VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rozšiřování internetu zpomaluje, offline je přes polovinu lidstva

Ženeva - Rozšiřování internetu ve světové populaci nadále zpomaluje, bez přístupu ke světové síti jsou více než čtyři miliardy lidí, což je více než polovina lidstva. Informovala o tom Komise pro vysokorychlostní internet Organizace spojených národů. Zatímco v ekonomicky vyspělých zemích má již takřka každý připojení k internetu, ve 48 nejchudších státech je offline 90 procent populace. Česká republika v počtu pevných přípojek patří mezi 30 nejlepších zemí.

23.9.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/archiv

„Dosáhli jsme zlomového bodu v růstu internetu," uvedla komise s tím, že internet se nyní rozšiřuje rok od roku pomaleji. Zatímco do roku 2012 byl každoroční percentuální růst dvojciferný, letos bude podle propočtů činit 8,1 procenta, loni to pak bylo 8,6 procenta.

Komise ve své zprávě také uvedla, že dřívější cíl zajistit připojení 60 procentům obyvatel světa do letošního roku nebude dosažen před rokem 2021. Problémem je pomalé rozšiřování internetu v rozvojových zemích, kde do roku 2020 pravděpodobně nebude polovina populace online, jak předpokládal další plán komise.

Předpokládá se, že na konci letošního roku bude offline 57 procent světové populace, což jsou čtyři miliardy lidí. Hlavní překážkou rychlému šíření internetu jsou vysoké náklady na vybudování přípojek na venkově či ve vzdálených oblastech.

Nějakou formu přístupu k internetu bude mít do konce letošního roku 3,2 miliardy lidí, tedy přes 43 procent světové populace, což je oproti loňsku nárůst o 300.000 lidí.

Přední místa žebříčku

Česká republika se v rámci zhruba 190 hodnocených států a oblastí umístila na předních místech žebříčku. Například v počtu pevných připojení k vysokorychlos­tnímu internetu je na 29. místě, má 27,6 takových přípojných bodů na sto obyvatel. To je více, než má Rakousko, Slovensko či Austrálie. Mezi nejlepší patří městský stát Monako (46,8 přípojky na 100 obyvatel), Švýcarsko (46 přípojek na 100 obyvatel) nebo Dánsko (41,4 přípojky na 100 obyvatel).

O něco hůře je na tom Česko v počtu mobilního vysokorychlostního připojení; s 62,8 připojení na sto obyvatel skončilo na 43. místě. V této kategorii jsou na tom z evropských zemí nejlépe Finsko (138,5) s Estonskem (117), kde v přepočtu na jednoho člověka připadá více než jedno mobilní vysokorychlostní připojení. Toto hodnocení ovládlo čínské Macao, kde je na sto obyvatel registrováno 322,2 připojení.

Autor: ČTK

23.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
11 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Druhá vlna přináší větší nároky na technické zabezpečení

Zatímco v první vlně EET podnikatelům postačil často tablet a vhodný program, nyní by měly firmy vybírat pečlivěji. Je jich totiž mnohem více a s náročnějšími podmínkami podnikání.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

Zemřel Václav Hanf, který patřil k dětem z vyhlazených Lidic

Po dlouhé nemoci zemřel ve vojenské nemocnici v pražských Střešovicích Václav Hanf, jeden z dětských pamětníků vyhlazení Lidic za druhé světové války. Dožil se 82 let. Informaci České televize (ČT) v neděli potvrdil Památník Lidice. Z takzvaných lidických dětí zůstává naživu 12 lidí, uvedla ČT.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies