VYBERTE SI REGION

Rozúčtování nákladů na teplo v bytech bude možné dohodnout

Praha - Požadavky na plošnou instalaci měřidel a indikátorů spotřeby tepla v bytových domech se patrně zmírní. Měřidla se nebudou muset montovat v případech, pokud se nevyplatí. Rozhodla o tom dnes Sněmovna, když přijala za souhlasu ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) senátní úpravy novely zákona o hospodaření energií. Předloha, která také omezí povinnost zpracovávání průkazů energetické náročnosti budov, míří k podpisu prezidenta Miloše Zemana. Účinná má být od července.

10.4.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jiří Sejkora

Podle nynějšího zákona přitom museli vlastníci budov a společenství vlastníků vybavit vnitřní tepelná zařízení budov měřidly na teplo do konce loňského roku. Měřidla mají sloužit především ke spravedlivému rozpočítání nákladů na teplo. Někteří senátoři ale poukazovali na to, že někde je technicky obtížné je namontovat a že měřidla mohou měřit s více než stoprocentní chybou.

Sněmovna dnes také potvrdila, že rozúčtování nákladů na spotřebu tepla v bytech, v nichž nebudou měřiče tepla, bude možné na základě dohody nájemců a vlastníků bytů. Účtování na základě dohody by mělo být možné v případech, kdy nebude nutné instalovat měřidla na teplo v případech, kdy by to nebylo efektivní. Počítá s tím senátní verze novely, která také snižuje maximální výši pokuty za včas nezaplacené náklady na teplo.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podle Mládka zadalo Českému vysokému učení technického zpracování analýzy, která zjistí, v jakých typech budov nemá smysl měřidla instalovat. Podle dokumentu vznikne vyhláška. Půjde o domy, kde by instalace měřidel stála mnohem víc, než kolik tepla se v nich spotřebuje.

Instalace a kontrola

Senátoři také do novely vložili ustanovení, které říká, že uživatelé bytů nebo jejich vlastníci budou povinni umožnit instalaci nebo kontrolu měřidel pouze na základě výzvy vlastníka budovy nebo společenství vlastníků. Má to podle senátorů zabránit kontrole a instalaci přístrojů v nevhodný čas a bez předchozího informování uživatele bytu.

Vládní novela zákona o hospodaření energií především počítá s tím, že při prodeji nebo pronájmu staveb postavených před rokem 1947, u níž nebyla od té doby žádná větší změna, by vlastník po dohodě s druhou stranou nemusel předkládat průkaz energetické náročnosti, tzv. energetický štítek. Nyní musí mít průkaz energetické náročnosti všechny prodávané nebo pronajímané budovy. Změna má ulehčit prodej těchto budov.

Energetický štítek

Poslanci při předchozím projednávání předlohy ve Sněmovně povinnost nechat pro budovy vypracovat energetický štítek navíc ještě víc omezili. Štítky budou zapotřebí jen v případě prodeje nebo pronájmu budov. Povinnost vlastníků, stavebníků a společenství opatřovat si průkaz už nebude plošná. Povinnost mají vlastníci podle současného zákona plnit postupně, v závislosti na rozloze budov. První termín pro největší budovy byl do letošního 1. ledna, poslední termín je do 1. ledna 2019.

Změna zákona se dotkne i velkých podnikatelů, kteří budou muset nově každé čtyři roky nechat zpracovat energetický audit. Týká se to asi 2150 firem. Z předlohy naopak zmizí ustanovení, podle kterého by uhelné elektrárny, které vyrábějí pouze elektřinu bez výroby tepla a nesplňují požadavky na minimální účinnost spalování, musely od letoška hradit poplatek. Náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc již dříve uvedl, že povinnost uzákoněná před třemi lety je upravena tak, že v praxi by se jí elektrárny dokázaly snadno vyhnout.

Předloha také nově upravuje přijímání Státní energetické koncepce. Stanoví, že koncepce se přijímá na dobu 25 let, a musí být v souladu se zajištěním bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschop­ností hospodářství a sociální přijatelností pro obyvatele. Koncepci bude nadále schvalovat vláda na návrh ministerstva průmyslu a nově ji bude podle zákona předkládat pro informaci Sněmovně a Senátu.

Autor: ČTK

10.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Protikuřácký zákon má Kalousek za další regulaci živnostníků

Praha - Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek má dnes schválený protikuřácký zákon za další regulaci podnikání. Novinářům ve Sněmovně řekl, že za normálních okolností by pro normu hlasoval, dnes ale postupoval opačně kvůli tomu, že jde o další z regulačních opatření namířených kabinetem ČSSD, ANO a KDU-ČSL proti živnostníkům. Sněmovní klub jeho strany neměl k hlasování stanoven jednotný postup.

Neomezený tarif za hubičku! Nemocnice dohodla extrémně levné volání

Olomouc – Zaměstnanci Vojenské nemocnice Olomouc mohou telefonovat bez obav o provolané minuty. Vedení nemocnice se totiž podařilo uzavřít s operátorem O2 mimořádně výhodnou smlouvu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies