde srazilo dítě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies